Press "Enter" to skip to content

Rozmanitost nástrojů pro kyberbezpečnostní testování

Cílem této rešerše je zmapovat rozmanitost nástrojů a metodik využívaných při kyberbezpečnostním testování. Zaměřuje se především na přehled specializovaných operačních systémů, komunitních rámců, testovacích platforem a metodických přístupů, které poskytují rozsáhlé prostředky pro testování bezpečnosti IT systémů. Rešerše si dále klade za cíl otevřít diskusi o tom, jak široké spektrum dostupných nástrojů, rámců a metod ovlivňuje efektivitu práce, nároky na odborné znalosti a rozhodovací procesy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Tato rešerše přitom nevnímá nástroje pouze jako technické prostředky, ale i jako součást širšího ekosystému znalostí, standardů a komunitních postupů, které dohromady utvářejí způsob, jakým je bezpečnostní testování v praxi realizováno.

Hlavní výzkumnou otázkou je: Jaká je šíře a struktura dostupných nástrojů a metodik pro kyberbezpečnostní testování?

Zodpovězení této otázky je zároveň nezbytným předstupněm pro následné výzkumy, které budou zkoumat dopady této rozmanitosti na práci bezpečnostních specialistů. Výsledky rešerše umožní podpořit formulaci hypotéz a výzkumných otázek souvisejících např. s tématem:
Může rozmanitost a množství dostupných nástrojů a rámců vést ke kognitivnímu přetížení bezpečnostních specialistů?

Komunity jako OWASP sehrávají v tomto prostředí klíčovou roli – nejen ve vývoji konkrétních nástrojů, ale i v kultivaci celých metodik, které ovlivňují praxi vývoje a testování bezpečného softwaru po celém světě. To s sebou však přináší i důležitou otázku, zda množství možností, nástrojů, rámců… přispívá ke kvalitě práce, nebo spíše zvyšuje komplexitu a riziko zahlcení.

Definice kyberbezpečnostního testování

Kyberbezpečnostní testování je proces zjišťování, ověřování a hodnocení kyberbezpečnostní kvality kybernetických systémů. Typ zvoleného testu, metodika i soubor použitých nástrojů odpovídají konkrétnímu cíli a kontextu testování – například testování webových aplikací, mobilních aplikací, zdrojového kódu, konfiguračního nastavení, síťové infrastruktury, lidského faktoru, testování průnikové, zranitelnostní, sociálně-inženýrské… Široké spektrum možných přístupů odráží komplexitu současných kybernetických systémů i potřebu jejich systematického, cíleného a efektivního kyberbezpečnostního testování.

Vymezení pojmu „nástroj“

V kontextu této rešeršní práce je pojem nástroj chápán v širším smyslu jako jakýkoli prostředek, který slouží k realizaci kyberbezpečnostního testování. Může jít nejen o konkrétní softwarovou aplikaci (např. skenery, frameworky, exploitační nástroje), ale také o metodiku, standardizovaný postup, právní rámec, testovací scénář nebo workflow. Všechny tyto prostředky přispívají k plánování, provádění, vyhodnocení a dokumentaci bezpečnostního testování a jako takové tvoří součást nástrojového zázemí kyberbezpečnostních testerů.

V této rešerši se zaměříme především na softwarové nástroje, doplněné o vybrané metodiky, komunitní rámce a právní aspekty. Nejde o vyčerpávající výčet všech možných prostředků, ale o snahu alespoň naznačit šíři a rozmanitost nástrojového prostředí, v němž se kyberbezpečnostní testování dnes odehrává.

Proč je důležité se zabývat nástroji

S rostoucí složitostí informačních systémů a diverzitou hrozeb se rozšiřuje i spektrum nástrojů určených pro bezpečnostní testování. Ruku v ruce s tím vznikají metodiky, které se snaží tento proces standardizovat, strukturovat a zpřehlednit. Správný výběr nástrojů a metodiky má přímý vliv na kvalitu a efektivitu testování, stejně jako na schopnost odborníků přizpůsobit se různým scénářům a požadavkům. Bez systematického přístupu hrozí roztříštěnost znalostí, neefektivita nebo dokonce chybná interpretace výsledků testování. Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat pozornost nejen samotným nástrojům, ale i kontextu, ve kterém jsou používány.


Softwarové nástroje

Specializované operační systémy

Některé operační systémy jsou navrženy speciálně pro potřeby kyberbezpečnostního testování a obsahují předinstalované sady nástrojů, které pokrývají široké spektrum oblastí – od síťové analýzy přes testování webových aplikací až po digitální forenziku a reverzní inženýrství. Tyto systémy slouží nejen profesionálům, ale i studentům a výzkumníkům v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Následující tabulka shrnuje základní charakteristiky vybraných operačních systémů [1-9]:

NázevTyp distribucePočet nástrojůWebPoznámka
Kali LinuxDebian-based600+kali.orgOpen-source distribuce zaměřená na penetrační testování, digitální forenziku a reverzní inženýrství. Obsahuje přes 600 nástrojů, jako jsou Nmap, Metasploit, Wireshark, Burp Suite, John the Ripper nebo Sqlmap. Nabízí různé varianty uživatelského rozhraní (Xfce, GNOME, KDE), běží i jako LiveCD nebo pod WSL. Aktivně vyvíjena a podporována Offensive Security.
Parrot OSDebian-based500+ (odhad)parrotsec.orgOpen-source linuxová distribuce zaměřená na bezpečnost, soukromí a vývoj. Parrot Security Edition je určena pro penetrační testování, forenzní analýzu, anonymní prohlížení a hodnocení zranitelností. Obsahuje nástroje jako Tor, OnionShare, AnonSurf a další bezpečnostní aplikace. Dostupná také v Home edici pro běžné uživatele, s nízkými hardwarovými nároky a podporou ARM.
BlackArchArch-based2800+blackarch.orgOpen-source distribuce určená pro penetrační testery a bezpečnostní výzkumníky. Založena na Arch Linuxu a kompatibilní s jeho instalacemi. Obsahuje více než 2800 bezpečnostních nástrojů, rozdělených do desítek kategorií (např. cracking, forenzika, webové aplikace). Lze používat jako live systém nebo instalovat jako repozitář do existujícího Arch Linuxu.
PentooGentoo-based200+ (odhad)pentoo.chOpen-source live distribuce založená na Gentoo, určená pro penetrační testování a bezpečnostní audit. Obsahuje upravené jádro s grsecurity a PAX, podporuje GPGPU cracking přes OpenCL a CUDA. Nabízí LiveCD/USB varianty a overlay pro Gentoo. Nástroje se spravují přes Portage s Pentoo overlayem.
Commando VMWindows-baseddesítky (skrze balíčky)GitHubOpen-source framework pro Windows 10, který pomocí skriptů a nástrojů jako Chocolatey a PowerShell přemění instalaci Windows na prostředí pro penetrační testování. Samotný framework je open-source, ale mnohé z instalovaných nástrojů mohou být proprietární a vyžadují akceptaci licencí třetích stran.

V současnosti je dostupných několik studií a článků, které se zabývají srovnáním operačních systémů pro především tzv. etický hacking, zejména Kali Linux a Parrot OS. Bohužel v recenzované literatuře není dostupné přímé porovnání všech výše uvedených systémů (BlackArch, Pentoo, Commando VM). Nicméně zde jsou klíčové poznatky ze zdrojů, které se věnují srovnání nebo použití některých z nich:

  • Kali Linux vs. Parrot OS: Studie Operating Systems for Ethical Hackers – A Platform Comparison of Kali Linux and Parrot OS [10] přímo porovnává tyto dvě distribuce z hlediska použitelnosti pro etické hackování. Autoři uvádějí, že obě distribuce nabízejí srovnatelné nástroje a funkce, ale Parrot OS klade větší důraz na anonymitu a ochranu soukromí, zatímco Kali Linux je více standardizovaný pro penetrační testován.
  • Kali Linux v praxi: Většina ostatních nalezených studií a knih se zaměřuje na praktické použití Kali Linux pro penetrační testování. Tato distribuce je často považována za de facto standard díky široké komunitě a podpoře, množství předinstalovaných nástrojů a rozsáhlé dokumentaci. Některé novější práce využívají Kali Linux jako základní platformu pro různé testovací scénáře, například při testování bezpečnosti. [např. 11]

Z dostupné literatury vyplývá, že Kali Linux a Parrot OS jsou nejčastěji zkoumané distribuce pro etické hackování. Kali Linux se více zaměřuje na profesionální penetrační testování, zatímco Parrot OS rozšiřuje funkce o anonymitu. O BlackArch, Pentoo a Commando VM v akademické literatuře bohužel zatím není dostatek porovnávacích spolehlivých studií.

Poznámka: Pojem penetration testing se v kybernetické bezpečnosti dlouhodobě používá velmi volně a stal se z něj v mnoha případech módní výraz (tzv. buzzword), který bývá nesprávně aplikován na široké spektrum aktivit, jež s klasickým pentestingem ve smyslu cíleného a řízeného simulovaného útoku na systém často nemají mnoho společného. Tento problém se objevuje jak v amatérských kruzích, tak i v profesionální praxi. Často dochází k zaměňování pentestingu s jinými formami technického testování, jako je například zranitelnostní skenování, bezpečnostní konfigurační audit nebo obecné hodnocení bezpečnostního stavu systémů. Tato terminologická nepřesnost vede k rozostření hranic mezi odlišnými přístupy a může vést k tomu, že uživatelé bez hlubších znalostí získají nerealistickou představu o rozsahu a cílech jednotlivých nástrojů a distribucí.

Ukázka nástrojů doporučovaných organizací OWASP

Organizace OWASP (Open Worldwide Application Security Project) [12] poskytuje širokou škálu návodů, standardů a seznamů nástrojů pro testování bezpečnosti softwaru. Mezi nejznámější a nejčastěji používané patří OWASP Web Security Testing Guide (WSTG) [13] a katalog Free for Open Source Application Security Tools [14]. Tyto dva přehledy však představují pouze zlomek bohatého ekosystému projektů OWASP, které obsahují desítky dalších nástrojových doporučení napříč různými oblastmi softwarové bezpečnosti – od testování API až po detekci zranitelností v knihovnách nebo bezpečnostní kontrolu infrastruktury.

Následující výběr představuje pouze stručnou ukázku nástrojů uvedených v těchto dvou uvedených OWASP zdrojích a slouží jako orientační přehled běžně doporučovaných nástrojů pro různé fáze testování. Kompletní a aktuální seznamy lze nalézt přímo na stránkách projektů WSTG a Free Tools for Open Source.

OWASP Web Security Testing Guide (WSTG)

OWASP Web Security Testing Guide (WSTG) je metodika pro systematické testování bezpečnosti webových aplikací. Slouží jako rámec, který pomáhá organizacím navrhovat a realizovat vlastní bezpečnostní testovací procesy. Na rozdíl od jednoduchých checklistů se WSTG zaměřuje na celý životní cyklus softwaru a klade důraz na začlenění testování do vývoje. [13]

Průvodce kombinuje techniky jako analýzu kódu, manuální testování i penetrační testy, a obsahuje podrobný popis jednotlivých testovacích scénářů (např. zranitelnosti v autentizaci, vstupním ověřování nebo správě relací). Na jeho vzniku se podílejí odborníci z praxe a jeho cílem je podpořit vývoj bezpečnějších webových aplikací. [13]

Celkový přehled kategorií a počtu nástrojů uvedených jen v souvislosti s WSTG:

KategoriePočet nástrojů
General Web Testing10
Testing for Specific Vulnerabilities22
Commercial Black-Box Testing Tools13
Linux Distributions6
Source Code Analyzers17
Acceptance Testing Tools3
Other Tools4
Deliberately Insecure Web Applications8
Celkem83

OWASP Source Code Analysis Tools

Organizace OWASP dlouhodobě udržuje rozsáhlý katalog nástrojů určených pro analýzu zdrojového kódu [14] – často označovaných jako SAST (Static Application Security Testing) nástroje. Tyto nástroje pomáhají odhalovat bezpečnostní zranitelnosti přímo ve zdrojovém kódu aplikací ještě před jejich nasazením do produkce.

Tato sekce, publikovaná na oficiálním webu OWASP jako Source Code Analysis Tools, obsahuje celkem 122 různých nástrojů, jak open-source, tak komerčních. Nástroje jsou rozděleny podle vlastností, podporovaných jazyků či integračních možností a zahrnují jednoduché skriptové analyzátory i rozsáhlé platformy s podporou CI/CD, více jazyků či pokročilé vizualizace výsledků.

OWASP – DAST – Vulnerability Scanning Tools

Organizace OWASP v rámci svého komunitního přehledu rovněž eviduje nástroje spadající do kategorie DAST – Dynamic Application Security Testing [15], tedy nástroje pro dynamické testování zranitelností webových aplikací.

Tyto nástroje automatizovaně analyzují aplikace z vnější perspektivy (často jako „black-box“ testery) a hledají známé zranitelnosti typu Cross-site scripting (XSS), SQL Injection, Command Injection, Path Traversal, nebo nesprávné nastavení serveru. DAST nástroje hrají klíčovou roli při zjišťování problémů, které se projevují až při běhu aplikace, a doplňují tak statické analýzy zdrojového kódu (SAST).

OWASP v této kategorii uvádí celkem 116 nástrojů – od plně open-source řešení až po komerční produkty s volně dostupnými variantami či zkušebními verzemi. Nástroje jsou uvedeny v abecedním pořadí, bez preference či doporučení konkrétních výrobců.

OWASP – API Tools

S rozšiřujícím se používáním API (Application Programming Interfaces) v moderních aplikacích – od mobilních klientů, přes jednostránkové aplikace (SPA) až po cloudové služby – se bezpečnost API stává kritickým aspektem vývoje. API nejsou jen doplňkem webových aplikací, ale často jejich hlavním rozhraním, a proto vyžadují specifické bezpečnostní přístupy a nástroje. [16]

Ačkoli API sdílí některé bezpečnostní výzvy s klasickými webovými aplikacemi, jejich architektura, interakce a datavyžadují specializované bezpečnostní nástroje. Proto OWASP udržuje seznam nástrojů zaměřených na zabezpečení API, které jsou navrženy tak, aby tyto rozdíly reflektovaly.

OWASP rozděluje API bezpečnostní nástroje do tří hlavních kategorií [16]:

  1. API Security Posture Management
    • Vytváří přehled o všech dostupných API, jejich metodách a typech dat.
    • Cíl: Poskytnout transparentní přehled o aktuálním stavu zabezpečení API.
  2. API Runtime Security
    • Zajišťuje ochranu API při reálném provozu a zpracování požadavků.
    • Cíl: Detekovat a blokovat škodlivé požadavky v reálném čase.
  3. API Security Testing (DAST-like)
    • Dynamicky testuje běžící API rozhraní za účelem odhalení zranitelností.
    • Cíl: Provést bezpečnostní hodnocení API pomocí simulovaných požadavků.

OWASP v této sekci eviduje 60 nástrojů, které nativně podporují testování a zabezpečení API. Patří sem široké spektrum řešení – od vývojářských nástrojů (např. Postman, Insomnia), přes runtime ochrany (např. Salt Security, Noname), až po plnohodnotné bezpečnostní platformy jako jsou Akto, 42Crunch nebo ZAP. [16]

Tyto nástroje mohou být open-source, freemium nebo komerční, často s možností integrace do CI/CD pipelines a podporou pro různé protokoly a formáty jako REST, GraphQL, OpenAPI/Swagger, SOAP apod.


Množství metodik a přístupů ke kyberbezpečnostnímu testování

OWASP jako příklad rozmanitosti

Jedním z nejvýznamnějších zdrojů bezpečnostních nástrojů, návodů a metodik je bezesporu OWASP (Open Worldwide Application Security Project). Tato globální komunita nejenže vytváří standardy jako je slavný OWASP Top Ten, WSTG…, ale zároveň spravuje více než 100 aktivních projektů v různém stavu rozpracování (Inventář projektů OWASP obsahuje 377 položek). [17]

Tento projektový ekosystém je strukturován do úrovní (např. Flagship, Production, Incubator) a každý projekt má svůj tým, roadmapu a komunitní podporu. Společné je jim to, že vznikají otevřeně a komunitně, a mnohé z nich slouží jako de facto průmyslové standardy v dané oblasti. [17]

Šíře metodik pro kyberbezpečnostní testování

OWASP je pouze jedním z příkladů. Kyberbezpečnostní testování je oblastí s vysokou mírou fragmentace přístupů, kde různé organizace, obory a státy preferují různé rámce a metodiky. V následujícím přehledu shrnujeme nejvýznamnější z nich:

  • OSSTMM – Open Source Security Testing Methodology Manual: Komplexní rámec pro testování lidí, sítí, systémů i fyzické bezpečnosti. [18]
  • PTES – Penetration Testing Execution Standard: Praktický průvodce všemi fázemi penetračního testování. [19]
  • NIST SP 800-115 – Technical Guide to Information Security Testing and Assessment: NIST příručka pro různé typy bezpečnostních testů (skenování, testování, audit). [20]
  • NIST SP 800-53 / 800-171: Kontrolní rámce kybernetické bezpečnosti (zejména pro státní sektor USA). [21]
  • CIS Controls – Center for Internet Security Controls: Prioritizovaný seznam kontrol pro posílení obrany. [22]
  • TIBER-EU – Threat Intelligence-Based Ethical Red Teaming: Evropský rámec pro simulace útoků na bankovní sektor. [23]
  • CREST Penetration Testing Guide: Praktická příručka pro auditované penetrační testy v britském prostředí. [24]
  • ATT&CK by MITRE: Databáze taktik, technik a procedur útočníků – vhodná pro red teaming a hrozbové modelování. [25]
  • TMAP (Security variant): Rozšíření klasické metodiky testování softwaru TMAP o bezpečnostní testy. [26]
  • CVSS + EPSS: Skórovací modely pro hodnocení a prioritizaci zranitelností – často navazující na výsledky testů. [27]
  • Atd.

Shrnutí

Tato rešerše si kladla za cíl zmapovat šíři a rozmanitost nástrojů a metodik využívaných při kyberbezpečnostním testování. Na základě analýzy specializovaných operačních systémů, komunitních projektů a otevřených rámců lze konstatovat, že současné prostředí testování bezpečnosti IT systémů je mimořádně rozsáhlé a různorodé.

Zjištění ukazují, že jednotlivé nástroje a metodiky často vznikají v odlišných kontextech, sledují různá paradigmata testování a cílí na specifické oblasti nebo fáze životního cyklu softwaru. V důsledku toho vzniká prostředí, které je bohaté na možnosti, ale zároveň klade vysoké nároky na orientaci, výběr, koordinaci a správnou implementaci.

Tato rešerše poskytuje výchozí rámec pro další výzkum zaměřený na analýzu dopadů této rozmanitosti na každodenní práci kyberbezpečnostních odborníků – zejména ve vztahu ke kognitivní zátěži, fragmentaci znalostí, riziku redundantních procesů či chybným interpretacím výstupů testovacích nástrojů.

Explicitní zodpovězení výzkumné otázky

Výzkumná otázka: Jaká je šíře a struktura dostupných nástrojů a metodik pro kyberbezpečnostní testování?

Rešerše potvrzuje, že prostředí pro kyberbezpečnostní testování je charakterizováno značnou šíří a komplexitou. Dostupné nástroje pokrývají velmi široké spektrum technik a oblastí – od jednoduchých skriptových utilit až po komplexní frameworky a automatizační platformy. Specializované operační systémy, jako Kali Linux nebo BlackArch, mohou obsahovat stovky až tisíce předinstalovaných nástrojů, které se zaměřují na různé aspekty bezpečnostního testování.

Vedle jednotlivých nástrojů existuje i rozsáhlé spektrum testovacích rámců, metodik a komunitních projektů, které poskytují návody, standardy a podpůrné procesy. Významným příkladem je OWASP, jehož komunita spravuje stovky nástrojů a projektů v různém stádiu vývoje, od praktických testovacích platforem přes metodické standardy až po podpůrné rámce pro správu zranitelností a bezpečnostní školení.

Struktura nástrojového a metodického prostředí je nestrukturovaná, vícevstvá a různorodá. Neexistuje jednotný standard nebo centralizované rozhraní, které by všechny tyto prvky sjednocovalo – spíše jde o síť nástrojů a přístupů, které vyžadují pečlivý výběr, integraci a kontextuální porozumění.

Zároveň je důležité zdůraznit, že tato rešerše vědomě nezahrnovala některé další oblasti, které mají zásadní dopad na reálnou podobu bezpečnostního testování: například legislativní požadavky, škálu možných testovacích cílů (od webových aplikací po IoT a OT systémy), rozmanitost používaných programovacích jazyků a platforem, neustále se rozšiřující databáze zranitelností, nebo i nejednotné a často nejasné definice samotných typů testů. Tyto faktory významně ovlivňují volbu nástrojů i metod, a zasloužily by si vlastní výzkumnou práci či analytický přehled.

Doporučení: Na základě zjištění této rešerše doporučuji v navazujícím výzkumu podrobně analyzovat, jakým způsobem se bezpečnostní specialisté v tomto prostředí rozhodují, jak vybírají nástroje a rámce pro konkrétní scénáře, a zda je možné tuto komplexitu zjednodušit prostřednictvím metodických doporučení, školení nebo návrhu orchestrace. Rovněž by bylo přínosné provést empirický výzkum dopadů nástrojové rozmanitosti na kognitivní zátěž odborníků, což může podpořit návrh udržitelnějších pracovních postupů a vzdělávacích strategií v oblasti kyberbezpečnosti.


Zdroje