Informace z prvního sezení kurzu Business as Unusual (jak jsou popsané) nabízejí silný a široký rámec pro přemýšlení o ekonomice, který přesahuje tradiční technicko-ekonomické přístupy. To zahrnuje zejména tři zásadní dimenze, které zajímavým způsobem denaturalizují ekonomiku tím, že ji prezentují ne jako pevně daný systém, ale jako souhrn mnoha různých kulturních, historických a politických procesů.
Historický vývoj ekonomických idejí zdůrazňuje, že ekonomické koncepty nejsou neměnné, ale vyvíjejí se v reakci na proměny společnosti, technologií, a politického uspořádání. Tento pohled vybízí ke kritickému zkoumání současných ekonomických ideologií s vědomím, že dřívější myšlenky se mohou zdát zastaralé, ale mohou být stále relevantní jako kontext nebo upozornění na omezení.
Mnohost ekonomických idejí a praktik rozšiřuje ekonomiku nad rámec jediné, univerzální pravdy, protože ukazuje, jak různé kulturní kontexty vedou k různorodým ekonomickým myšlením a praktikám. Tento pohled podtrhuje, že ekonomické chování může být radikálně odlišné podle kulturního prostředí, což otevírá prostor pro diskusi o tom, co je v různých společnostech považováno za „úspěch“ nebo „hodnotu“.
Rozmanitost ekonomických operací přináší důležité pochopení „hloubky“ ekonomiky, kdy každodenní interakce a tzv. neekonomické aktivity zásadně ovlivňují úzce chápaný ekonomický sektor. Tento přístup ukazuje, že řada běžně přehlížených sociálních či kulturních aktivit má zásadní ekonomický význam, což výborně ilustruje propojenost ekonomického a společenského života.
Když do tohoto pohledu přidáme, že ekonomické myšlenky jsou politické a kulturně podmíněné, dostáváme multidimenzionální přístup k ekonomice, který ji ukazuje jako zrcadlo společnosti a kulturních symbolů. Tento přístup podtrhuje, že ekonomika je vždy propletená s mocenskými vztahy a je zároveň nástrojem i produktem kulturních významů.
Celkově tyto informace navrhují, že ekonomie by neměla být studována izolovaně, ale jako sociální fenomén s historickými, kulturními a politickými důsledky. Tento pohled dobře rezonuje s celkovou strukturou kurzu, která dodává kritický a multidisciplinární rámec, který může studentům nabídnout nejen pochopení ekonomických konceptů, ale také schopnost je aktivně přehodnocovat a kreativně s nimi pracovat.
Přehodnocení historie ekonomického myšlení
Kurz Business as Unusual nám nabízí nový pohled na ekonomii, zdůrazňující její kulturní a politické aspekty. Historie ekonomického myšlení totiž ukazuje, že ekonomické teorie nejsou statické; odrážejí změny společnosti a politických struktur, což vybízí k novému zkoumání současných přístupů. Tato perspektiva také zdůrazňuje význam interdisciplinarity, kterou nalezneme v dílech autorů jako Schumpeter a Backhouse s Fontaine, kteří pojímají ekonomii v širším sociálním kontextu [1].
Tím, že je ekonomie vždy v interakci s ostatními sociálními vědami, se také otevírá cesta k pochopení, jak různé přístupy od ekonomické antropologie po ekonomickou geografii obohacují pohled na ekonomii a její fungování ve společnosti. Ekonomické myšlenky tak nejsou jen o technických modelech, ale příběhem lidské snahy o porozumění společenským interakcím a rozvoji, čímž přetvářejí ekonomii v „zrcadlo“ společenských symbolů a hodnot[1].
Business as Unusual: Lidskost a odlišnost v moderním ekonomickém světě
V současném světě podnikání a ekonomie je globální propojení každodenní realitou. Firmy pracují na mezinárodní úrovni, kultury se setkávají ve společných kancelářích a na obrazovkách počítačů. Tento kontakt přináší nespočet příležitostí, ale i nemalé výzvy. Jak říká Milton J. Bennett ve své publikaci o mezikulturní komunikaci, nelze spoléhat na „snadný předpoklad podobnosti“ mezi kulturami [2]. Kultury jsou ve skutečnosti „ze své podstaty odlišné ve svých jazycích, vzorcích chování a hodnotách“ a vedoucí pracovníci podniků, kteří to ignorují, riskují nejen nedorozumění, ale také ztrátu trhů a nedosažení společných cílů.
Tradiční pohled na podnikání často stavěl odlišnosti na vedlejší kolej a snažil se o takzvaný „melting pot“ – koncept, kdy se všichni musí přizpůsobit hlavní kultuře. Toto myšlení říká, že pokud by byli lidé „více jako my, bylo by správné je mít kolem sebe“ [2]. Nicméně, moderní ekonomie a podnikání vyžadují nový přístup, který namísto sjednocování na úkor rozmanitosti staví na vzájemném obohacení. Čím dál více firem přijímá „business as unusual“ jako nový standard, kde je kulturní diverzita zdrojem síly, nikoli překážkou. Tento přístup nevidí rozdílnost jako problém, ale jako příležitost k inovaci a rozšíření obzorů.
Při pohledu na podnikání, kde se setkávají různé kultury, se často mluví o „velkých“ kulturních institucích (jazyky, ekonomické, politické systémy, …). Tento aspekt Bennett nazývá „Kultura s velkým K“, ale zároveň varuje, že zaměřením se pouze na tyto objektivní aspekty hrozí, že přehlédneme skutečný význam subjektivní kultury – psychologických a každodenních vzorců myšlení a chování jednotlivců [2]. Rozumět lidem na této subjektivní úrovni může být cestou k tomu, abychom dosáhli nejen mezikulturní kompetence, ale i obchodního úspěchu. Firmy, které se dokáží naladit na subtilní rozdíly a dynamiku mezikulturního chování, získávají výhodu.
Ekonomický model založený na různorodosti přináší nové úhly pohledu, nové nápady a větší flexibilitu. Firmy, které úspěšně aplikují koncept „business as unusual“, často vytvářejí prostředí, které nejen toleruje, ale i respektuje a dokonce oslavuje kulturní rozdíly. Tento přístup není snadný, ale má nepopiratelné výhody. Jak tvrdí Bennett, pochopení subjektivní kultury může pomoci rozvinout dovednosti v kulturní adaptaci a mezikulturní komunikaci [2]. V praxi to znamená, že rozmanité týmy mohou nalézt kreativní řešení tam, kde homogenní skupiny vidí problém.
Z Bennettova pohledu mezikulturní komunikace by bylo chybou vnímat ekonomickou rozmanitost pouze jako strategii. Firmy, které dokáží vybudovat hlubší empatii a pochopení pro subjektivní aspekty kultury, získávají více než jen efektivní týmy. Tato empatie se přenáší na zákazníky, partnery a komunity, ve kterých firma působí. Lidsky silné podnikání totiž dokáže využít kulturní rozdílnosti jako základ pro budování důvěry a respektu. Empatie a schopnost pochopit kulturní nuance mohou být tím, co promění firmu z organizace s „velkým K“ na podnikání s malým, ale o to důležitějším „k“, které staví na každodenních zkušenostech a skutečných vztazích.
V měnícím se světě, kde mezikulturní komunikace nabývá stále většího významu, přináší „business as unusual“ lidsky silný přístup k podnikání, který nevidí kulturní rozdíly jako překážky, ale jako pilíře, na kterých staví své podnikání. Firmy, které přistupují k podnikání jako k mezikulturní komunikaci, nejenom zvyšují svoji konkurenceschopnost, ale zároveň přispívají k vytvoření světa, kde jsou kulturní rozdíly respektovány, nikoli potlačovány.
V tomto smyslu se „business as unusual“ stává nejen obchodní strategií, ale i projevem lidskosti v podnikání – formou, jak vytvářet nejen ekonomické, ale i kulturní hodnoty, které mají potenciál překonat tradiční hranice podnikání a nabídnout něco skutečně nového, obohacujícího a lidsky silného.
Různorodost ekonomických myšlenek a praxe v kontextu „business as unusual“
Studie od Marie-France B. Turcotte, Juliane Reinecke a Franka den Honda [3] zkoumá, jak se mnohost soukromých sociálních a environmentálních regulací projevuje v kávovém, lesnickém a textilním sektoru. Autoři zjišťují, že „konkurence mezi soukromými standardy, různorodost přístupů a roztříštěnost iniciativ jsou nedílnou součástí soukromých regulačních režimů“ [3[. Tato různorodost odráží variabilitu ekonomických myšlenek a operací napříč různými kulturními komunitami.
V kontextu „business as unusual“ tato mnohost představuje jak výzvu, tak příležitost. Podniky musí navigovat komplexní prostředí různých standardů a regulací, které se liší podle kulturních a ekonomických kontextů. Autoři argumentují, že „neexistuje jediná dominantní trajektorie ve vývoji standardů v různých sektorech; naopak, řídící sféry jsou formovány složitou souhrou různorodých faktorů“ [3]. To znamená, že podniky musí být flexibilní a schopné adaptace, aby úspěšně operovaly v různých prostředích.
V textilním sektoru například vysoká míra heterogenity a počet standardů souvisí s idealistickými a politicko-institucionálními faktory, kdy nevládní organizace iniciují nové standardy v reakci na stávající [3]. To ukazuje, jak kulturní a sociální faktory ovlivňují ekonomické operace a vedou k mnohosti přístupů.
V lesnickém sektoru silnější aktéři, jako jsou vlády a velké těžařské firmy, přispěli ke snížení počtu standardů a vytvoření kvaziduopolu [3]. To ilustruje, jak politické a ekonomické mocenské struktury mohou ovlivnit regulaci a praxi v daném sektoru.
Kávový sektor představuje střední cestu, kde snahy o harmonizaci standardů odrážejí potřebu vyvážit zájmy malých pěstitelů s požadavky globálního trhu [3]. To ukazuje důležitost zohlednění různých ekonomických myšlenek a kulturních kontextů při tvorbě a implementaci standardů.
Autoři zdůrazňují, že všechny tři institucionální perspektivy na vytváření standardů—ekonomicko-institucionální, idealisticko-institucionální a politicko-institucionální—jsou „relevantní pro pochopení dynamiky kolem mnohosti standardů“ [3]. Tyto perspektivy reflektují různé ekonomické myšlenky a hodnoty, které ovlivňují, jak jsou standardy vytvářeny a implementovány v různých sektorech a kulturních kontextech.
V rámci „business as unusual“ je klíčové, aby podniky rozuměly a respektovaly tuto variabilitu ekonomických idejí napříč kulturními komunitami. Přijetím tohoto přístupu mohou lépe reagovat na výzvy globálního trhu a využít příležitostí, které přináší různorodost ekonomických myšlenek a praxe.
Závěrem studie naznačuje, že mnohost ekonomických myšlenek a operací není překážkou, ale spíše nezbytností v dnešním komplexním obchodním prostředí. Podniky, které jsou schopny adaptovat své strategie a operace v souladu s touto různorodostí, mohou dosáhnout trvalého úspěchu na globálním trhu.
Ekonomická diverzita a komplexita kapitalismu: Na čem všem závisí ekonomické interakce
V knize „The Diversity, Complexity, and Evolution of High Tech Capitalism“ od Stena Thoreho autor přináší fascinující pohled na kapitalismus, který se stal neodmyslitelnou sérií rychlých změn, technologických pokroků a evoluce tržních struktur. Thore zmiňuje diverzitu a komplexitu, která se vyskytuje v kapitalistickém systému, a jakými způsoby ovlivňuje fungování ekonomiky, ale často se zaměřuje hlavně na technologickou oblast a produkty vysokých technologií [4]. Na pozadí této teorie se jeví vhodné zamyslet se nad tím, jaký je vliv různorodých neekonomických aktivit na diverzitu ekonomických operací a tloušťku ekonomických interakcí.
Diverzita ekonomických operací není jen o různorodosti produktů a služeb nabízených na trhu, ale zahrnuje i složitý vztah mezi ekonomickými a neekonomickými aktivitami, které jsou často v pozadí ekonomických interakcí. Tyto neekonomické aktivity mohou zahrnovat kulturní, společenské a environmentální faktory, které formují způsob, jakým se ekonomika vyvíjí, a poskytují důležitou podporu samotnému ekonomickému systému.
Ve zmiňované knize Thore upozorňuje na rozvoj diverzity v ekonomickém prostředí jako klíčovém faktoru, který pohání technologický pokrok a změny ve společnosti. Diverzita produktů a jejich kvality, jak vidíme například u nových technologií, je přímo napojena na schopnost trhu uspokojit různé potřeby a preference spotřebitelů [4]. Tento rozvoj diverzity však neprobíhá izolovaně od ostatních částí společnosti, ale závisí na méně zjevných neekonomických faktorech, které jsou často považovány za samozřejmé.
Ekonomické operace v rámci kapitalistického systému stojí na širokém základě aktivit, které mohou být interpretovány jako neekonomické, ale které jsou klíčové pro úspěšné fungování trhů. Například sociální vztahy a kulturní hodnoty mohou ovlivnit poptávku po produktech a preference spotřebitelů. Bez těchto neekonomických prvků by bylo obtížné představit si, jak trh reaguje na změny ve společenských normách nebo hodnotách.
Příkladem tohoto vzájemného propojení může být rozvoj textového zpracování a později elektronické komunikace. Thore popisuje, jak tato technologie dramaticky změnila pracovní trh a sociální úpravy v kancelářích, a jak přispěla k tomu, že žny přešly od manuálních prací k sofistikovanějším pozicím, kde dnes pracují s různými druhy softwaru [4]. Tyto změny nelze vysvětlit jen ekonomickými faktory, ale musíme vzít v úvahu i sociální aspekty a změny v postavení žen ve společnosti.
Zajímavým fenoménem v oblasti diverzity ekonomických operací je také vliv technologických infrastruktur, které se vytvářejí nejen na základě ekonomických potřeb, ale i na základě společenských vizí. Federální dálniční systém v USA, vybudovaný během Eisenhowerovy éry, se stal příkladem infrastrukturní investice, která měla dalekosáhlé pozitivní dopady na ekonomiku, protože stimulovala obchod a průmysl [4]. Víme, že podobné vládní investice mohou mít masivní nepřímé přínosy pro celou ekonomiku, a tyto přínosy mohou významně ovlivnit diverzitu ekonomických operací.
Na závěr lze tedy říci, že ekonomické operace v dnešním kapitalistickém systému jsou neoddělitelně propojeny s celou řadou neekonomických aktivit, které tvoří základ pro jejich fungování. Ačkoli se často soustředíme na čistě ekonomické aspekty, jako jsou ceny a produkce, musíme si být vědomi toho, že skutečná tloušťka ekonomických interakcí spočívá v propojení s kulturními, sociálními a dalšími neekonomickými faktory, které jsou jejich nedílnou součástí.
Reflexe kurzu Business as Unusual: Ekonomie jako kulturní a společenský fenomén
Po prostudování modulu 1 předmětu Business as Unusual je zřejmé, že cílem je nabídnout studentům multidisciplinární pohled na ekonomii, který jde daleko za hranice technických konceptů a tradičních modelů. Modul výborně zdůrazňuje, že ekonomie není pouhou technickou disciplínou, ale spíše živým fenoménem, formovaným historickými, kulturními a politickými procesy. Tento přístup k ekonomii jako kulturnímu fenoménu – tedy její „denaturalizace“ – skýtá cennou příležitost nahlížet ekonomické koncepty jako součásti širších společenských proměn. Právě tento kritický pohled umožňuje zkoumat tradiční přístupy s vědomím, že ekonomické modely a ideologie nejsou neměnné. Historický pohled v rámci modulu navíc ukazuje, že ekonomie reaguje na měnící se potřeby společnosti, technologie a politiky. To je významné pro nás, studenty, protože tento úhel pohledu přináší svobodu hledat inovativní myšlenky a přehodnocovat zažité postupy.
Dalším zásadním přínosem je důraz na rozmanitost ekonomických myšlenek a praktik, které ukazují, že v ekonomii neexistuje „jednotná pravda“. V globálním světě, kde se trhy prolínají, je klíčové rozumět tomu, jak různé kulturní kontexty formují ekonomické chování a hodnoty. Tento přístup odhaluje, že kulturní vlivy nelze podceňovat a že ekonomické myšlení a hodnoty jsou odlišné v závislosti na kulturním prostředí. Právě zde se otevírá prostor pro diskusi o kulturních odlišnostech, které do ekonomického prostoru přinášejí různá pojetí úspěchu a hodnot.
Výše uvedené kapitoly rovněž podtrhuje potřebu interdisciplinarity, která umožňuje propojit ekonomii s dalšími společenskými vědami. Zmínka o dílech Schumpetera či Backhouse a Fontaina ukazuje, že ekonomii lze chápat v širším společenském kontextu, a inspiruje ke kritickému myšlení, jež pomáhá pochopit komplexnost ekonomických vztahů. Právě tento interdisciplinární přístup obohacuje naše pochopení ekonomie jako dynamického oboru, který je úzce propojen s historií, kulturou a politikou.
Významným prvkem je také část věnovaná mezikulturní komunikaci v podnikání. Bennettův pohled na kulturní rozdíly, které mohou být výhodou, přináší klíčový vhled do toho, jak lze kulturní diverzitu využít jako pozitivní sílu v podnikání. Tento názor je zcela v souladu s konceptem „business as unusual“ a zdůrazňuje, že respekt k rozmanitosti může být zásadním pilířem úspěchu.
V neposlední řadě článek čerpá z Thoreho teorie diverzity a evoluce kapitalismu, která zkoumá, jak se ekonomické modely vyvíjejí pod vlivem technologických a společenských změn. Tento přístup ukazuje, že ekonomické operace jsou ovlivňovány kulturními faktory a neekonomickými aktivitami, což otevírá prostor pro nové způsoby myšlení o ekonomii.
Celkově modul 1 předmětu Busines as Unusual a výše rozšiřující článek přinášejíí důležité argumenty pro to, aby ekonomie a podnikání byly chápány jako sociálně podmíněné fenomény s kulturními a politickými aspekty. Tento pohled rozšiřuje obzory a podporuje kritický přístup k současným ekonomickým výzvám, což zároveň inspiruje k hledání inovativních přístupů v podnikání.
Zdroje
- [1] https://www.exploring-economics.org/fr/decouvrir/rethinking-the-history-of-economic-thought/
- [2] https://www.researchgate.net/publication/246501677_Intercultural_Communication_A_Current_Perspective
- [3] Turcotte, M.-F. B., Reinecke, J., & den Hond, F. (2012). Explaining variation in the multiplicity of private social and environmental regulation: A multi-case integration across the coffee, forestry, and textile sectors. Business and Politics
- [4] Sten Thore, „The Diversity, Complexity, and Evolution of High Tech Capitalism,“ IC2 Institute, The University of Texas at Austin, Kluwer Academic Publishers, Boston/Dordrecht/London