Anotace: Rešerše se zabývá otázkou, jaký typ dotazníku – kvalitativní, kvantitativní, nebo smíšený – je nejvhodnější pro malý výzkumný vzorek v rámci UX designu. Text kriticky porovnává oba přístupy s ohledem na výzkumné cíle, metodologická omezení a použitelnost v kontextu návrhu podpůrného prostředí pro kyberbezpečnostní testování. Na základě analýzy literatury a výukových materiálů doporučuje využít kvalitativní dotazník jako smysluplnou a přiměřenou metodu pro současnou fázi projektu.
Abstract: This literature review explores which type of questionnaire—qualitative, quantitative, or mixed—is most appropriate for a small research sample in the context of UX design. It critically examines the methodological implications of each approach in relation to the research objectives, constraints, and their applicability to designing a support environment for cybersecurity testing. Based on an analysis of academic literature and instructional materials, the review recommends using a qualitative questionnaire as the most meaningful and methodologically appropriate tool for the current phase of the project.
Cílem této rešerše je kriticky posoudit, zda je pro plánovaný dotazníkový výzkum v rámci bakalářské práce vhodnější zvolit kvalitativní, nebo kvantitativní přístup. Hlavní výzkumnou otázkou je:
Který typ dotazníku – kvalitativní, kvantitativní nebo smíšený – je metodologicky nejvhodnější pro malý výzkumný vzorek (4–5 respondentů) v rámci designového UX výzkumu zaměřeného na identifikaci a priorizaci kvalitativních charakteristik softwarových nástrojů?
Výzkum pomocí dotazníku – ať už kvalitativního nebo kvantitativního – je realizován v rámci bakalářské práce (obor Design informačních služeb, KISK, FF MU), jejímž cílem je návrh podpůrného pracovního prostředí pro kyberbezpečnostní testování mobilních aplikací, konkrétně formou UX orchestrace – tedy návrhem systému, který propojuje nástroje, fáze testování a mentální režimy uživatele. Výzkum vychází z metod designu služeb a staví na předpokladu, že uživatelská zkušenost kyberbezpečnostních testerů je možné zlepšovat prostřednictvím lépe strukturované a srozumitelnější podpory.
Dotazník má sloužit jako doplněk k jiným metodám sběru dat – konkrétně k rozhovorům a stínování – a jeho úkolem je rozšířit, zpřesnit nebo validovat zjištění z těchto interakcí. Výzkumný vzorek v aktuální fázi zahrnuje pouze čtyři až pět respondentů, což výrazně ovlivňuje, jaké formy dotazníkového výzkumu jsou v daném kontextu metodologicky vhodné. Dotazník tedy není hlavním zdrojem dat, ale nástrojem pro triangulaci poznatků či pilotní ověření struktur před případným rozšířením na širší uživatelskou základnu.
Zároveň je cílem výzkumu identifikovat, které kvalitativní charakteristiky softwarových nástrojů jsou z pohledu uživatelů – kyberbezpečnostních testerů – nejdůležitější. K tomu je plánováno využití rámce ISO/IEC 25010 (definujícího například bezpečnost, použitelnost, spolehlivost, přenositelnost aj.) a metody MoSCoW jako prostředku pro priorizaci těchto charakteristik. Vzhledem k těmto cílům je zásadní zvážit, jaký typ dotazníku (kvalitativní, kvantitativní nebo smíšený) je v dané fázi výzkumu smysluplný a jaké výhody a omezení jednotlivé přístupy přinášejí.
Výběr rešeršních zdrojů
Zdroje zařazené do této rešerše byly vybrány na základě následujících kritérií:
- Relevance k tématu výzkumné strategie a metodologie dotazníkového výzkumu – rešerše zahrnuje jak kvalitativní, tak kvantitativní přístupy v kontextu designu služeb a UX výzkumu. Materiály se přímo vztahují k tématu výběru vhodného typu dotazníku (otevřeného vs. strukturovaného) s ohledem na počet respondentů, výzkumné cíle a možnosti operacionalizace kvalitativních charakteristik softwarových nástrojů.
- Důvěryhodnost a odborná garantovanost – zařazeny byly zejména výukové materiály z kurzů Masarykovy univerzity (DESB23 a DESB24), které garantují odborné vedení a metodologickou přesnost (zdroje [1]–[5]). Tyto interní materiály byly doplněny o publikace uznávaných autorů z oblasti UX výzkumu – Erika Hall ([7]) a Steve Portigal ([6]) – a o kvalitní online zdroje renomovaných institucí jako je Nielsen Norman Group ([9]–[11]) nebo MeasuringU ([12]).
- Metodická rozmanitost – rešerše zahrnuje různé formáty zdrojů: přednáškové materiály, odborné knihy, populárně-naučné příručky, encyklopedická hesla i odborně popularizační články z praxe UX výzkumu. To umožňuje srovnání různých úhlů pohledu na vhodnost kvantitativních a kvalitativních přístupů v dotazníkovém šetření.
- Dostupnost – většina zdrojů je dostupná buď veřejně online (např. [8]–[12]), nebo prostřednictvím interního informačního systému Masarykovy univerzity (např. [1]–[5]). Dva odborné knižní zdroje ([6], [7]) jsou dostupné v tištěné nebo digitální formě prostřednictvím knihoven či komerčních vydavatelství. Celkově je tak zajištěna dobrá transparentnost rešerše a možnost zpětné kontroly pro čtenáře s přístupem k akademickým informačním zdrojům.
- Aktuálnost – rešerše reflektuje metodologické materiály z roku 2024 a dříve publikované knihy, které však i nadále představují relevantní metodologické referenční rámce v oblasti UX výzkumu. Online zdroje byly ověřeny k datu [cit. 2025-04-11].
Tato rešerše si neklade za cíl vytvořit vyčerpávající přehled metod výzkumu, ale soustředí se na ty zdroje, které jsou nejvíce relevantní pro plánovaný design dotazníkového nástroje v kontextu omezeného výzkumného vzorku a specifických výzkumných cílů – tedy zjišťování preferencí a priorit v oblasti kvalitativních charakteristik softwarových nástrojů (např. použitelnost, spolehlivost, bezpečnost), a to v návaznosti na rámce ISO/IEC 25010 a MoSCoW.
Kvalitativní dotazník
V kontextu designového výzkumu se kvalitativní dotazník jeví jako vhodný nástroj, pokud je cílem zachytit hlubší motivace, hodnoty či preferenční rámce uživatelů, a to i v případech, kdy už proběhla hloubková setkání v podobě rozhovorů a stínování. Dotazník zde neslouží k plošnému sběru dat, ale jako doplněk k triangulaci poznatků – tedy k validaci, rozšíření nebo zpřesnění témat, která vzešla z předchozích metod.
Jak ukazuje odborná literatura i studijní materiály kurzu Kvalitativní výzkum pro design služeb (DESB23) [2], kvalitativní přístup v dotazníkovém šetření je legitimní volbou, pokud se zaměřuje na otevřené otázky a explorativní cíle [1]. Takový dotazník by měl umožnit respondentům vyjádřit se vlastním jazykem, bez předem definovaných škál či výběrových možností. Tím se může stát cenným nástrojem pro zachycení preferencí v oblasti kvalitativních charakteristik nástrojů (např. bezpečnost, použitelnost, spolehlivost) a jejich vnímané důležitosti ve specifickém pracovním kontextu.
Z hlediska metodologie kvalitativního výzkumu je klíčové, že odpovědi nejsou analyzovány statisticky, ale tematicky – často formou otevřeného kódování a tvorby afinitních map [7]. Tento přístup podporuje rozpoznávání vzorců, vztahů a mentálních modelů mezi účastníky výzkumu, což může výrazně přispět k návrhu systému reflektujícího reálné potřeby testerů. Kombinace výsledků z rozhovorů, stínování a otevřeného dotazníku tedy může přinést hlubší porozumění bez nutnosti navyšovat počet respondentů do stovek.
Významnou oporu pro zavedení kvalitativního dotazníku v daném případě nabízí i Interviewing Users (Kap. 7) [6], který upozorňuje na důležitost systematického zaznamenání poznatků nejen z rozhovorů, ale i z méně osobních forem interakce, jako je právě dotazník – pokud jsou dobře metodologicky ukotveny a kvalitně dokumentovány.
V kontextu mého výzkumu – který chce kombinovat ISO/IEC 25010 s MoSCoW metodou prioritizace (na základě jiných rešeršních zdrojů) – může kvalitativní dotazník sloužit jako most mezi individuálními postřehy z rozhovorů a formálnější strukturou návrhového rámce. Je však důležité dodat, že žádný ze zdrojů použitých v této konkrétní rešerši se na ISO/IEC 25010 ani MoSCoW neodkazuje – jejich zapojení do výzkumného designu vychází z jiné odborné literatury, nikoli z této rešerše samotné.
Závěr
Pro omezený výzkumný vzorek a cíl hlubší explorace preferencí je kvalitativní dotazník vhodnou volbou. Nenahrazuje rozhovory, ale rozšiřuje je o možnost zachytit nuance, které nemusí v přímé interakci vždy vyjít najevo. V kombinaci s ISO/IEC 25010 a metodou MoSCoW může kvalitativní dotazník posloužit jako efektivní nástroj pro identifikaci priorit a hodnotových rámců cílových uživatelů návrhového řešení – kyberbezpečnostních testerů.
Kvantitativní dotazník
Kvantitativní výzkum umožňuje převést uživatelské vnímání do měřitelných datových struktur, což je důležité např. při evaluaci návrhových alternativ, sledování změn v čase nebo zdůvodňování rozhodnutí před vedením projektu [10]. Podle výukových materiálů předmětu DESB24 [3–5], mezi hlavní výhody kvantitativního výzkumu patří možnost statistického porovnávání, generalizace závěrů a systematického sběru údajů, zejména u většího počtu respondentů [3].
Zejména v oblasti UX výzkumu dotazníky často využívají škálové otázky (např. Likertovy škály), které umožňují respondentům hodnotit konkrétní charakteristiky nástrojů, např. „snadnost použití“, „bezpečnost“, „spolehlivost“ atp. [5].
V případě tohoto konkrétního výzkumu je v první fázi plánován pouze malý počet respondentů (4, max. 5). Tento fakt má zásadní vliv na validitu a interpretovatelnost kvantitativních dat. Podle NNGroup [11] i výukových materiálů [3] platí, že kvantitativní dotazníky mají smysl při větším vzorku dat (min. 30–40 respondentů), protože teprve pak lze výsledky považovat za statisticky relevantní. Autoři NNGroup upozorňují, že „nelze brát průměr z 5 hodnotících škál a vydávat ho za validní výsledek“ [10].
To však neznamená, že dotazník není vůbec vhodný – ale je třeba ho koncipovat jako pomocný nástroj v rámci smíšeného designu, například pro ověření náznaků z rozhovorů nebo jako pilotní test pro další iterace. Také může sloužit pro deskriptivní analýzu, nikoliv pro testování hypotéz nebo výpočty signifikance.
V dalších fázích výzkumu, pokud se podaří zapojit více respondentů, má kvantitativní dotazník potenciál. Může například sloužit jako prostředek k benchmarkingu uživatelské zkušenosti (UX benchmarking) – tedy ke sledování vývoje vnímané kvality nástrojů napříč iteracemi nebo verzemi nástroje [9]. Pro tento účel lze využít například dotazníky jako SUS, UMUX-Lite či UX-Lite – přičemž právě UX-Lite, kombinující percepci užitečnosti a snadnosti použití, může být ideální náhradou za delší škály [12].
Tvorba vhodného dotazníku
Vzhledem k výše uvedenému doporučují výukové materiály DESB24 navrhovat dotazník tak, aby byl:
- maximálně srozumitelný (vyhnout se nejednoznačným nebo negativně formulovaným otázkám),
- krátký a nezatěžující – ideálně do 10 minut (viz [4],
- a kombinoval škálové otázky a výběrové otázky pro zajištění konzistence i variace.
Současně je doporučeno v dotazníku zařadit i tzv. kontrolní nebo validační otázky, které umožní ověřit, zda respondent odpovídá konzistentně [5].
Závěr
Z výše uvedené rešerše vyplývá, že kvantitativní dotazník není ideálním nástrojem pro malý vzorek respondentů, pokud je cílem získat obecně platné závěry nebo testovat hypotézy. Může však sehrát důležitou roli jako doplňkový nástroj v rámci smíšené metodologie – pro pilotní ověření struktur, tvorbu typologie preferencí nebo jako základ pro budoucí benchmarking. V dalších fázích projektu, pokud bude rozšířen vzorek účastníků, je možné kvantitativní dotazník plně využít – např. k evaluaci návrhových alternativ, měření vnímané použitelnosti nebo srovnání nástrojových sad.
Shrnutí
Na základě rešeršní analýzy dostupné literatury a výukových materiálů je zřejmé, že kvalitativní dotazník je pro daný výzkumný kontext vhodnější než dotazník kvantitativní. Vzhledem k malému počtu respondentů a zaměření na hlubší pochopení preferencí a významů, které uživatelé připisují kvalitativním charakteristikám nástrojů, umožňuje kvalitativní přístup lépe zachytit nuance, jazyk uživatelů i subjektivní zkušenost [2] [6] [7].
Kvantitativní dotazník by v této fázi výzkumu nepřinesl validní výsledky – jak upozorňuje např. Nielsen Norman Group, kvantitativní výzkum vyžaduje alespoň 30–40 respondentů pro to, aby bylo možné získané hodnoty zobecnit či analyzovat statisticky [3] [5]. Výsledky z pěti respondentů by byly interpretačně omezené a potenciálně zavádějící. V případě mého projektu kvantitativní nástroje tak mají své místo spíše v navazujících iteracích, kdy bude možné validovat vzniklé hypotézy na větším vzorku, např. prostřednictvím škálových otázek podle SUS nebo UX-Lite [12].
Závěrem lze tedy konstatovat, že v rámci stávající fáze výzkumu je vhodné upřednostnit kvalitativní dotazník – s otevřenými otázkami, směřujícími k rozkrytí významů, priorit a individuálních postojů testerů. Kvantitativní dotazník by měl být zvážen v dalších iteracích jako nástroj pro validaci a zobecnění dříve získaných poznatků.
Tato rešerše neobsahuje přímé odkazy na normu ISO/IEC 25010 ani metodu MoSCoW – jejich zapojení do výzkumného rámce vychází z jiných rešeršních částí, které se těmito nástroji zabývaly samostatně.
Explicitní zodpovězení výzkumné otázky
Formulovaná výzkumná otázka zněla: Který typ dotazníkového výzkumu – kvalitativní, kvantitativní, nebo smíšený – je v aktuální fázi výzkumu metodologicky nejvhodnější?
Na základě provedené rešerše lze na tuto otázku odpovědět následovně:
- Kontext omezeného výzkumného vzorku byl zohledněn
Vzhledem k tomu, že v aktuální fázi výzkumu pracuji pouze se čtyřmi až pěti respondenty, není možné dosáhnout statistické validity, která je pro kvantitativní přístup zásadní. Tento fakt opakovaně zdůrazňují jak metodologické materiály, tak odborné články ([3], [5], [10], [11]). Jedná se proto o klíčový argument ve prospěch kvalitativního přístupu. - Cíle výzkumu jsou v souladu s kvalitativní strategií
Dotazník má sloužit především k porozumění individuálním preferencím, postojům a významům, které uživatelé přisuzují určitým kvalitativním charakteristikám nástrojů. Takto formulovaný cíl nevyžaduje kvantifikaci, ale spíše hlubší interpretaci – a právě to kvalitativní metoda umožňuje nejlépe ([1], [2], [6], [7]). - Kvantitativní metoda není zavržena, ale její využití je podmíněno fází výzkumu a velikostí vzorku
V textu je vymezen realistický rámec pro případné využití kvantitativního dotazníku v pozdější fázi projektu – například pro validaci předpokladů získaných z kvalitativních dat nebo pro sledování vývoje v čase (např. formou benchmarkingových dotazníků jako SUS či UX-Lite). V aktuální fázi, kdy výzkum pracuje s malým počtem respondentů (4–5), by použití kvantitativního nástroje nebylo metodologicky přiměřené. Tento přístup však ukazuje na otevřenost vůči smíšené metodologii v budoucnu, jakmile bude k dispozici širší datový základ.
Seznam zdrojů
[1] KOCUREK, Josef; KOSNAROVÁ VENEROVÁ, Tereza; KUTÁLKOVÁ, Petra; ZBIEJCZUK SUCHÁ, Ladislava. Úvod do analýzy kvalitativních dat. Brno: Masarykova univerzita, 2024. Interní výukový materiál kurzu DESB23 Kvalitativní výzkum pro design služeb. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/phil/jaro2023/DESB23/um/ [cit. 2025-04-11].
[2] KOCUREK, Josef et al. Kvalitativní výzkum pro design služeb. Brno: Masarykova univerzita, 2024. Interní výukový materiál kurzu DESB23 Kvalitativní výzkum pro design služeb. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/phil/jaro2023/DESB23/um/ [cit. 2025-04-11].
[3] TRUSINOVÁ, Romana. Kvantitativní výzkum 1: Kdy použít dotazník. Brno: Masarykova univerzita, 2024. Interní výukový materiál kurzu DESB24 Kvantitativní výzkum pro design služeb. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/phil/jaro2023/DESB24/um/ [cit. 2025-04-11].
[4] TRUSINOVÁ, Romana. Kvantitativní výzkum 2: Příprava dotazníkového výzkumu. Brno: Masarykova univerzita, 2024. Interní výukový materiál kurzu DESB24 Kvantitativní výzkum pro design služeb. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/phil/jaro2023/DESB24/um/ [cit. 2025-04-11].
[5] TRUSINOVÁ, Romana. Kvantitativní výzkum 3: Tvorba dotazníku a formulace otázek. Brno: Masarykova univerzita, 2024. Interní výukový materiál kurzu DESB24 Kvantitativní výzkum pro design služeb. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/phil/jaro2023/DESB24/um/ [cit. 2025-04-11].
[6] PORTIGAL, Steve. Interviewing Users: How to Uncover Compelling Insights. New York: Rosenfeld Media, 2013.
[7] HALL, Erika. Just Enough Research. 2. vyd. New York: A Book Apart, 2019. Kapitola 8: Analysis and Models.
[8] WIKIPEDIA contributors. Quantitative research [online]. Wikipedia, The Free Encyclopedia, 2025. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Quantitative_research [cit. 2025-04-11].
[9] NIELSEN NORMAN GROUP. Quantitative Research Study Guide [online]. 2021. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/quantitative-research-study-guide/ [cit. 2025-04-11].
[10] NIELSEN NORMAN GROUP. Quantitative User Research Methods [online]. 2018. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/quantitative-user-research-methods/ [cit. 2025-04-11].
[11] NIELSEN NORMAN GROUP. Quantitative vs. Qualitative UX Research [online]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/quantitative-vs-qualitative-ux-research/ [cit. 2025-04-11].[12] LEWIS, Jim a SAURO, Jeff. Measuring UX: From the UMUX-Lite to the UX-Lite [online]. MeasuringU, 2021. Dostupné z: https://measuringu.com/from-umux-lite-to-ux-lite/ [cit. 2025-04-11].