(podle kapitoly The Cyber Sleuth od Geraldine Brooks, in: Michael Lewis (ed.), Who is Government? The Untold Story of Public Service)
V knize Who is Government?, editované Michaelem Lewisem, otevírá Geraldine Brooks kapitolu The Cyber Sleuth nečekaně — nikoli suchou statistikou nebo ekonomickým argumentem, ale scénou z tělocvičny brazilského jiu-jitsu. Černý pás Jarod Koopman, vážící 180 liber, při cvičení připne na podlahu studenta Mika, který má o stovku liber více, a jediným pohybem boků ho znehybní. Brazilian jiu-jitsu bylo vytvořeno právě k tomu: umožnit menšímu soupeři porazit mnohem většího díky technice a kontrole. Tato scéna funguje jako metafora pro Koopmanovu profesní roli — i jeho malý tým v rámci IRS (resp. IRS-CI) — Internal Revenue Service — dokáže přemoci zdánlivě nepřemožitelné kriminální sítě.
IRS přitom není institucí, která by se těšila úctě veřejnosti. Naopak, desetiletí podfinancování a politické nevraživosti ji zanechalo ve stavu, kdy její budova působila jako vlastní stín. Nápis „Internal Revenue Service“ „byl na fasádě tak nenápadný, že kolemjdoucí taxíky jej míjely bez povšimnutí“. Rozpočet se po deset let ztenčoval, počet zaměstnanců klesl na nejnižší úroveň od 70. let, zatímco daňových přiznání dramaticky přibývalo. Zastaralá technologie se neobnovovala, papírové formuláře doslova zaplnily chodby a jídelny, a veřejnost byla oprávněně rozhořčená mizernými službami. IRS se stala „pariahem“ mezi federálními institucemi.
A právě v jejím útrobí působí Koopmanův tým. Je to jednotka malá, často přehlížená, v moři mnohem větších „velryb“, jako je FBI, DEA či Homeland Security. Přesto právě tihle „malí“ dokázali v digitálním věku přinést výsledky, které otřásly světem. Specializují se na kyberzločin — především na sledování peněz v kryptoměnách — a jejich úspěchy jsou ohromující.
Koopmanovi lidé byli klíčovou součástí vyšetřování, které vedlo k rozbití jihokorejského webu Welcome to Video, kde se šířily tisíce videí zneužívaných dětí. Vyšetřování vedlo k zatčení 370 osob a k záchraně třiadvaceti dětí, které byly osvobozeny od svých zneuživatelů. V jiném případě se jim podařilo identifikovat a dostat před soud Rossa Ulbrichta, zakladatele nechvalně proslulé Silk Road. A jindy zadrželi miliardy dolarů v kryptoměnách, které by jinak sloužily k financování teroristických skupin — Hamasu, al-Káidy či Islámského státu.
Jak to dokázali? Klíčem byly „digitální jizvy“ (digital scars) — drobné chyby nebo prostá nedbalost, které v trvalém světě internetu zůstávají navždy. Mohl to být neopatrně ponechaný e-mail nebo IP adresa ukrytá v kódu. Koopman vedl své agenty k tomu, aby tyto mikroskopické stopy vyhledávali a skládali z nich důkazy vedoucí k odhalení pachatelů.
Velká část kapitoly se soustředí na vyšetřování kryptoměnové burzy Binance a jejího zakladatele Changpenga Zhaa. IRS zjistila, že platforma nejenže nedodržovala povinné kontrolní mechanismy, ale stala se nástrojem pro praní špinavých peněz, obcházení sankcí i financování severokorejského jaderného programu prostřednictvím hackerské skupiny Lazarus. Vyšetřování bylo složité i proto, že Binance „existovala všude a nikde“ — sídlo se stěhovalo mezi Čínou, Hongkongem, Japonskem a Maltou, zatímco Zhao žil v Dubaji. Nakonec však IRS shromáždila tolik důkazů, že Zhao přiznal vinu z porušení pravidel proti praní peněz, dostal čtyřměsíční trest a osobně zaplatil pokutu 50 milionů dolarů. Samotná burza Binance uhradila 4,3 miliardy dolarů, což představuje jednu z největších kriminálních finančních dohod v historii.
Kapitola přitom není jen katalogem úspěšných operací. Geraldine Brooks vykresluje Koopmana také jako člověka. Vidíme ho doma s rodinou, v garáži s loveckými zbraněmi a trofejemi z lovu, i na tréninku brazilského jiu-jitsu, kde dokáže díky technice ovládnout mnohem těžšího soupeře. Je to disciplinovaný sportovec a otec, který by mohl v soukromém sektoru vydělávat několikanásobně víc — ale zůstává ve službě státu. „Není to o penězích. Je to o poslání,“ říká.
Politický a společenský rámec je přitom neúprosný. IRS je ve Spojených státech „ikonicky nepopulární“ agenturou, jak ji popsal její vlastní komisař Danny Werfel. Přesto právě v jejích strukturách působí tým, který dokázal zachránit děti před zneužíváním, odhalit rozsáhlé podvody a v posledním desetiletí vrátit více než 12 miliard dolarů obětem kriminality i do americké státní pokladny. Tento kontrast je základním poselstvím kapitoly: i v instituci, kterou veřejnost často odmítá, může fungovat nepostradatelné jádro odbornosti a odvahy.
Geraldine Brooks tak v „The Cyber Sleuth“ vypráví příběh o paradoxu moderní správy státu. Na jedné straně slabý, podfinancovaný úřad s mizernou reputací. Na straně druhé malý, houževnatý tým, který díky své specializaci dokáže porazit obry. A Koopman, muž s černým pásem v jiu-jitsu, to vyjadřuje dokonale: být tím malým, kdo přemůže velkého — a chránit tak ty, kteří by sami neměli šanci.
Závěr
Je fér dodat, že tento text je především výtah jediné kapitoly. Např. v případech kryptovyšetřování často spolupracuje více agentur (FBI, HSI) a hranice pravomocí není vždy ostrá — to kapitola záměrně zplošťuje. Optika je proto nutně trochu nevyvážená – působí výrazně „pro-IRS“ a méně se věnuje limitům či selháním této instituce. Autorka navíc logicky vypráví příběh z pohledu svého hrdiny, a tak rychle přeskakuje přes nuance: roli dalších agentur, právní detaily případů nebo otázku, co přesně znamená „důkaz“ v kryptovyšetřování. A místy zobecňuje – když se píše „zachránili děti“ nebo „vrátili miliardy“ – bez metodiky a bez jasného ukotvení v širším kontextu.
Na druhou stranu, právě tato přímočarost je i silnou stránkou kapitoly. Geraldine Brooks se nesnaží napsat odbornou analýzu; jejím cílem je vyprávět příběh, který vtáhne čtenáře a ukáže, že i v málo oblíbené instituci mohou pracovat lidé s obrovským nasazením. To se jí podle mě daří výborně.
Můj dojem tedy je, že kapitola funguje jako zdařilý popularizační text – přitažlivý, rytmický, s jasnou metaforou a přesvědčivým hrdinou. Zároveň ale čtenář, který hledá vyváženější pohled, musí jít dál: sáhnout po nezávislých zdrojích, přečíst si právní spisy, podívat se na to, jak konkrétní kauzy hodnotí odborníci i kritici.
A možná je to vlastně správně. Esej má inspirovat, vyvolat zájem, vtáhnout do tématu. Na hlubší pochopení složitosti – a třeba i na otevřenou diskusi o tom, jaké jsou skutečné limity státních institucí – už si musí každý čtenář udělat prostor sám.
O čem je kniha Who Is Government?
Kniha Who Is Government? The Untold Story of Public Service přináší jiný pohled na stát a jeho fungování. Nesoustředí se na politiky či velké instituce, ale na jednotlivce — veřejné služebníky, kteří svou každodenní a často nenápadnou prací drží společnost pohromadě. Tito lidé nejsou známí, jejich jména se neobjevují v novinových titulcích, a přesto jejich činnost chrání životy občanů a zajišťuje, že stát funguje.
Svazek obsahuje eseje od celé řady autorů — Michaela Lewise, Geraldine Brooks, Sarah Vowell, Johna Lanchestera, Davea Eggerse a dalších — kteří každý vyprávějí příběh konkrétního člověka z americké státní správy. Čtenář se tak setká s portréty specialistů na kyberzločin, pracovníků zdravotnických agentur, lidí zajišťujících bezpečnost potravin i odborníků, kteří denně sledují počasí a chrání tím obyvatele před katastrofami.
Hlavním motivem celé knihy je odhalit hodnotu veřejné služby — ukázat, že tato práce je často podceňovaná nebo neviditelná, ale ve skutečnosti má obrovský dopad na každodenní životy Američanů.
Jedním z nejpůsobivějších příkladů je kapitola Geraldine Brooks The Cyber Sleuth. Autorka v ní sleduje Jaroda Koopmana a jeho tým z IRS, kteří dokázali sledovat digitální stopy v kryptoměnách a díky tomu rozkrýt složité kriminální sítě, zachránit děti před zneužíváním a přerušit financování teroristických organizací.
Celkově kniha skládá mozaiku portrétů, které dokazují, že vláda není jen anonymní byrokratická mašina, ale síť odhodlaných a kvalifikovaných lidí. Jsou to lidé, kteří nejsou slavní, ale bez jejich práce by společnost jednoduše nemohla fungovat.
Zdroj
BROOKS, Geraldine. The Cyber Sleuth. In: LEWIS, Michael, ed. Who Is Government? The Untold Story of Public Service. New York: Riverhead Books, 2025, s. 131–151. ISBN 9798217047802.