Press "Enter" to skip to content

Reflexe k Praxi V (Design informačních služeb)

Praxe V v rámci studia oboru Design informačních služeb na Masarykově univerzitě představovala jedinečnou příležitost prozkoumat různorodé oblasti informačního designu. Od vývoje podpůrných služeb pro osoby se schizofrenií a jejich blízké, přes inkluzivní vzdělávací koncepty astronomie, až po přívětivý design kyberbezpečnostních řešení – každý projekt byl spojený snahou přizpůsobit služby skutečným potřebám uživatelů.

Projekty kombinovaly metodiku dvojitého diamantu s principy inkluzivního a citlivého designu, což umožnilo hlubší pochopení složitých problémů a navržení udržitelných řešení. Tento přístup reflektuje široké zaměření oboru a jeho důraz na propojení technologií, humanitních věd a kreativity.

Reflexe přináší nejen přehled dosažených výsledků, ale také ukazuje, jak lze designové procesy využít k inovativním řešením v tak různorodých oblastech, jako je péče o duševní zdraví, vzdělávání nebo kyberbezpečnost.

Následující článek shrnuje klíčové projekty, výzvy a poznatky, které tato praxe přinesla, a naznačuje možnosti jejich dalšího rozvoje.

💡 Design podpůrných informačních služeb pro lidi se schizofrenií a jejich blízké

V rámci tohoto projektu jsem se zaměřil na mapování potřeb a výzev v oblasti podpůrných informačních služeb pro osoby se schizofrenií a jejich blízké. Hlavním cílem bylo pochopit dynamiku vztahů mezi pacienty a jejich blízkými, identifikovat klíčové bariéry a zhodnotit současné dostupné služby. Díky literárnímu průzkumu, neformálním rozhovorům a mapování stávajících systémů se podařilo formulovat některé základní hypotézy, které by mohly vést k vytvoření efektivních a citlivě navržených řešení. Projekt je veden metodikou dvojitého diamantu a vyznačuje se důrazem na důkladné pochopení problému před přechodem k návrhu konkrétních služeb.

Více o projektu najdete v sérii článků:

💡 Astronomie pro „všechny“: Inkluzivní vzdělávací koncepty

Projekt navázal na mé předchozí dílo Astronomické vzdělávání osob se zrakovým postižením a rozšířil jeho perspektivu na inkluzivní design. Přístup zahrnul širší spektrum potřeb, včetně dalších skupin. Soustředil jsem se na vytvoření textového díla zaměřeného na ty, kteří se chtějí věnovat inkluzivní astronomii – například hvězdárny, planetária nebo školy, avšak opatrně mířím na designovou astronomii a kosmonautiku, astronomii spíše z pohledu sociálních inovací (ale nejen), kosmonautiku pak také z pohledu interaktivního designu. Momentálně se připravuje finální grafické zpracování vzdělávacího materiálu.

💡 Lidé, bezpečnost a design: Tvorba přívětivých kyberbezpečnostních řešení & Implementace bezpečného vývoje s OWASP SAMM

Projekt se zaměřil na kyberbezpečnost a zohlednění potřeb různých uživatelů v digitálním prostředí. Implementace OWASP SAMM byla klíčovým prvkem, který jsem představil ve formě vzdělávacích formátů, workshopů a překladů metodiky. Výstupy reflektují význam propojení designového myšlení s kyberbezpečností, čímž podporují odborníky i běžné uživatele.

Více o projektu najdete v následujících článcích:

💡 Folklórní obrazy vesmíru: Tradiční perspektivy a jejich význam pro současnost

Tento projekt propojuje folklórní příběhy a symboly o vesmíru s moderním vzděláváním. Sbíral jsem příklady mýtů, symbolů a příběhů o vesmíru z různých kultur a zkoumal jejich význam pro dnešní společnost. Projekt podporuje interkulturní dialog a ukazuje, jak tradiční perspektivy obohacují současné porozumění vesmíru.

Před vydáním mám připravené články navazující na dříve sepsané:

💡 Vznik záměrně děravé mobilní aplikace pro kyberbezpečnostní testery

Projekt se zaměřil na návrh a testování mobilní aplikace, která by simulovala specifické zranitelnosti a sloužila jako tréninkový nástroj pro kyberbezpečnostní testery. Mobilní platformy jsou stále častějším terčem kybernetických útoků, a přestože několik zdařilých aplikací již existuje, je stále prostor pro jejich rozšíření a přizpůsobení konkrétním potřebám specialistů.

V rámci projektu byly zmapovány dostupné nástroje a platformy, přičemž některé z nich již úspěšně poskytují realistické simulace zranitelností mobilních aplikací. Cílem mé práce bylo navrhnout aplikaci, která by tyto přístupy doplnila o nové scénáře a zároveň poskytla prostředí vhodné pro vzdělávací a tréninkové účely. Příklad takového řešení představuje aplikace s nízkým „minSdkVersion“, která demonstruje rizika spojená s podporou starších verzí operačních systémů a umožňuje testerům pochopit důsledky absence moderních bezpečnostních funkcí.

Testování s odbornými kyberbezpečnostními specialisty zahrnovalo několik záměrně děravých aplikací, které byly velmi přínosné. Získaná zpětná vazba však ukázala, že pro specifické skupiny testerů je výhodnější vytvořit flexibilní vývojové prostředí. Takové prostředí by jim umožnilo přizpůsobit simulované zranitelnosti jejich aktuálním potřebám a provádět proof of concept v bezpečných podmínkách.

Další fáze projektu se zaměří na rozšíření aplikace o nové zranitelnosti, například špatné ověřování, slabé šifrování nebo chyby při správě relací. Plánuji také vytvoření prostředí, které umožní testerům snadno experimentovat a analyzovat rizika. Tento přístup reflektuje potřebu realistických a flexibilních nástrojů pro vzdělávání a podporu v oblasti kyberbezpečnosti.


Praxe V přinesla cenné zkušenosti a nové podněty v oblasti designu informačních služeb. Každý z projektů, ať už šlo o podporu lidí se schizofrenií, inkluzivní vzdělávací koncepty astronomie, přístupné kyberbezpečnostní nástroje nebo propojení tradičních a moderních pohledů na vesmír, ukázal, jak různorodé a komplexní výzvy lze řešit pomocí designového myšlení.

Ačkoli se běžně opírám o metodiku dvojitého diamantu, uvědomuji si, že každé téma vyžaduje specifický přístup. Proto se snažím obohacovat své projekty o další metodiky a přístupy, které reflektují specifické potřeby a kontexty jednotlivých oblastí. Principy slow designu mi umožňují pracovat citlivě s tématy, která vyžadují důkladné pochopení a respekt k individuálním potřebám. Design framing mi pak pomáhá strukturovat složité problémy a formulovat otázky, které vedou k nalezení optimálních řešení.

Kombinace těchto metodik vytváří pevný základ pro návrh informačních služeb, které jsou nejen funkční, ale také udržitelné, inkluzivní a citlivě reagují na reálné potřeby uživatelů. Reflexe dosažených výsledků z této praxe poukazuje na důležitost experimentování a interdisciplinárního přístupu, který je nezbytný pro řešení složitých problémů v současném světě.

Do budoucna plánuji pokračovat v rozvoji těchto přístupů a hledat nové možnosti, jak designové principy aplikovat na stále širší spektrum problémů a výzev. Tato praxe pro mě byla nejen vzdělávacím procesem, ale i příležitostí zanechat pozitivní stopu v oblastech, které jsou klíčové pro zlepšení kvality života a podpory lidí v různých situacích.