Kyberbezpečnost
Bezpečnost je nepochybně důležitou – ať implicitní či deklarovanou – kvalitativní charakteristikou, a především přirozenou lidskou potřebou, protože bezpečnost je nutné vnímat jako stav (a pocit), kdy nám nehrozí starost o něco či někoho, újma, nebezpečí. Službou pak může být nějaká podoba zabezpečení, jež je ochranou někoho nebo něčeho před něčím, co nám
způsobuje starost, újmu, pocit nebezpečí – před hrozbami, riziky a zranitelnostmi, ať už se jedná o nehody, zranění, zločiny, násilí nebo jiné újmy či vystavení nebezpečí. Zabezpečení (zejména technické) je v praxi často příliš dehumanizované a oproštěno od oné přirozené lidské potřeby; důsledkem je mnohostranné (uživatelé, tvůrci, …) nepochopení a frustrace z implementovaného zabezpečení. Jindy se sice může jednat o zabezpečení implementované s větším či menším pochopením svého skutečného poslání, avšak uvažující jen relativně ideální skupinu lidí.
Počítačová bezpečnost, kybernetická bezpečnost nebo bezpečnost informačních a komunikačních technologií se zabývá bezpečností primárně ve struktuře kyberprostoru, jež je otevřen mnoha uživatelům, jež tak jsou součástí interaktivního virtuálního prostředí, v němž se vyskytují specifické podoby nebezpečí či bezpečí.
Věnuji se nejen tzv. etickým hackingem, ICT forenzní analýzou, ale také se snažím zabývat se designováním kyberbezpečnostních služeb.
Bezbariérová astronomie a kosmonautika
Astronomie – neboli hvězdářství – je obor, který se zabývá především jevy za hranicí zemské atmosféry (vesmírnými tělesy, soustavami vesmírných těles, událostmi ve vesmíru, vesmírem jako celkem). S tím, čím se zabývá astronomie, lidé přichází do styku v průběhu celého života. Již odmala si všímáme, že se střídá den a noc – zatímco ve dne je na nebi Slunce, v noci hvězdy. A nejen Slunce a hvězdy! Měsíc, planety, meteory (takzvané padající hvězdy), a někdy oblohu obohatí kometa. A tím výčet nekončí. Ve škole se s astronomií setkáváme různými způsoby – například ve fyzice se seznamujeme s Keplerovými zákony, které popisují pohyb planet kolem Slunce, v přírodopisu zjišťujeme, jaký význam má sluneční světlo pro život, z hodin chemie víme, že objev helia byl učiněn zkoumáním spektra sluneční korony. Z literatury si mnozí z nás pamatují na Písně kosmické od Jana Nerudy. Některé školy pro žáky pořádají návštěvy hvězdáren a planetárií. Hvězdárnu či planetárium mohou navštívit samozřejmě všichni zájemci o astronomii. Někteří lidé se o astronomii zajímají natolik, že se rozhodnou pro studium astronomie, astrofyziky či blízkého oboru anebo astronomii jiným způsobem věnují nemalou část svého života. Chceme-li, ať je to z jakéhokoliv důvodu, získávat astronomické vědomosti, poznatky, schopnosti, dovednosti, hovoříme o tom, že se vzděláváme v astronomii – jsme součástí astronomického vzdělávání.
Výuka přitom zpravidla vychází z poznávání astronomických jevů pozorovatelných pouhýma očima. Problém samozřejmě nastává, když zrak neslouží tak, jak by měl. Člověk se zrakovým postižením je ošizen o mnoho astronomických krás, které lidé bez zrakového postižení považují za samozřejmé – na poli astronomie zrakově postiženému vzniká značný informační deficit, který se snažím snížit.
Ale téma bezbariérové astronomie a kosmonautiky není pouze o lidech se zrakovým postižením … to téma je mnohem širší. A není to jen o astronomii!