Press "Enter" to skip to content

Design služeb pro LGBTQIA+: Bezpečnost?

Je součástí série článků: 1. Design služeb pro LGBTQIA+: Design služeb?, 2.Design služeb pro LGBTQIA+: LGBTQIA+?, 3. Design služeb pro LGBTQIA+: Bezpečnost?

Bezpečnost je nepochybně důležitou – ať implicitní či deklarovanou – kvalitativní charakteristikou, a především přirozenou lidskou potřebou, protože bezpečnost je nutné vnímat jako stav (a pocit), kdy nám nehrozí starost o něco či někoho, újma, nebezpečí. Nějaká podoba zabezpečení je ochranou někoho nebo něčeho před něčím, co nám způsobuje starost, újmu, pocit nebezpečí – před hrozbami, riziky a zranitelnostmi, ať už se jedná o nehody, zranění, zločiny, násilí, … či vystavení nebezpečí. [17]

Tato práce si klade za cíl zdůraznit a začlenit bezpečnost jako klíčovou kvalitativní charakteristiku při designování služeb pro LGBTQIA+ komunitu. Bezpečnost zde není vnímána pouze jako absence nebezpečí, ale jako komplexní stav a pocit, který zahrnuje ochranu před různými hrozbami, riziky a zranitelnostmi. To zahrnuje nejen fyzické, ale i psychické a emocionální aspekty bezpečí, čímž se zajišťuje, že služby budou poskytovat podpůrné a inkluzivní prostředí. Tento přístup je nezbytný pro splnění přirozených lidských potřeb – například pocitu bezpečí – a zajištění toho, že členové LGBTQIA+ komunity nebudou vystaveni žádným formám újmy, diskriminace nebo násilí. Výstupy této práce by měly sloužit jako vodítko pro vytváření bezpečných, přístupných a respektujících služeb, které napomáhají zvyšování kvality života a podporují důstojnost všech jedinců bez ohledu na jejich sexuální orientaci nebo genderovou identitu.

Více než dvě dekády se aktivně věnuji problematice kyberbezpečnosti. Myslím si, že v této oblasti jsem velmi úspěšný a mohu tvrdit, že tato praxe mi poskytla hluboké znalosti a zkušenosti s různými aspekty. Díky této dlouholeté praxi mi je pojem „bezpečnost“ profesně velmi blízký. V rámci své kariéry jsem se neustále setkával s různými typy kybernetických hrozeb a bezpečnostních výzev, což mi umožnilo vyvinout schopnost je efektivně identifikovat, analyzovat a mitigovat.

V zásadě je bezpečnost obecný pojem, který je relevantní nejen pro oblast informačních systémů a kyberbezpečnosti, ale také pro oblast LGBTQIA+ a jakoukoliv jinou oblast, kterou si můžeme představit. Ať už jde o technologické projekty, sociální služby nebo jakýkoliv jiný kontext, vždy se setkáváme s bezpečnostními výzvami, které je třeba identifikovat a řídit.

Zajištění bezpečnosti je klíčové i v souvislosti s designem služeb pro LGBTQIA+. Tato oblast zahrnuje mnoho specifických výzev, které mohou mít vážné dopady na uživatele těchto služeb. Identifikace, analýza těchto výzev jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti, inkluzivity a efektivního fungování služeb. Pečlivé zajištění bezpečnosti v tomto kontextu přispívá k vytváření prostředí, kde se všichni uživatelé cítí respektováni, chráněni a podporováni.

Než jsem se pustil do tvorby tohoto díla, měl jsem tušení, že se jedná o významné téma, které má smysl řešit. Ostatně jsem vycházel ze své osobní zkušenosti a zkušeností ze svého okolí. Postupně jsem se začal seznamovat s různými zdroji, které se zabývají problematikou LGBTQIA+ v souvislosti s riziky, hrozbami, hazardem a nebezpečím. Zjistil jsem, že téma je mnohem závažnější a rozsáhlejší, než jsem si původně myslel, a jistě si zaslouží aplikaci i z pohledu designu služeb pro LGBTQIA+.

Tato zkušenost mi ukázala, jak klíčové je věnovat se těmto otázkám důkladně a komplexně. Identifikace a řízení bezpečnostních témat (rizika, hrozby, hazard, nebezpečí atd.) v kontextu LGBTQIA+ nejenže přispívá k ochraně a bezpečnosti LGBTQIA+ lidí a komunity, ale také podporuje inkluzivní a respektující prostředí pro všechny. Věřím, že pečlivé zaměření na tato témata může vést k vytvoření kvalitnějších a bezpečnějších služeb, které budou reflektovat potřeby a specifika LGBTQIA+. Jak si uvedeme, hrozeb, rizik, hazardu, nebezpečí atd. je v této souvislosti celá řada a já pevně věřím, že tím, že se jimi postupně budeme zabývat, pomůžeme vytvářet kvalitnější služby s ohledem na bezpečnost pro všechny zúčastněné.


Hrozba

„Potenciální příčina nechtěného incidentu, který může mít za následek poškození jednotlivců, majetku, systému nebo organizace, životního prostředí nebo komunity.“ [23]

Uvedená definice hrozby zahrnuje různé druhy poškození. V kontextu bezpečnosti a rizikového managementu je často využíván pojem aktivum, které může být poškozeno. Aktivum je v tomto případě něco, co má pro danou osobu, organizaci nebo entitu hodnotu a co by mohlo být ohroženo. Hrozby a aktiva jsou vzájemně propojené – hrozby se vždy vztahují k něčemu, co může být ohroženo – tedy k aktivům. Definice hrozby zmiňuje způsobení škody nebo újmy, což implikuje existenci něčeho, co je pro organizaci či jednotlivce hodnotné (aktivum).

Aktivum

Aktivum je položka, věc nebo entita, která má potenciální nebo skutečnou hodnotu pro organizaci. Hodnota aktiva se bude mezi jednotlivými organizacemi a jejich zainteresovanými stranami lišit; aktivum může být hmotné nebo nehmotné, finanční nebo nefinanční.“ [20]

Definice uvedená výše je velmi vhodná z pohledu organizace, ale není zcela univerzální. Abychom pokryli širší spektrum možných subjektů, můžeme definici upravit a zdůraznit, že koncept aktiva lze aplikovat i na jednotlivce. Upravená definice by mohla znít následovně:

Aktivum je položka, věc nebo jiná entita, která má potenciální nebo skutečnou hodnotu pro osobu, organizaci nebo jinou entitu. Hodnota aktiva se bude mezi jednotlivci, organizacemi či jinými entitami a jejich zainteresovanými stranami lišit; aktivum může být hmotné nebo nehmotné, finanční nebo nefinanční.

Tato definice je velmi široká, což umožňuje zahrnout mnoho různých typů aktiv, které mohou mít pro hodnotu z různých perspektiv.

V oblasti LGBTQIA+ může být aktivum chápáno v několika rovinách. Například komunitní centrum zaměřené na podporu LGBTQIA+ osob může být hmotným aktivem, které poskytuje prostor pro setkávání, vzdělávání a podporu. Toto centrum má skutečnou hodnotu, protože přináší okamžitý prospěch komunitě prostřednictvím svých programů a služeb.

Nehmotným aktivem může být například pověst a reputace organizace, která aktivně podporuje práva LGBTQIA+ komunity. Tato reputace má skutečnou hodnotu v podobě důvěry a respektu, který organizace získává od komunity a širší veřejnosti. Dále může mít tato reputace potenciální hodnotu v tom, že přitahuje nové členy, dobrovolníky a donátory.

Duševní vlastnictví, jako jsou kampaně, vzdělávací programy nebo publikace zaměřené na zvýšení povědomí a podpory LGBTQIA+ práv, představují také nehmotná aktiva. Tyto materiály mají hodnotu jak v současnosti, kdy vzdělávají a inspirují, tak potenciální hodnotu v tom, že mohou být v budoucnu využity pro další iniciativy a projekty.

Finančními aktivy mohou být granty a dotace, které organizace získává na svou činnost. Tyto finanční prostředky umožňují organizaci realizovat své programy a projekty, což přináší skutečnou hodnotu v podobě přímé podpory komunity.

Lidská aktiva jsou rovněž velmi důležitá. Zaměstnanci organizace, jejich odbornost a zkušenosti, klienti, kteří využívají poskytovaných služeb, a další zainteresované osoby, jako jsou dobrovolníci a partneři, představují neocenitelnou hodnotu. Tito lidé nejen přispívají ke každodennímu fungování organizace, ale také pomáhají šířit její poselství a zajišťují její dlouhodobý úspěch.

Výčet aktiv tímto zdaleka nekončí. Dalšími aktivy mohou být například technologické vybavení, online platformy a komunikační kanály, které organizace používá ke spojení s komunitou a propagaci svých aktivit. Každé z těchto aktiv má potenciální nebo skutečnou hodnotu pro organizaci a hraje klíčovou roli v naplňování jejích cílů a poslání.

Znalost aktiv v rámci designování služeb je velmi důležitá. Pro poskytovatele služeb i designéra to znamená možnost efektivně chránit hodnotné položky před potenciálními hrozbami. Identifikace a pochopení aktiv zahrnuje jak fyzické předměty, jako je vybavení, tak i nehmotná aktiva, například reputaci nebo duševní vlastnictví.

Důležitost znalosti aktiv a hrozeb v rámci designování služeb

Znalost aktiv a hrozeb v rámci designování služeb je velmi důležitá. Pro poskytovatele služeb i designéra to znamená možnost efektivně chránit hodnotné položky před potenciálními hrozbami. Identifikace a pochopení aktiv zahrnuje jak fyzické předměty, jako je vybavení, tak i nehmotná aktiva, například reputaci nebo duševní vlastnictví. Mezi aktiva patří také lidské zdroje – zaměstnanci, klienti, dobrovolníci a další zainteresované osoby, jejichž odbornost, zkušenosti a zapojení mají pro poskytovatele služeb i designéra neocenitelnou hodnotu.

V kontextu rizikového managementu tato znalost umožňuje lépe identifikovat a hodnotit hrozby, které na aktiva působí. To je klíčové pro vytváření strategií na zmírnění těchto hrozeb a minimalizaci potenciální škody. Pro designéra je to zvláště důležité, protože musí být schopen navrhnout služby, které jsou nejen efektivní, ale také bezpečné a odolné vůči různým hrozbám.

Pochopení, která aktiva jsou nejhodnotnější, umožňuje poskytovateli služeb i designérovi efektivněji alokovat zdroje na jejich ochranu proti specifickým hrozbám. To znamená investovat čas a peníze tam, kde jsou nejvíce potřeba. Pro designéra to znamená také lépe přizpůsobit návrhy služeb tak, aby splňovaly potřeby zákazníků a zároveň chránily jejich hodnotná aktiva před potenciálními riziky, což vede ke zvýšení spokojenosti zákazníků a zlepšení celkové kvality služeb.

Identifikace kritických aktiv a relevantních hrozeb umožňuje oběma stranám připravit se na potenciální incidenty a mít plány pro rychlé a efektivní reakce. Tím se minimalizuje dopad incidentů na provoz a pověst poskytovatele služeb, a designér může rychle reagovat na změny a upravit návrh služby podle aktuálních potřeb. Znalost hrozeb a aktiv podporuje také strategické plánování a rozvoj služeb. Poskytovatel služeb a designér mohou lépe identifikovat příležitosti k růstu a inovacím, které chrání hodnotná aktiva a zároveň čelí potenciálním hrozbám. To přispívá k dlouhodobému úspěchu a udržitelnosti jak poskytovatele služeb, tak designéra, a zajišťuje, že služby budou nejen kvalitní, ale i bezpečné a efektivní.


Riziko

„Riziko je definováno jako pravděpodobnost, že bezpečnostní událost bude mít nepříznivý dopad na cíle. Může být vyjádřen kvalitativně nebo kvantitativně. Bezpečnostní riziko zahrnuje pravděpodobnost (s přihlédnutím k hrozbě a zranitelnosti cíle) a důsledky.“ [18]

Tato definice rizika vyjadřuje koncept, který se běžně používá v kontextu bezpečnosti, a to jak fyzické, tak informační, ale v mnoha dalších různých oblastech. Riziko se obecně chápe jako možnost, že se stane určitá událost, která bude mít negativní vliv na dosažení cílů. Tím může být například ztráta dat, narušení bezpečnosti nebo jakákoli jiná událost, která způsobí škody.

Riziko může být vyjádřeno kvalitativně nebo kvantitativně. Kvalitativní vyjádření rizika popisuje riziko slovně, například „vysoké“, „střední“ nebo „nízké“. Toto hodnocení často zahrnuje odborné odhady a zkušenosti. Kvantitativní vyjádření rizika naopak využívá číselné hodnoty a statistické metody. Například pravděpodobnost, že se určitá událost stane, může být vyjádřena procenty nebo jinými číselnými ukazateli.

V kontextu LGBTQIA+ komunity zahrnuje riziko například pravděpodobnost diskriminace, obtěžování nebo násilí na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Hrozby mohou zahrnovat homofobní nebo transfobní útoky, jak fyzické, tak verbální, nebo diskriminační praktiky na pracovišti. Zranitelnosti mohou být dány například nedostatkem právní ochrany, neinformovaností nebo předsudky ve společnosti. Důsledky těchto hrozeb mohou být vážné, včetně psychických traumat, ztráty zaměstnání, sociálního vyloučení nebo fyzického zranění. V extrémních případech může jít až o život ohrožující situace.

Tento přístup umožňuje systematicky posoudit a řídit rizika tím, že identifikuje možné hrozby, zhodnotí zranitelnosti a určí potenciální důsledky. To následně umožňuje přijímat opatření k minimalizaci nebo řízení rizik, například zavedením právních ochran, vzděláváním veřejnosti nebo poskytováním podpůrných služeb.

Z uvedeného pak vyplývá kvantitativní stanovení míry rizika:

(P x C) + V
Pravděpodobnost (probability) vynásobená dopadem (důsledkem) (consequence) + nebo – hodnota zranitelnosti (vulnerability) [18]

Vzorec (P x C) + V, kde P je pravděpodobnost (probability), C je dopad (consequence) a V je hodnota zranitelnosti (vulnerability), se používá k vyhodnocení rizika. Tento vzorec bere v úvahu nejen pravděpodobnost a důsledky hrozby, ale také jak zranitelný je cíl vůči této hrozbě. Hodnota zranitelnosti představuje úroveň slabosti nebo náchylnosti cíle vůči konkrétní hrozbě.

Zranitelnost se vztahuje k slabinám nebo nedostatkům, které mohou být využity hrozbou k dosažení negativního dopadu. Tato hodnota může být kladná nebo záporná v závislosti na kontextu a použití ve vzorci:

  • Pozitivní hodnota zranitelnosti: Pokud má cíl vysokou úroveň zranitelnosti, znamená to, že je velmi náchylný k využití hrozbou. V takovém případě může být hodnota zranitelnosti přidána k celkovému riziku, což zvyšuje výslednou hodnotu rizika. Například v kontextu kyberbezpečnosti může nezabezpečený systém mít vysokou hodnotu zranitelnosti, protože je snadno napadnutelný.
  • Negativní hodnota zranitelnosti: Naopak, pokud cíl má nízkou úroveň zranitelnosti, může tato hodnota snižovat celkové riziko. To může znamenat, že cíl má zavedená ochranná opatření nebo silné obranné mechanismy, které snižují jeho zranitelnost. Například v případě dobře zabezpečeného systému, kde jsou implementována silná bezpečnostní opatření, může být hodnota zranitelnosti nízká nebo dokonce záporná, což snižuje celkovou hodnotu rizika.

Hodnota zranitelnosti je tedy mírou toho, jak snadno může být cíl poškozen hrozbou. Při hodnocení rizik je důležité tuto hodnotu zahrnout, protože poskytuje důkladnější pohled na to, jak vážně může být cíl ohrožen. Například v kontextu LGBTQIA+ komunity může vysoká zranitelnost zahrnovat nedostatek právní ochrany nebo podpůrných služeb, což zvyšuje riziko diskriminace nebo násilí. Silné komunitní podpůrné sítě a legislativní ochrana mohou zranitelnost snížit a tím i celkové riziko.

„… jak snadno může být cíl poškozen hrozbou“ – nad tím to může vzniknout otázka, zda se nejdená pouze o součást pravděpodobnosti; to je jistě zajímavý úhel pohledu, nicméně to vyžaduje rozlišení mezi pojmy pravděpodobnost a zranitelnost.

Pravděpodobnost (probability) se týká toho, jak často nebo s jakou četností se očekává, že hrozba nastane. Je to číselné vyjádření možnosti, že konkrétní hrozba skutečně nastane.

Zranitelnost (vulnerability) se však týká toho, jak náchylný nebo připravený je cíl (aktivum) vůči konkrétní hrozbě. Zranitelnost vyjadřuje slabiny, které mohou hrozbu usnadnit nebo ztížit její realizaci.

Zde je vysvětlení, proč není snadnost poškození cíle pouze otázkou pravděpodobnosti:

  • Rozdíl mezi pravděpodobností a zranitelností:
    • Pravděpodobnost se zaměřuje na frekvenci nebo možnost výskytu hrozby. Například pravděpodobnost, že se určitý typ kybernetického útoku uskuteční.
    • Zranitelnost se zaměřuje na připravenost nebo slabost cíle vůči této hrozbě. Například jak snadno může být systém napaden, pokud se útok skutečně uskuteční.
  • Příklad z praxe:
    • Představte si dva různé domy. Jeden má pevné zabezpečení (silné dveře, alarm, kamery), zatímco druhý má staré a slabé zabezpečení. Pravděpodobnost vloupání do obou domů může být stejná, například pokud jsou oba ve stejné oblasti se stejnou kriminalitou.
    • Zranitelnost se liší. Dům se slabým zabezpečením je zranitelnější vůči vloupání než dům s pevným zabezpečením. Tedy i když pravděpodobnost vloupání je stejná, dopad na zranitelnější dům bude vyšší, protože je snazší do něj proniknout.
  • Přidání zranitelnosti do vzorce rizika:
    • Vzorec (P x C) + V bere v úvahu jak pravděpodobnost a dopad (P x C), tak zranitelnost (V).
    • Hodnota zranitelnosti přidává další dimenzi do hodnocení rizika tím, že reflektuje slabiny, které mohou zvýšit nebo snížit celkové riziko.

Zranitelnost ovlivňuje, jak snadno může hrozba způsobit škody, pokud se uskuteční, a tím pádem musí být zahrnuta do celkového hodnocení rizika.


Událost

Za událost můžeme považovat změnu bezpečnosti, „… která může mít dopad na operace organizace (včetně poslání, schopností nebo pověsti)“ [21]

Z pohledu této definice událost můžeme považovat za změnu bezpečnosti, která může mít dopad na operace v rámci poskytování služeb pro LGBTQIA+. Tyto služby jsou nehmotné činnosti a procesy, které se poskytují a využívají současně. Jsou zaměřeny na zlepšování interakcí a uspokojování specifických potřeb LGBTQIA+ komunity. Změna bezpečnosti může ovlivnit hodnotu těchto služeb, která je často vnímána skrze interakce a zkušenosti mezi poskytovateli a zákazníky. Je třeba také uvést, že události nemusí být nutně negativní; mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopady. Pozitivním příkladem může být zavedení nových bezpečnostních technologií, které zvyšují ochranu klientů a poskytovatelů služeb, čímž zlepšují celkovou důvěru a efektivitu služeb. Naopak negativním příkladem může být narušení bezpečnosti, jako je únik citlivých informací, které může poškodit poskytovatele služeb, zákazníky, designéra… a snížit důvěru služby.


Incident

Za incident můžeme považovat „událost, která skutečně nebo potenciálně ohrožuje důvěrnost, integritu nebo dostupnost“ [22] služby „nebo která představuje porušení nebo bezprostřední hrozbu porušení bezpečnostních zásad, bezpečnostních postupů nebo zásad přijatelného použití“. [22] Ve vztahu k designu pro LGBTQIA+ služby to znamená, že jakákoliv událost, která může narušit bezpečnost těchto služeb, je považována za incident.

Při designu služeb pro LGBTQIA+ je důležité zohlednit různé aspekty bezpečnosti a ochrany. Například, pokud by během podpůrné skupinové terapie někdo neoprávněně vstoupil do prostoru a narušil soukromí účastníků, byla by ohrožena důvěrnost této služby. Takový incident by mohl vést k pocitu ohrožení a nedůvěry mezi účastníky.

Dalším příkladem je integrita služby ve smyslu kvality a konzistence poskytovaných služeb. Pokud by například došlo k situaci, kdy by poradci nebo terapeuti poskytovali nekonzistentní nebo neprofesionální rady, narušila by se integrita služby. To by mohlo způsobit zmatek a nedůvěru mezi klienty, kteří očekávají kvalitní a jednotné vedení.

Dostupnost služeb je rovněž klíčová. Představme si situaci, kdy by došlo k protestům nebo útokům na centrum poskytující služby LGBTQIA+, čímž by se fyzicky zamezil přístup klientů k těmto službám. Takový incident by ohrozil dostupnost služeb a mohl by mít vážné důsledky pro klienty, kteří se na tyto služby spoléhají.

Konečně, porušení bezpečnostních zásad nebo postupů může také představovat incident. Pokud by například zaměstnanci neprošli řádným školením v oblasti citlivosti a diskrétnosti při práci s LGBTQIA+ klienty, mohlo by dojít k nevhodnému chování nebo neúmyslnému odhalení citlivých informací. To by narušilo důvěru klientů a mohlo by vést k pocitu nepohodlí nebo dokonce ohrožení.

Design služeb pro LGBTQIA+ tedy musí zahrnovat robustní bezpečnostní opatření, která zajišťují důvěrnost, integritu a dostupnost služeb, a zároveň musí respektovat specifické potřeby a citlivost této komunity.

Incidentem může být například situace, kdy fyzický prostor, kde se služby poskytují, neposkytuje dostatečné soukromí nebo bezpečnost pro LGBTQIA+ klienty. Například otevřené kanceláře nebo neoddělené poradenské místnosti mohou vést k nedostatku soukromí a zranitelnosti klientů.

Dalším příkladem může být situace, kdy marketingové materiály obsahují necitlivé nebo nevhodné zobrazování LGBTQIA+ osob, což může způsobit poškození pověsti služby a odcizení cílové skupiny. Chybné nebo necitlivé zobrazení může vést k negativním reakcím a odrazení potenciálních klientů.

Pokud personál není dostatečně vyškolen v problematice LGBTQIA+ citlivosti a potřeb, může to vést k nevhodnému chování nebo reakcím vůči klientům. Například nedostatečná znalost správného oslovování klientů podle jejich preferovaných zájmen může způsobit nepohodlí a nedůvěru.

Dalším možným incidentem je technické selhání online služeb. Pokud jsou online platformy, které podporují poskytování služeb, špatně navrženy a nefungují spolehlivě, může to omezit dostupnost služeb. Například časté výpadky aplikace pro online poradenství mohou vést k frustraci a nedostupnosti služeb pro klienty.

Nedostatečná ochrana záznamů a informací o klientských interakcích také představuje potenciální incident. Pokud se fyzické záznamy nechávají nezabezpečené na veřejně přístupných místech, může to vést k narušení důvěrnosti.

Designér služeb pro LGBTQIA+ musí mít na paměti všechny tyto aspekty a zajistit, že návrhy a implementace služeb budou odpovídat nejvyšším standardům bezpečnosti, citlivosti a ochrany. Incidenty mohou mít vážné důsledky pro důvěru a pohodu klientů, proto je prevence a rychlé řešení jakýchkoliv problémů klíčové.

Z pohledu designéra služeb pro LGBTQIA+ mohou incidenty zahrnovat několik specifických situací. Může se jednat o cílené útoky na designéra, například v podobě kybernetického obtěžování nebo hrozeb. Designér může čelit útokům na svou osobní integritu, například veřejnou diskreditací nebo falešnými obviněními, které mají za cíl poškodit jeho profesionální pověst.

Incident může také zahrnovat cílené snahy narušit nebo sabotovat projekty, na kterých designér pracuje. To může zahrnovat šíření dezinformací o službách nebo produktech, manipulaci s interními procesy nebo pokusy o narušení důvěrných informací souvisejících s projekty.

Designér může být také vystaven diskriminačním praktikám, které omezují jeho schopnost vykonávat svou práci. Může jít například o odmítání spolupráce ze strany dodavatelů nebo klientů na základě jeho zapojení do LGBTQIA+ projektů, což může vážně ohrozit realizaci služeb.

Ve všech těchto případech je klíčové, aby designér měl přístup k adekvátní podpoře a ochranným opatřením, která mu pomohou čelit těmto výzvám a minimalizovat rizika. Prevence a rychlé řešení incidentů jsou zásadní pro udržení bezpečného a podporujícího pracovního prostředí, které umožní designérovi pokračovat v jeho důležité práci pro LGBTQIA+.


Závěr

Pro lepší pochopení a aplikaci těchto teoretických poznatků bude v dalších kapitolách nezbytné podložit je reálnými případy a statistikami. Tyto konkrétní příklady umožní čtenářům jasněji vidět, co v praxi pro LGBTQIA+ znamenají hrozby, incidenty atd.

I když definice a přístupy k bezpečnosti v mnoha ohledech přebírám z oblasti kybernetické bezpečnosti, myslím si, že nejsou tím nijak omezené ani nevhodné pro obecné použití. Bezpečnost je univerzálním pojmem, který se prolíná napříč různými oblastmi a kontexty, a její aplikace je stejně důležitá v technologických projektech jako v sociálních a jiných službách. Tento článek tedy zdůrazňuje, že komplexní a důkladný přístup k bezpečnosti je nezbytný pro vytvoření kvalitních a bezpečných služeb pro všechny zúčastněné.

Věřím, že důkladné zaměření na bezpečnostní aspekty při designování služeb pro LGBTQIA+ komunitu může výrazně přispět ke zlepšení kvality života a podpořit důstojnost všech jedinců bez ohledu na jejich sexuální orientaci nebo genderovou identitu. Podložením teoretických konceptů praktickými příklady a statistikami v dalších kapitolách posílíme důvěru v efektivitu těchto opatření a ukážeme jejich skutečný dopad na zajištění bezpečného a inkluzivního prostředí.


Zdroje

[17] DUŠEK, Petr. Design informačních služeb & Petr Dušek (příloha k přihlášce ke studiu oboru Design informačních služeb). Online. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/uradovna/moje/nahled/1790622 [citováno 20. 6. 2024]

[18] Understanding the difference between ‘risk’ and ‘threat’. Online. RiskIntelligence. Dostupné z: https://www.riskintelligence.eu/background-and-guides/understanding-the-difference-between-risk-and-threat [citováno 20. 6. 2024]

[19] Guideline on Threats and Assets – Technical guidance on threats and assets in Article 13a – V1.1, March 2015. Online. European Union Agency for Network and Information Security (ENISA). Dostupné z: https://resilience.enisa.europa.eu/article-13/guideline_on_threats_and_assets/Guideline_on_Threats_and_Assets_v_1_1.pdf [citováno 20. 6. 2024]

[20] ČSN ISO 55000 (010375) – Management aktiv – Přehled, zásady a terminologie. Online. TECHNOR – Technické normy ČSN. Dostupné z: https://www.technicke-normy-csn.cz/csn-iso-55000-010375-158321.html# (2.3) [citováno 20. 6. 2024]

[21] Glossrary. Online. NIST – Computer Security Resource Center. Dostupné z: https://csrc.nist.gov/glossary/term/cybersecurity_event [citováno 20. 6. 2024]

[22] Glossary. Online. NIST – Computer Security Resource Center. Dostupné z: https://csrc.nist.gov/glossary/term/incident [citováno 20. 6. 2024]

[23] YASTREBENETSKY, Michael A. a KHARCHENKO, Vyacheslav S. (ed.). Cyber Security and Safety of Nuclear Power Plant Instrumentation and Control Systems. Online. Advances in Information Security, Privacy, and Ethics. IGI Global, 2020. ISBN 9781799832775. Dostupné z: https://doi.org/10.4018/978-1-7998-3277-5. [cit. 2024-06-23].