Bylo, nebylo, psal se prosinec 2024. Zima konečně ukázala svoji tvář, ulice voněly svařákem a cukrovím, zdobené pražské tramvaje a výlohy svítily tak jasně, že i Ježíšek by se zastavil, aby si pořidil selfie. V téhle kouzelné atmosféře, kdy se „všichni“ (v uvozovkách „všichni“) těší na Vánoce, jsem měl před sebou ještě jeden úkol – poslední letošní kurz Bezpečnost webových aplikací v Akademii CZ.NIC. A jak to tak v prosinci bývá, tenhle kurz měl všechno, co má správná vánoční pohádka mít: přípravy plné dřiny, napětí, a nakonec radost, která zahřála u srdce.
Ráno kurzu – 9.00 – bylo trochu jako na Štědrý den. Všechno muselo být připravené – prezentace, funkční ukázky, „setsakramentsky zranitelné“ aplikace, abychom si mohli hrát a odhalovat slabiny. A stejně jako když hledáte poslední stužku na dárek, vždy se najde něco, co potřebuje doladit. Ale pak to začne.
Úvodem jsme rozbalili první dárky: vzájemné představení, základní pojmy a pohled na bezpečnost z lidské perspektivy. Každé téma jsme pečlivě zabalili do teoretického výkladu. Nechyběly ani praktické příklady a ukázky – aby to mělo tu správnou „šťávu“.
Čím dál jsme postupovali, tím více jsme odkrývali. Bylo to jako postupně odstraňovat vrstvy balicího papíru, dokud nezůstanete s dárkem, který vás potěší i překvapí – pochopení, jak nají bezpečnostní slabinu… bylo jich sice hodně, ale pod stromeček se – bohudík všechny nevejdou. Command Injection, SQL Injection, autentizace a správa sezení, Cross Site Scripting, Ceoss Site Request Forgery, neošetřené přesměrování… Kyberbezpečnostní testování bylo jako rozsvítit vánoční stromeček v tmavé místnosti – najednou všechno ožilo, jiskřilo a začalo dávat smysl.
Samozřejmě, žádný kurz se neobejde bez příprav. A ty jsou někdy náročné – tak trochu jako když pečete vánočku. Základem je dobrý recept: spolehlivé prostředí, ověřené nástroje, funkční ukázky a postupy krok za krokem, aktuální data… Jenže vždycky se něco najde. Něco se občas zadrhne, v jeden moment se mi pod stolkem rozlila káva do klávesnice (naštěstí jsem si toho všimnul jenom já), v některých slidech jsem objevil mluvnické chyby (a to jsem to kontroloval snad tisíckrát)… a člověk si říká, jestli Ježíšek neměl pravdu, když radil raději si koupit vánočku hotovou… I když ne vše se podaří podle představ, bryskní a nenápadná improvizace někdy i mile překvapí 🙂
Samotný průběh kurzu je pak jako dlouhá cesta zasněženým lesem, kde neustále hledáte správnou stopu. Osm hodin mluvíte, vysvětlujete, reagujete na otázky a snažíte se udržet energii. A to všechno na nohou. Není to jen fyzická zátěž, ale i psychická – musíte číst skupinu, odhadnout jednotlivé osobnosti a najít způsob, jak je vtáhnout.
A někdy to je výzva, protože občas narazíte na „zlobivé děti“, které na první pohled moc nechtějí spolupracovat. Připomíná mi to scénu z Mrazíka, kdy děda Mráz testuje Ivánka: „Je ti zima?“ A Ivánkovo zamrzlé „mrznu, dědečku, mrznu“ je přesně ta chvíle, kdy musíte najít ten správný přístup, aby vše nakonec klaplo. Naštěstí, tentokrát jsem měl štěstí… a skvělou skupinu účastníků.
Poslední kurz roku byl jako z vánoční reklamy na Coca-Colu. Od první chvíle panovala mezi námi výborná atmosféra. Účastníci byli zapálení, kladli otázky a živě diskutovali. Bylo to jako finále Lásky nebeské, kdy všechno do sebe zapadne, a vy odcházíte s pocitem, že svět je plný radosti. Ta chemie, která vznikla, je něco, co se nedá naplánovat – ale když přijde, je to nádhera.
Na konci kurzu mě čekal okamžik, který byl jako nečekaný dárek pod stromečkem. Když jsem zakončil poslední slova, místností zazněl potlesk. A nejen to – několik účastníků mi přišlo osobně poděkovat. Říkali, že bych měl své kurzy prezentovat na vysokých školách, že je výklad nejen poutavý, ale hlavně praktický. Tohle bylo jako když rozbalíte dárek, který jste si ani nepřáli, ale o to víc vás překvapí a zahřeje u srdce. A někteří se i po skončení ještě zdrželi, aby diskutovali různá tematická témata. Prostě paráda!
Když jsem se večer vracel domů, pod nohama sice nekřupal sníh (křupavou zimu už ani nepamatuji) a všude blikala světýlka, cítil jsem vděčnost, nadšení, smysluplnost… A vlastně jsem si říkal, že mě to baví. I když přípravy nejsou vždy jednoduché, na pozadí každé vzdělávací aktivity se dějí účastníky mnohdy netušené osudy, zvláště tento kurz – poslední v tomto roce – byl pro mě malý vánoční příběh – s výzvami, překvapením a šťastným koncem.
Děkuji všem, kdo letos prošli mými kurzy, Akademii CZ.NIC za podporu a příležitosti, a hlavně účastníkům za jejich nadšení a energii.
Ať už na vás doma čeká Ježíšek, Santa nebo jen klid u stromečku s rodinou, přeji vám krásné a bezpečné Vánoce. Vlastně jsem přál… protože tento článek jsem sice napsal o Vánocích, ale vydal až poslední den v roce 2024 🙂 A kdo ví – možná příští rok napíše další příběhy, plné radosti, objevů a společné chemie, jako tenhle kurz.
Do nového roku 2025 vám přeji nejen pevné zdraví a štěstí, ale také úspěchy v osobním i profesním životě. Ať je to rok, kdy dokážete překonat všechny výzvy, dosáhnout svých cílů a objevovat nová dobrodružství. Šťastný a nejen bezpečný nový rok všem!
Zdroje
[1] Úvodní obrázek byl generován pomocí AI Chat GPT DALL-E dne 29. 12. 2024.