Designová případová studie: Expozice astronomických snímků pro zrakově postižené

Obsah

• Klient
• Řešený problém
• Moje role
• Navrhované řešení
• Kroky procesu návrhu
  • Poznáváme
    • Výzkum od stolu
    • Hloubkový rozhovor
  • Vyvozujeme
    • Inkluzivní panda
  • Vytváříme
    • Velkoformátová fotografie
    • 3D model – reliéf podle fotografie
    • Poznámky k automatizaci převodu fotografií do třírozměrného reliéfu
• Klíčové poznatky
• Závěr

Klient

• Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku České astronomické společnosti.
  • Odvětví: Vzdělávací astronomie a kosmonautika.
  • Poskytované služby: Zpřístupnění vzdělávací astronomie a kosmonautiky lidem s hendikepem. V současnosti se skupina soustředí především na zpřístupnění astronomie a kosmonautiky lidem s těžkým zrakovým postižením.
  • Weby: www.nesmir.cz, www.astro.cz.

Řešený problém

Klient si přeje pro těžce zrakově postižené realizovat expozici astronomických snímků, která bude putovat mezi hvězdárnami a planetárii. Pro tento účel potřebuje vytvořit návrh expozice a připravit dílčí artefakty k otestování cílovou skupinou.

Úkolem je vytvořit základní návrh expozice pro budoucí postupné vylepšování, doplňování dalšími užitečnými prvky a fotografickými tématy.

První výstava by měla být realizována v druhé polovině května 2023. Pravděpodobně v souvislosti s některou akcí České astronomické společnosti. Jasný rozpočet sice nebyl stanoven, ale je žádoucí, aby realizace proběhla za pomoci běžných technologických prostředků dostupných hvězdárnám, planetáriím.

Úvahy klienta původně mířily pouze na prezentování Astronomického snímku dne (APOD). Komunikace s cílovou skupinou však ukázala, že zájem je také o prezentaci dalších snímků – nemalou pozornost respondenti projevovali o snímky z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba.

Původně klient uvažoval pouze „nevidomé“, v průběhu designování jsme změnili zaměření na „těžce zrakově postižené“.

Moje role

Jsem aktivním členem Odborné skupiny pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku ČAS. Ve skupině cílím právě na vzdělávací astronomii pro zrakově postižené.

Mým úkolem v rámci projektu je problémem se designérsky zabývat a předložit návrh expozice, v ideálním případě předložit také prototypy alespoň dílčích částí projektu, s kterými by mohla být ověřena spokojenost uživatelů (návštěvníků expozice).

Sekundárně jsem dostal za úkol zvážit možnosti automatizace převodu fotografií do třírozměrného reliéfu, který by bylo možné vyrobit prostřednictvím 3D tiskárny.

Navrhované řešení

Expozice se nezaměřuje pouze na lidi nevidomé, ale především na těžce zrakově postižené (to je skupina, pro kterou expozici záměrně navrhuji). Mezi zapojenými uživateli je vhodné počítat také s vidícími průvodci (asistenční doprovod, rodinní příslušníci, přátelé) a vodícími psi.

Expozice by mohla být přínosem i pro lidi bez zrakového postižení, ale v širším kontextu jejich potřeby cíleně nezohledňuji. Přesto dopady vyloučení této skupiny budu pozorně sledovat (je možné, že při dalších designových iteracích se může objevit mezi uživateli zapojenými, ale i mezi nechtěnými).

Na základě získaných informací se podařilo zobecnit požadavky na uživatelskou skupinu plánované expozice.

• Cílíme na zrakově postižené, kteří si mohou zajistit vlastní dopravu (sami, s doprovodem…).
• Cílíme na zrakově postižené, kteří ovládají nebo neovládají Braillovo hmatové písmo.
• Cílíme na zrakově postižené bez ohledu na jejich věk (s přihlédnutím ke schopnosti pojmout dané informace – tzn. jistě necílíme např. na batolata, ale na děti např. školního věku ano).
• Cílíme na zrakově postižené s různým stupněm či typem zrakového postižení.
• Cílíme na zrakově postižené bez zrakové zkušenosti i se zrakovou zkušeností.
• Cílíme na zrakově postižené s různými schopnostmi haptického poznávání.
• Cílíme na zrakově postižené s různými psychickými stránkami (intelekt, představivost, únava…).
• Počítáme s doprovodem zrakově postižených – tzn. s jejich rodinnými příslušníky a jinými příbuznými, přáteli, psy atp.
• Potřebujeme ještě uvážit zrakově postižené, kteří nemají doprovod a nemohou se dopravit sami.
• Potřebujeme ještě uvážit dopady a zvládnutelnost hromadných akcí s větším počtem účastníků.
• Potřebujeme ještě uvážit spolupráci s dalšími organizacemi: centra pro zrakově postižené, Agora, specializované školy atp.
• Nechceme, aby se zúčastnilo příliš mnoho lidí v jeden moment (Co je příliš mnoho?).
• Nechceme, aby se zúčastnili lidé s šiřitelným onemocněním (ale musíme počítat s tím, že se zúčastní).

Během této procesní iterace byl vyhotoven plastový panel s fotografií o rozměru 75 x 75 cm a tloušťce 0,5 cm. Panel bude sloužit pro uživatelské testování.

Byly připraveny podklady pro 3D tisk reliéfů určených pro hmatové vnímání. Rozhodl jsem se, že finální výtisky provedu z různých materiálů, aby se následujícím uživatelským testováním ověřilo, který materiál je pro hmatový komfort nejoptimálnější.

V následujících kapitolách popisuji postupy, jimiž jsem k tomuto navrhovanému řešení dospěl.

Proces designování (fáze, metody…)

Využil jsem model procesu návrhu „dvojitý diamant“ – pomáhá zvládnout relativně složitou a nelineární povahu projektu tím, že nabízí strukturovaný přístup, jenž umožňuje zvážit (resp. řešit) různé aspekty návrhu.

Byť se dvojitý diamant jeví jako poměrně jasný návrhový model, v praxi jsem se občas musel alespoň hlubším zamyšlením vrátit k předchozím fázím, tedy i například myšlenkově přepnout z konvergentního myšlení do divergentního či naopak.

Dvojitý diamant se skládá ze čtyř fází:

• Poznáváme (objevování).
• Vyvozujeme (definování).
• Vytváříme (vývoj).
• Testujeme („dodávka“).

Dva diamanty představují střídání divergentního a konvergentního myšlení, což zajišťuje, že před přechodem k řešení jsou důkladně prozkoumány různé (ideálně všechny) aspekty problému. Model dvojitého diamantu pomáhá designérům a zúčastněným stranám zůstat soustředěnými a efektivními.

Fáze 1: Poznáváme

Poznávání je první fází dvojitého diamantu, ve které se zaměřuji na pochopení problému a uživatelů. Tato fáze zahrnuje provádění výzkumu, sběr dat a syntézu informací s cílem získat hlubší porozumění problémovému prostoru. Cílem fáze poznávání je identifikovat potřeby a příležitosti pro návrh a definovat problém návrhu.

Během fáze poznávání jsem využil dvě výzkumné techniky:

• Výzkum od stolu.
• Hloubkový rozhovor.

Metoda: Výzkum od stolu

Metoda výzkumu od stolu, známá také jako „desk research“ nebo „sekundární výzkum“, označuje proces shromažďování informací z existujících zdrojů spíše než shromažďování původních dat pomocí metod, jako jsou průzkumy nebo pozorování. Tento typ výzkumu se provádí na základě prověřování existujících údajů a zdrojů, jako jsou knihy, články v časopisech, zprávy, statistiky a další dostupné materiály. Cílem výzkumu od stolu je shrnout stávající poznatky o určitém tématu a poskytnout ucelený přehled o současném stavu poznání, aniž by bylo nutné vynaložit náklady a čas na sběr nových údajů.

Tuto výzkumnou techniku jsem zvolil z toho důvodu, že o problematiku vzdělávání lidí se zrakovým postižením se zajímám nejméně dvě desítky let a považuji za užitečné shromáždit informace, které se mi k danému problému jeví jako relevantní.

Primárním zdrojem informací mi bylo mé dílo Astronomické vzdělávání osob se zrakovým postižením z roku 2016 (bez ohledu na to, že vůči tomuto svému dílu se dnes stavím v některých ohledech také negativně kriticky, považuji ho za dobrý zdroj informací pro nyní řešený problém.). Z tohoto díla pro účely řešeného problému považuji za důležité následující informace:

• Zrakově postižený člověk:
  • spadá do všech možných kategorií lidí, které si umíme představit (hodní, zlí, veselí i smutní, vysocí, nízcí, sportovci, kutilové, slavní, obyčejní, zločinci, děti, dospělí, mladiství…),
  • postižení zraku člověka může potkat v kterékoli části života,
  • může být postiženo mnoho součástí zraku, počínaje okem a konče zrakovými centry,
  • ztráta zraku – okamžitá nebo postupná,
  • různé stupně zrakového postižení – podle WHO: mírná nebo žádná zraková vada, středně těžká zraková vada 1, těžká zraková vada 2, slepota 3, slepota 4 (vnímání světla), slepota 5 (žádné vnímání světla),
  • jiná stupnice: střední slabozrakost, silná slabozrakost, těžce slabý zrak, praktická slepota, úplná slepota
  • počet zrakově postižených lidí na světě: 285 mil., z toho 39 mil. slepých, 246 mil. slabozrakých (dle WHO),
  • v Česku je těžce zrakově postižených mezi 60 tis. a 200.000, mezi nimiž je 7.000 až 12.000 nevidomých; jiné zdroje uvádějí ~74.000 lidí s těžkým zrakovým postižením, ~19.000 nevidomých,
  • ne každý zrakově postižený je nevidomý.
• Kompenzaci zraku při jeho částečné ztrátě je nutné řešit vytvořením podmínek a pomůcek pro zrakově postižené přívětivějších, mezi něž můžeme zařadit například:
  • používání bezpatkového písma v textech,
  • zvětšené texty,
  • využití optických pomůcek (zvětšovací lupy, speciální brýle),
  • optimalizované osvětlení,
  • psací potřeby se silnou stopou (fixy, pastelky),
  • monitor počítače s větší úhlopříčkou, zpravidla min. 19″,
  • monitor počítače s větším kontrastem,
  • skener pro snímání malých textů a obrázků (následně zobrazované na monitoru),
  • tiskárny pro tisk zvětšených textů a obrázků,
  • silně konturované mapy,
  • kalkulátory se zvětšeným zobrazením,
  • rýsovací pomůcky se zvýrazněnou stupnicí.
• Kompenzaci zraku při jeho úplné ztrátě je třeba řešit transformací prostředků sdělování informací určených pro zrak na prostředky zpravidla určené hmatu či sluchu. Například:
  • texty v Braillově bodovém písmu,
  • texty ve zvukové podobě,
  • reliéfní tiskárny (tisk nízkoreliéfních obrázků nebo Braillova bodového písma),
  • hmatový display (řádek),
  • diktafon,
  • bílá hůl,
  • kalkulátory s hlasovým výstupem,
  • rýsovací pomůcky pro nevidomé,
  • reliéfní obrázky, mapy,
  • reliéfní globus.
• „Z hlediska informatiky můžeme haptizaci definovat jako soubor postupů umožňujících ztvárnění informací tak, aby byly vnímatelné hmatem. Představuje vyjadřování informací nonverbálními, převážně reliéfními a tyflografickými prostředky (formami).“ (Jesenský, J., Hmatové vnímání informací s pomocí tyflografiky. 1., str. 23),
• Jesenský (str. 25) doporučuje během haptizační tvorby držet se následujících principů: princip lakoničnosti, princip zobecnění a unifikace, princip akcentace základních prostředků smyslového podráždění, princip osamostatnění, princip zvýraznění struktury, princip fázovosti, princip využívání běžných asociací, stereotypů a mnemotechniky,
• Podle toho, jestli dochází či nedochází při hmatovém vnímání k součinnosti analyzátoru kožního mechanického a pohybového, rozdělujeme:
  • pasivní hmatové vnímání,
  • aktivní hmatové vnímání.
• Podle toho, jestli je či není během hmatového vnímání použit zprostředkující nástroj, rozlišujeme:
  • nezprostředkované hmatové vnímání,
  • instrumentální (zprostředkované) hmatové vnímání.
• Vlivy omezující hmatové vnímání na straně zrakově postiženého:
  • tlak,
  • chlad,
  • popáleniny,
  • poleptání,
  • úrazy elektrickým proudem,
  • cizí tělesa v kůži.
• Biologické faktory ovlivňující kvalitu hmatu:
  • únava,
  • ekzém,
  • mykózy,
  • svrab.
• Vlivy omezující hmatové vnímání na straně vnímaných objektů a prostředí (Ján Jesenský):
  • parametry předmětu neodpovídající možnostem hmatového vnímání (parametry jsou pod prahem citlivosti a rozlišitelnosti, přerůstají pole hmatového vnímání apod.),
  • konfigurace objektu vnímání neodpovídají možnostem hmatového vnímání;
  • fyzikální vlastnosti objektu, které neodpovídají možnostem hmatového vnímání, jako např. vysoká teplota, elektrické napětí, záření apod.;
  • chemické vlastnosti objektu neodpovídají možnostem hmatového vnímání, např. žíraviny apod.;
  • poloha objektu neodpovídající možnostem hmatového vnímání – např. objekt je mimo dosah, je v pohybu apod.;
  • překážky psychogenního původu, jako např. strach před nebezpečím úrazu (opodstatněný či neopodstatněný) nebo pocity nelibosti při styku s objektem (např. prohlížení zvířete, ohmatávání zvlášť drsného předmětu apod.).
• Formy haptizace:
  • pomocí fyzického modelu,
  • pomocí reliéfu,
  • pomocí tyflografiky.
• Poznávání tyflografického obrazu mohou ovlivňovat:
  • psychické stránky vyplývající z faktorů ovlivňujících kvalitu hmatu na straně zrakově postiženého,
  • psychické stránky vyplývající z faktorů ovlivňujících kvalitu hmatu na straně vnímaných objektů a prostředí,
  • intelekt,
  • možnost využít zbytku zraku,
  • představivost,
  • schopnosti haptického poznávání obrazu,
  • věk,
  • druh a stupeň postižení,
  • složitost obrazu.
• Výroba převážně na základě digitální předlohy:
  • embossování
  • mikrokapslový obrázek
  • 3D tiskárna
• Výroba převážně bez digitální předlohy:
  • vakuové tvarování plastové fólie
  • koláže
  • modelování
  • využití různých nástrojů a materiálů.
• Závažnější na hvězdárnách je téma bezpečnosti:
  • pozor na mechanická zařízení,
  • pozor na elektrická zařízení,
  • pozor na mráz,
  • pozor na další nebezpečné prvky hvězdárny,
  • pozor na překážky mimo slepeckou hůl,
  • pozor na poškození zraku optickými pomůckami, zejména při pozorování.
• Řešení tyfloinformačních prostředků (Jesenský, J.):

K jednotlivým položkám jistě je důležité znát detaily. Např. v souvislosti s hlavní výrazové prvky tyflografiky souvisí problematika nízkoreliéfních bodů, čar, ploch.

Metoda: Hloubkový rozhovor

Hloubkový rozhovor je kvalitativní výzkumná metoda, při níž výzkumník vede s účastníkem rozhovor jeden na jednoho, aby získal hlubší informace o jeho myšlenkách, zkušenostech, postojích nebo chování. Jedná se o strukturovanou formu rozhovoru, při níž tazatel klade otevřené a zjišťovací otázky, aby účastníka podnítil k podrobnému sdílení jeho pohledů.

• Rozhovory jsem zaznamenával prostřednictvím poznámek – získaná data jsem analyzoval s cílem najít témata a vzorce pro získání vhledu do zkoumaného problému.
• Oslovil jsem několik respondentů (v podstatě přátel, kteří o astronomii či kosmonautiku jeví zájem – již se účastnili astronomických či kosmonautických akcí pro zrakově postižené):
  • 1 respondent – R1: zcela nevidomý, bez zrakové zkušenosti, nevidí od narození.
  • 1 respondent – R2: zcela nevidomý, se zrakovou zkušeností, o zrak přicházel postupně, je zároveň sluchově postižení (s naslouchadly slyší dobře)
  • 1 respondentka – R3: omezení zorného pole do 20 stupňů kolem centrální fixace, významné potíže s ostrostí.
• Otázkami mířím na:
  • Zájem o obdobné aktivity (muzea, výstavy…).
  • Zkušenosti s exponáty.
  • Přeprava.
  • Ostatní.

• Velká fotografie – poznámky ze všech 3 rozhovorů.
• Velká fotografie – poznámky z rozhovoru s respondentem R1.
• Velká fotografie – poznámky z rozhovoru s respondentem R2.
• Velká fotografie – poznámky z rozhovoru s respondentem R3.

Fáze 2: Vyvozujeme

Fáze vyvozování je v rámci designového myšlení druhou fází procesu a zaměřuje se na syntézu poznatků získaných ve fázi poznávání s cílem vytvořit jasné a realizovatelné vyjádření problému. Tato fáze zahrnuje syntézu a analýzu shromážděných údajů, vytvoření reprezentací cílových uživatelů a hlubší porozumění problému a potřeb cílové skupiny. Výstupem této fáze je dobře definované vyjádření problému, které nastiňuje výzvu, kterou se designér snaží vyřešit, a konkrétní cílovou skupinu, které se snaží sloužit. Fáze vyvozování poskytuje základ pro fáze vytváření a prototypování, v nichž se vyvíjejí a testují potenciální řešení.

Z výzkumu od stolu za podstatné pro další úvahy považuji následující témata (k nim si uvádím poznámky):

• V ČR je ~74.000 lidí s těžkým zrakovým postižením. => Motivace a mj. informace v doporučení pro pracovníky hvězdáren a planetárií. Plus průvodci (asistenti, rodinní příslušníci, přátelé…)
• Různé stupně zrakového postižení. => Zohlednit formu prezentace, artefaktů.
• Požadavky na kompenzaci zraku při jeho částečné ztrátě. => Zohlednit formu prezentace, artefaktů.
• Požadavky na kompenzaci zraku při jeho úplné ztrátě. => Zohlednit formu prezentace, artefaktů.
• Vlivy na hmatové (ale i zrakové) vnímání. => Zohlednit prostředí, přístup k účastníkům.
• Bezpečnost. => Zohlednit prostředí.

Důležité zjištěné informace (z průběžných poznámek) podle stejných či podobných oblastí:

• Doprava:
  • Hromadná doprava.
  • Hromadná doprava.
  • Hromadná doprava.
  • Taxi.
  • Auto (s kamarádkou).
  • Procházky.
  • Pěšky.
  • Hromadná přeprava z 1 místa.
  • Těžkopádná doprava.
• Forma (prostředek):
  • 3D modely.
  • Br. bodové písmo.
  • Br. hmatové písmo.
  • Hmatové bodové písmo – možná problém pro starší.
  • 3D modely jsou OK.
  • Snímky z Teleskopu Jamese Webba.
• Informační kanály:
  • Články.
  • Mobily.
  • E-mailové konference.
  • SONS.
• Připomínky ke kvalitě (zkušenosti z jiných expozic):
  • Pro zbytkaře expozice praktickynejsou.
  • Moc lidí na expozicích.
  • Raději stabilní expozice (ne krátkodobé).
  • Hromadné akce – málo informací.
  • Hromadné akce – málo času.
  • Hromadné akce – málo modelů.
  • Kvalita některých expozice je někdyhrozná.
  • Někdy jde jen o PR, ale výstava je na nic.
  • Zmatený personál expozic.
  • Chybí popis.
  • Těžkopádná doprava.
  • S Br. bodovým písmem mohou mít problém starší.
• Místa:
  • Pořádat ve školách.
  • Besedy.
  • Školy.
  • Pořádat v centrech pro zrakově postižené.
  • Agora.
• Bytosti:
  • Přátelé.
  • Doprovod.
  • Zbytkaři.
  • Doprovod.
  • Pes.
  • Kamarád.
  • Děti.
  • Brácha.
  • Rodiče.
  • Manželka.

• Velká fotografie – oblast doprava.
• Velká fotografie – oblast forma (prostředek).
• Velká fotografie – oblast informační kanály.
• Velká fotografie – oblast připomínky ke kvalitě (zkušenosti z jiných expozic).
• Velká fotografie – oblast místa.
• Velká fotografie – oblast bytosti.

Z mnoha různých pomůcek, které bych mohl v této fázi využít, volím jednu, která do centra procesu staví opravdové lidi (v rámci tzv. designu zaměřeného na člověka) – inkluzivní pandu.

Metoda: Inkluzivní panda

Inkluzivní design, známý také jako inkluzivní designové myšlení, je filozofie designu, jejímž cílem je vytvářet produkty, služby a zážitky, které jsou použitelné pro širokou škálu lidí, včetně lidí bez postižení, s postižením, různými schopnostmi a různým zázemím. Inkluzivní design zohledňuje potřeby a pohledy různorodých uživatelů a jeho cílem je vytvářet řešení, která jsou přístupná, použitelná a žádoucí pro „všechny“.

V rámci designového myšlení se snažím zásady inkluzivního designu začlenit do procesu navrhování od samého počátku, počínaje fází poznávání (v důsledku lze říci, že ve fázi empatie), kdy jsem se snažil porozumět různorodým potřebám a perspektivám cílové skupiny. V průběhu procesu zvažuji potřeby široké škály uživatelů, včetně těch bez zdravotního postižení, se zdravotním postižením, jinak hendikepovaných – a následně se snažím testovat řešení s různými uživateli. To proto, abych zajistil, že budou přístupná a použitelná pro „všechny“. Cílem inkluzivního designu je vytvářet produkty a služby, které jsou nejen použitelné, ale i příjemné a oceňované všemi „uživateli“ bez ohledu na jejich původ (např. vzdělání, minulost, prostředí, zkušenosti, situaci, postavení atd.) nebo schopnosti.

Inkluzivní Panda je ve své podstatě mapa – pomůcka pro zmapování a pochopení lidí, kteří jsou mimo cílovou skupinu, avšak přesto mohou být řešením ovlivněni.

• Velká fotografie – Panda.
• Velká fotografie – Zapojení.
• Velká fotografie – Uživatelé.
• Velká fotografie – Vyloučení.
• Velká fotografie – Nechtění.

Uživatelé (tzn. nad rámec zapojených):

• zapojení:
  • bez doprovodu – může se dopravit sám/sama,
  • neovládající br. hmatové písmo,
  • ovládající br. hmatové písmo,
  • děti se zrakovým postižením,
  • zbytkaři,
  • se svým doprovodem,
  • samostatně se dopravující,
  • úplná ztráta zraku,
  • částečná ztráta zraku,
  • ztráta zraku v kterékoliv části života,
  • s různou schopností haptického poznávání,
  • s různými psychickými stránkami (intelekt, představivost…),
  • různé stupně zrakového postižení,
  • různého věku,
  • unavení,
  • širší okruh:
    • brácha,
    • děti (vidící) zrakově postižených či v příbuzenském vztahu,
    • pes zrakově postižených,
    • rodiče zrakově postižených,
    • přátelé zrakově postižených,
    • manželka zrakově postižených,
    • kamarád zrakově postižených,
    • doprovod zrakově postižených.
• vyloučení:
  • bez jakéhokoliv doprovodu – nemůže se dopravit sám/sama,
  • hromadné akce,
  • nespeciální školy,
  • centra pro zrakově postižené,
  • personál expozic (hvězdáren a planetárií),
  • Agora.
• nechtění:
  • mnoho lidí,
  • s šiřitelným onemocněním.

Některé položky se opakují. Poznatky lze zobecnit na tvrzení:

• Cílíme na zrakově postižené, kteří si mohou zajistit vlastní dopravu (sami, s doprovodem…).
• Cílíme na zrakově postižené, kteří ovládají nebo neovládají Braillovo hmatové písmo.
• Cílíme na zrakově postižené bez ohledu na jejich věk (s přihlédnutím ke schopnosti pojmout dané informace – tzn. jistě necílíme např. na batolata, ale na děti např. školního věku ano).
• Cílíme na zrakově postižené s různým stupněm či typem zrakového postižení.
• Cílíme na zrakově postižené bez zrakové zkušenosti i se zrakovou zkušeností.
• Cílíme na zrakově postižené s různými schopnostmi haptického poznávání.
• Cílíme na zrakově postižené s různými psychickými stránkami (intelekt, představivost, únava…).
• Počítáme s doprovodem zrakově postižených – tzn. s jejich rodinnými příslušníky a jinými příbuznými, přáteli, psi atp.
• Potřebujeme ještě uvážit zrakově postižené, kteří nemají doprovod a nemohou se dopravit sami.
• Potřebujeme ještě uvážit dopady a zvládnutelnost hromadných akcí s větším počtem účastníků.
• Potřebujeme ještě uvážit spolupráci s dalšími organizacemi: centra pro zrakově postižené, Agora, specializované školy atp.
• Nechceme, aby se zúčastnilo příliš mnoho lidí v jeden moment (Co je příliš mnoho?).
• Nechceme, aby se zúčastnili lidé s šiřitelným onemocnění, ale musíme počítat s tím, že se zúčastní.

Z uvedeného je zřejmé, že v dalších fázích procesu designování – vytváříme, testujeme – se sice zaměříme jen na některé artefakty, ale při dalších iteracích se budeme muset zaměřit na další aspekty expozice, které souvisí se zajištěním vhodných prostor, zvážení pestřejších informačních prostředků, důraz na individuálnější přístup ze strany personálu expozice, zajištění dopravy zrakově postižených atd.

Fáze 3: Vytváříme

Fáze vytváření zahrnuje tvorbu něčeho konkrétního, co řeší potřeby a problémy identifikované v předchozích fázích vývoje (poznáváme, vyvozujeme). Jedná se o velmi důležitou fázi designování, ve které řešení začíná nabývat konkrétní podoby, stává se „hmatatelným“ – pracuje se ne vývoji fyzické nebo digitální reprezentace myšlenek, jež lze následně testovat a zdokonalovat. Cílem je přenést řešení z konceptu do hmatatelného produktu či služby, které je možné hodnotit a vylepšovat.

Je nutné si uvědomit, že z předchozích fází se objevilo více možných subvízev souvisejících s kýženou expozicí. Než začnu uvažovat jiné dílčí subvízvy, musím se soustředit na to, co konkrétního bude vystavováno – konkrétní exponáty.

Z doposud zjištěných informací se soustředím na výzvu „Cílíme na zrakově postižené s různým stupněm či typem zrakového postižení.“, přičemž uvažuji nyní především částečně vidící a nevidomé.

Abych se neupínal na jednu okamžitou myšlenku, využil jsem techniku, která mi pomáhá získat mnohem více nápadů. Metoda se označuje Crazy 8’s – pro její bližší popis viz 100 metod.

• Velká fotografie – Crazy’8s.

Nelze říci, že některý z návrhů by byl vyloženě špatný. Avšak jako aktuálně nejracionálnější se jeví návrh obrázkový panel + reliéf. Ty ostatní návrhy při dalších iteracích jistě budou zohledněny.

Velkoformátový obrázkový panel bude určeny především pro částečně vidící a sekundárně také pro vidící doprovod zrakově postiženého. Reliéf má sloužit především nevidomým a lidem schopných hmatového poznávání.

V předchozí fázi jsem poznatky zobecnil na výčet předpokládaných uživatelů (ať těch, na něž především cílíme, nebo těch na které necílíme, případně je považujeme ze nechtěné). Obrázkový panel + reliéf samozřejmě nepokrývá celý uvedený výčet. Tyto artefakty však považuji za poměrně jednoduše zhotovitelné a testovatelné – v tomto kroku jde především o vytvoření nějakých artefaktů pro další fázi testování. Již z dřívějších úvah bylo zjevné, že k finální podobě expozice budu muset procesně iterovat, tzn. ke zohlednění dalších osob a proměnných se ještě dostanu.

Klient požadoval ještě jeden artefakt – poznámky k automatizaci převodu fotografií do třírozměrného reliéfu. Tento artefakt realizuji v této procesní fázi, ale nepostoupím ho k testování, ale k samostatnému designově procesnímu řešení.

Pro realizaci jsem tedy vybral několik možných artefaktů, které mají vzniknout:

• Velkoformátové fotografie.
• 3D model – reliéf podle fotografie.
• Poznámky k automatizaci převodu fotografií do třírozměrného reliéfu

Artefakt: Velkoformátová fotografie

Co bude zobrazováno? Rozhodl jsem se pro fotografii Carina Nebula, která byla pořízena Teleskopem Jamese Webba. Ostatně o něco takového požádal jeden respondent během rozhovoru.

Pro účely testování jsem zvolil zobrazení fotografie na panelu o rozměrech 75 × 75 cm. Je třeba klást důraz na kontrast. Proto například fotografie bude umístěna na černém pozadí a orámována žlutým lemem. Panely budou putovní, proto je třeba myslet na jejich bytelnost – umístění na pevné plastové desce umožní i lepší případné zkoumání obrázku lupou, manipulaci například na stole atd.

• Velká fotografie – upravená fotografie Carina Nebula – pro účely vyhotovení panelu.

Výrobu jsem ponechal na subdodavateli Plotbase.cz, jemuž jsem poslal specifikaci zadání:

• Foto na plastovou desku.
• Rozměr: 75 × 75 cm.
• Materiál: Komatex, 5 mm. Komatex je podstatně odolnější než pěnové desky Kappa (kartonové desky).
• Expresně do 24 hodin (+1 den kurýr).
• Počet kusů: 1.
• Upload upravené fotografie Carina Nebula – pro účely vyhotovení panelu.
• Výsledá cena (doprava byla zdarma): 1.136 Kč.

Artefakt: 3D model – reliéf podle fotografie

Pro výrobu reliéfu jsem použiji pryskyřičnou 3D tiskárnu Anycubic Photon M3 Max (blíže viz článek Větší 3D tisk pryskyřicí „levněji“ a „rychleji“). Pracovní prostor této 3D tiskárny je 30,0 × 29,8 × 16,4 cm.

Digitální podklad jsem vytvořil prostřednictvím Image to Litophane s následujícím nastavením:

• Image Setting:
  • Positive Image / Negative Image: 100 % Positive Image
  • Mirror Image Off / Mirror Image On: 100 % Off
  • Flip Image Off / Flip Image On: 100 % Off
  • Manual Refresh / Refresh on Image Click: 100 % Refresh on Image Click
  • Repeat X Count: 1
  • Repeat Y Count: 1
  • Mirror Repeat Off / Mirror Repeat On: 100 % Mirror Repeat Off
  • Flip Repeat Off / Flip Repeat On: 100 % Flip Repeat Off
• Model Settings:
  • Maximus Size: 16 cm
  • Thickness: 0,3 cm
  • Border: 0 cm
  • Thinnest Layer: 4,63 cm
  • Vectors Per Pixel: 0,4 cm
  • Base/Stand Depth: 0 cm
  • Curve: 0 cm

Pro účely testování pomocí 3D tiskárny zhotovím několik reliéfů z různých materiálů. Je nutné ověřit uživatelský hmatový komfort v závislosti na použitém materiálu. Je totiž nutné zohlednit také možné ostré hrany reliéfu – něco takového by mohlo vést nejen k uživatelskému diskomfortu, ale také k možnému zranění.

Artefakt: Poznámky k automatizaci převodu fotografií do třírozměrného reliéfu

Pro automatizaci převodu obrázků (například fotografií) do třírozměrného reliéfu je možné použít funkce, které nabízí OpenSCAD, a které umožňují z původně dvourozměrného obrázku vytvořit třírozměrný reliéf (možné využití jsem před několika lety uvedl v článcích Pélion – Embosování hvězdokup v OpenSCADu a Pélion – Zrnův Měsíc – 3D relativně nízký reliéf úplňku):

• linear_extrude() – využívám v případě, že chci získat reliéf s definovanou výškou v celé rovině reliéfu. Blíže viz OpenSCAD Examples – linear_extrude či Wikibooks – OpenSCAD User Manual – 2D to 3D Extrusion.
• surface() –  využívám v případě, že chci vyšší výškou reliéfu znázornit jasnější objekty a nižší výškou méně jasné. Blíže viz OpenSCAD Examples – surface či Wikibooks – OpenSCAD User Manual – surface.

OpenSCAD je možné používat také z CLI, což je dobré pro automatizaci. Blíže viz Wikibooks – OpenSCAD User Manual/Using OpenSCAD in a command line environment.

Obrázek před použitím v OpenSCAD je vhodné upravit – například pomocí programu ImageMagick, který lze používat také pomocí CLI):

OpenSCAD funkce linear_extrude a surface mohou zpracovávat soubory (obrázky) PNG a DAT – ImageMagick (blíže viz Convert Between Image Formats):

magick image.jpg image.png

Vhodné je obrázek mít v odstínech šedi:

convert image_1.png -type Grayscale image_2.png

Je třeba pro OpenSCAD zvolit vhodné rozlišení – surface reálně lze použít pro relativně malá rozlišení obrázků. Možná by mohlo pomoci převedení obrázku na 2D vektorovou grafiku (viz Add trace() node to convert images to vector graphic using potrace). ImageMagick:

convert image.png -type Grayscale -negate -resize 200×200 image2.png

Případně upravit i bitovou hloubku obrázku:

convert image.png -type Grayscale -negate -resize 200×200 -depth 8 gray:image.raw

Může se hodit také rozdělení většího obrázku na menší části – viz Using Imagemagick to easily split an image file.

Dalšími možnostmi je využít jiné programy – např. PNG23D, Img2SCAD, Inkscape, Image to lithophane, Cura, Selva3D. Bylo by vhodné ověřit všechny tyto – a možná i další – aplikace, protože  použití surface v OpenScad naráží na limity s velikostí  či složitostí obrázků. Blíže viz například Trace2SCAD: Converting Images Into OpenSCAD Models.

Fáze 4: Testujeme

Než začneme s fází testování, je nutné dokončit tvorbu hmatových reliéfů – to zabere nějaký čas, protože bude vyhotoveno několik reliéfů z různých materiálů a různých velikostí.

Ve fázi testování se v rámci designování zaměřím na ověření vytvořeného řešení – resp. dvou dílčích artefaktů:

• Velkoformátová fotografie.
• 3D model podle fotografie.

Ověření proběhne se skutečnými uživateli – cílem je zjistit, jestli artefakty naplňují potřeby, jež jsem si předsevzal vyřešit. Do této fáze uvažuji zahrnout uživatelské testování a iterace návrhu na základě zpětné vazby. Je třeba shromáždit smysluplnou zpětnou vazbu a poznatky pro zlepšení řešení před jeho uplatněním na výstavách. Jedná se opravdu o klíčovou fázi procesu, protože pomáhá identifikovat možné zbývající problémy či překážky a zjišťuje, jestli řešení je opravdu zaměřeno na dané uživatele a zda je efektivní.

Klíčové poznatky

• Během procesních fází „poznáváme“ a „vyvozujeme“ jsem zjistil, že řešený problém je mnohem širší a obnáší řešení několik dalších výzev, které souvisejí se zohledněním prostor expozice, pracovníků hvězdáren a planetárií, dalšími artefakty atd.
• Tvorba reliéfů s pomocí 3D tisku může produkovat reliéfy s příliš ostrými hranami – proto bude vyhotoveno několik reliéfů z různých materiálů, mezi nimiž budou i měkčí materiály, které by nemusely přinášet rizika zranění či pocitu hmatového diskomfortu. Lze připustit i další způsoby výroby. Pro tento účel zvážím opětovné využití designérské metody Crazy’8s, případně další.

Závěr

Jakmile dořeším tvorbu reliéfů, bude projekt připraven k postupu do testovací fáze, kdy konkrétní artefakty předložím uživatelům z cílové skupiny.

Průchod designérským procesem umožnil nejen zhotovit konkrétní artefakty pro uživatelské testování, ale pomohl uvědomit si širší souvislosti, které budou vyžadovat další iterace či samostatné proces designování.

S tímto závěrem klient souhlasí a v souvislosti s tím bude nastaven harmonogram dalších prací. Hraničním termínem je květen – odhaduji, že to lze stihnout.