Základní informace o knize (citace): KOPŘIVA, Karel. Lidský vztah jako součást profese: psychoterapeutické kapitoly pro sociální, pedagogické a zdravotnické profese. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-150-9.
Aneb Lidský vztah jako součást profese designéra? Knížka Lidský vztah jako součást profese (Psychoterapeutické kapitoly pro sociální, pedagogické a zdravotní profese) od znalého psychoterapeuta PhDr. Karla Kopřivy, CSc. je primárně mířena na čtenáře v pomáhajících profesích – tedy v oborech, které se týkají bezprostřední pomoci člověka člověku. Psychologové, sociální pracovníci, učitelé, vychovatelé, lékaři, zdravotní sestry a pečovatelé si zde najdou inspiraci ve formě příručky.
Designéři vs. pomáhající profese
Designér informačních služeb a pracovník pomáhajících profesí mají něco společného v tom, že oba mají za cíl usnadnit životy lidí a zlepšit jejich zkušenosti. Designér informačních služeb se zaměřuje na vytváření efektivních, přehledných a uživatelsky přívětivých informačních systémů, které umožňují lidem snadněji nalézt, porozumět a využívat informace.
I když designér informačních služeb nebývá běžně brán jako pomáhající profese, můžeme jej takto vnímat v širším kontextu. Pokud designér informačních služeb tvoří systémy, které například usnadňují přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, sociálním službám, podporují komunitní rozvoj a tak dále, jeho dílo může mít kladný vliv na životy jednotlivců i společnosti jako takové. Tím pádem by se designérské povolání mohlo zařadit mezi pomáhající profese, i když v širším a méně tradičním smyslu. Proto můžeme tuto knížku doporučit i designérům. Koneckonců, v knize se objevují velmi inspirativní nápady k tématům (a tak jsou pojmenovány jednotlivé kapitoly) Vztah mezi pracovníkem a klientem, Vnitřní svět druhého člověka, Moc a pomoc: řídit, či podporovat?, Stopy citových úrazů: místa zablokovaného vývoje, Hranice mezi pracovníkem a klientem, Tělo jako zdroj poznání a energie, Kontakt s klientem, Lidský vztah jako systém, Výcvik a supervize.
K obsahu této knihy se pravidelně vracím i po mnoha letech. Své profese totiž považuji za neodmyslitelně spjaté s lidským vztahem, přestože některé aspekty mých profesí jsou velmi technické.
Sice to není nezbytně nutné, ale rozšiřování poznatků z oblasti pomáhajících profesí může být pro designéra informačních služeb velmi přínosné. Důvody, proč by si designér mohl chtít rozšířit své znalosti z oblasti pomáhajících profesí, zahrnují:
- Empatie a porozumění: Lepší pochopení potřeb a problémů, se kterými se lidé potýkají, může designérovi pomoci navrhnout lepší a uživatelsky přívětivější systémy. To zahrnuje zohlednění specifických potřeb jednotlivých skupin uživatelů, jako jsou osoby se zdravotním postižením, seniorů nebo znevýhodněných skupin.
- Efektivní komunikace: Znalost principů a technik komunikace používaných v pomáhajících profesích může designérovi pomoci lépe komunikovat se svými klienty, kolegy a uživateli systémů.
- Etika a hodnoty: Získání znalostí z oblasti pomáhajících profesí může designérovi poskytnout lepší porozumění etických otázek a hodnot, které by měl zohlednit při své práci, například soukromí, důvěrnost nebo rovnost přístupu k informacím.
- Spolupráce s odborníky z pomáhajících profesí: V některých projektech může designér informačních služeb spolupracovat s odborníky z pomáhajících profesí, jako jsou lékaři, sociální pracovníci nebo vzdělávací poradci. Porozumění jejich odborné terminologii, procesům a potřebám může usnadnit efektivní spolupráci a přispět k úspěšnému projektu.
- Atd.
Nakonec i další poznatky z oblasti pomáhajících profesí, jako jsou stres, syndrom vyhoření, sebereflexe, mohou být pro designéry velmi užitečné:
- Stres: Designéři často pracují v náročném prostředí, kde se potýkají s tlakem na dodržování termínů, komunikací s klienty a řešením technických problémů. Porozumění stresu a jeho účinkům na tělo a mysl může designérům pomoci lépe zvládat náročné situace a udržovat si zdraví a pohodu.
- Syndrom vyhoření: Designéři, stejně jako pracovníci pomáhajících profesí, mohou být náchylní k syndromu vyhoření, který je charakterizován emočním, fyzickým a mentálním vyčerpáním. Poznatky o syndromu vyhoření mohou designérům pomoci rozpoznat příznaky a přijmout opatření k prevenci nebo zvládání tohoto stavu.
- Sebereflexe: Sebereflexe je důležitá dovednost, která může designérům pomoci přehodnotit své přístupy, myšlenky a emoce. To může vést k lepšímu porozumění vlastním silným a slabým stránkám, zlepšení komunikace s klienty a kolegy a k vytváření lepších informačních systémů.
- Zvládání emocí a komunikace: Designéři mohou získat užitečné dovednosti z oblasti pomáhajících profesí, jako je aktivní naslouchání, empatie a asertivita. Tyto dovednosti mohou zlepšit jejich schopnost komunikovat s klienty, uživateli a kolegy a pomoci jim lépe reagovat na emocionální a sociální aspekty své práce.
- Seberozvoj: Poznatky z pomáhajících profesí mohou designérům poskytnout nástroje a strategie pro osobní rozvoj a sebezlepšení. To může zahrnovat vědomé řízení stresu, zlepšení emoční inteligence nebo rozvoj dovedností, jako je asertivita nebo rozhodování.
- Atd.
Prostě, poznatky z oblasti pomáhajících profesí mohou designérům pomoci lépe zvládat stres, zabránit syndromu vyhoření a rozvíjet efektivní dovednosti a nástroje pro komunikaci a seberozvoj. Tyto schopnosti mohou přispět k jejich celkovému úspěchu v kariéře, zlepšení pracovního prostředí a vytváření kvalitních informačních systémů a služeb, které skutečně vyhovují potřebám a očekáváním uživatelů.
Přestože není pro designéra informačních služeb zcela nezbytné mít rozsáhlé znalosti z oblasti pomáhajících profesí, může takové poznatky využít k vytváření lepších, citlivějších a efektivnějších informačních systémů a služeb, které budou pro uživatele přínosnější.
Význam pro tzv. inkluzivní design
Jistě mnohé z vás, čtenáři, v souvislosti s výše uvedeným napadlo téma tzv. (k pojmu inkluze mám velmi ambivalentní vztah, proto uvádím tzv.; inkluzivní design je nutné vnímat i s jeho jistě oprávněnými kritikami) inkluzivní design. Ano, poznatky a zkušenosti z pomáhajících profesí mohou designérům pomoci v oblasti tzv. inkluzivního designu. Tzv. inkluzivní design se zaměřuje na vytváření produktů, služeb a prostředí, které jsou přístupné a použitelné pro co nejširší spektrum uživatelů, včetně lidí se zdravotním postižením, starších osob nebo znevýhodněných skupin.
Poznatky z pomáhajících profesí mohou designérům poskytnout cenné informace a náhledy, které mohou zlepšit jejich schopnost vytvářet tzv. inkluzivní design. Mimo již zmíněné empatie a porozumění, efektivní komunikace, etika a hodnoty spolupráce s odborníky… bychom mohli přihodit ještě třeba (to mohu osobně potvrdit z dlouhodobé praxe v souvislosti s tzv. inkluzivním designem):
- Přístupnost a použitelnost: Pracovníci pomáhajících profesí mohou mít zkušenosti s konkrétními technologiemi nebo přístupy, které usnadňují přístup a používání produktů a služeb pro osoby se zdravotním postižením nebo jinými znevýhodněními. Designéři mohou tyto poznatky využít při vytváření tzv. inkluzivních řešení.
- Sociální a kulturní citlivost: Pomáhající profese poskytují vhled do sociálních a kulturních aspektů, které mohou ovlivnit, jak lidé vnímají a používají informační systémy a služby. Toto porozumění může designérům pomoci vytvářet řešení, která respektují rozmanitost uživatelů a jsou citlivá na jejich potřeby.
- Atd.
Výsledkem je, že poznatky a zkušenosti z pomáhajících profesí mohou designérům poskytnout cenné nástroje a perspektivy, které jim umožní vytvářet tzv. inkluzivní design, jenž je přístupný, uživatelsky přívětivý a respektuje potřeby a očekávání široké škály uživatelů. Tímto způsobem mohou designéři přispět k vytváření prostředí, které je tzv. inkluzivní, tzv. spravedlivé a podporuje participaci mnoha jednotlivců.