Tato reflexe představuje projekty realizované v rámci čtvrté odborné praxe bakalářského studia oboru Design informačních služeb na Masarykově univerzitě. Těžištěm praxe byla analytická a publikační činnost zaměřená na služby určené LGBTQIA+ komunitě, s důrazem na bezpečnost, inkluzi a kulturní kontexty.
Práce vychází z terénních pozorování, případových studií a odborné literatury a je strukturována do dvou hlavních tematických okruhů: veřejné design review vybraných služeb a průběžně rozvíjený projekt zaměřený na návrh bezpečnostně citlivých služeb pro LGBTQIA+. Oba přístupy byly zpracovány především formou článků, přičemž klíčovými metodami se staly reflexivní psaní, iterativní práce s textem a analytická komparace příkladů z českého a britského prostředí.
Součástí reflexe je rovněž snaha propojit praktické výstupy s širšími teoretickými souvislostmi v kontextu designu informačních služeb. Text zachycuje nejen samotné realizace, ale i postupné zpřesňování přístupu k tématu a zkušenosti, které během praxe přispěly k jeho hlubšímu porozumění. Závěrečná část nabízí možné směry pro další projektové uvažování.
Design Review vybraných služeb pro LGBTQIA+ (design review jako forma praxe)
V rámci této praxe jsem se rozhodl věnovat veřejnému design review vybraných služeb pro LGBTQIA+ komunitu. Zvolený přístup mi umožnil pronikat do specifik designu postupně a s rozvahou, přičemž jsem se vyhýbal situacím s vysokým osobním či profesním rizikem. Forma veřejné, převážně pozitivní kritiky a analýzy publikované ve formě článků mi poskytla prostor pro strategickou práci s obsahem a cílovými skupinami.
Proč veřejné design review?
Zvolené řešení přináší vícero přínosů:
- Zvýšení povědomí o důležitosti inkluzivního designu ve veřejných službách,
- Podpora inkluzivity skrze citlivě formulované reflexe skutečných příkladů,
- Zpětná vazba poskytovatelům služeb, která může pomoci zlepšit jejich přístup,
- Budování komunity kolem sdíleného tématu i hodnot.
Zároveň jde o přínosný formát i pro můj profesní rozvoj:
- Zlepšuji schopnost kriticky a systematicky analyzovat služby,
- Rozvíjím síť kontaktů v daném oboru,
- Postupně formuluji odborné pozice k tématům, která vyžadují citlivý, ale pevně zakotvený přístup.
Realizace a výstupy
Původní plán na vytvoření samostatné webové domény jsem zatím odložil – místo toho jsem zavedl tag „Design služeb pro LGBTQIA+“ na svém webu. Pod ním publikuji související články. Mezi dosud zveřejněné patří například:
- LGBTQ+ procházka nejen Oxfordskými muzei (Out in Oxford)
- Více než peníze: Ashmolean Museum – „Lesbian Money“
- Knihkupectví Foyles v Londýně: LGBT+ literatura jako běžná součást nabídky
- Mapa sexuálních orientací – Anglie a Wales
- The Queery: Inkluzivní LGBTQIA+ kavárna a knihkupectví v srdci Brighton & Hove
- plus články zaměřené na Design služeb pro LGBTQIA+ s ohledem na bezpečnost (viz další projekt níže popsaný)
Další rozpracované texty se zaměřují na knihkupectví Waterstones a Blackwell’s, ale i na rozhovor s klinickým a pedagogickým psychologem dr. Richardem Braunem. Významné místo zaujímá také paralelní projekt zaměřený na design služeb pro LGBTQIA+ s ohledem na bezpečnost.
Metodika: eseje jako nástroj design review
Pro zpracování výstupů využívám formát popisných a expozitory esejí:
- Popisné eseje slouží k zachycení konkrétních rysů služeb – estetika, funkce, uživatelský zážitek.
- Expozitory eseje objasňují principy, metodologie a rámce, které dané služby utvářejí – tuto složku postupně posiluji v dalších textech.
Záměrně pracuji iterativně – od jednodušších reflexí k analyticky náročnějším textům. Tento vývoj mi umožňuje postupně budovat odbornou pozici a zároveň nabízet čtenářům hodnotný a strukturovaný obsah.
Závěrem
Projekt mi přinesl nejen nové odborné poznatky, ale také osobní uspokojení. Věnoval jsem mu vyšší desítky hodin – od psaní a návštěv konkrétních míst, přes rozhovory a fotografickou dokumentaci, až po strategické plánování výstupů. Náklady na cestování a výzkum jsem částečně pokryl díky propojení projektu s jinými aktivitami (kurz angličtiny, návštěva Oxfordu atd.).
Design služeb pro LGBTQIA+ vnímám jako oblast s velkým potenciálem – a věřím, že má práce, byť zatím dílčí, může být přínosná jak odborně, tak společensky. Ve své reflexi budu pokračovat i nadále – jak rozšiřováním publikací, tak formováním hlubší odborné metodologie pro designérskou praxi v této oblasti.
S tím, jak se postupně „vypisuji“ a získávám více zkušeností s tímto formátem, se zároveň snažím zpřesňovat svůj metodický přístup a hledat lepší jazyk pro vyjadřování složitých témat. Tento vývoj považuji za nedílnou součást profesního zrání, které se promítá i do samotné kvality designérského uvažování.
Revize článku na téma LGBTQIA+ Service Design s ohledem na rizika
V rámci kurzu Praxe IV jsem se rozhodl revidovat a rozšířit svůj původní text, který vznikl volnějším stylem jako reflexe rizik v oblasti designu služeb pro LGBTQIA+ komunitu. Z původně intuitivního a osobního textu jsem se vydal směrem k systematicky koncipovanému článku, který vychází z odborných zdrojů a pracuje s teoretickým ukotvením.
Během revize jsem téma rozšířil pod názvem „Design služeb pro LGBTQIA+ s ohledem na bezpečnost“. Přestože nové texty stále čerpají z původního námětu, snažím se o jasnější strukturu, vyšší důvěryhodnost a širší kontext. Obsah jsem rozčlenil do samostatných článků, které reflektují klíčové aspekty tématu:
- Design služeb pro LGBTQIA+: Design služeb?
- Design služeb pro LGBTQIA+: LGBTQIA+?
- Design služeb pro LGBTQIA+: Bezpečnost?
- Budou následovat další články, tentokrát praktické ukázky hrozeb, incidentů atd. Téma je natolik zajímavé a rozsáhlé, že stojí za to se mu soustavně věnovat i v budoucnu.
- Ale také například Design služeb pro LGBTQIA+: Tipy nejen z Velké Británie – příspěvek na letní škole KISK MU 2024
Plánuji i pokračování zaměřené na praktické příklady hrozeb, incidentů a opatření, včetně příspěvků zpracovaných pro letní školu KISK MU 2024 (např. Design služeb pro LGBTQIA+: Tipy nejen z Velké Británie – příspěvek na letní škole KISK MU 2024).
Práce s informačními zdroji
Zásadním přínosem projektu je prohloubení práce s odbornou literaturou. Studoval jsem jak zahraniční, tak domácí zdroje – včetně tematických publikací v brněnské Queer knihovně (STUD). I když jsem řadu materiálů nakonec v textu nepoužil (např. z důvodu metodologických rozporů ve výzkumech násilí na LGBTQIA+ osobách), přinesla mi práce s nimi cenný vhled a zajímavé kontakty. Knihovna navíc projevila zájem o další spolupráci.
V procesu jsem si začal více klást otázky spojené s (ne)viditelností LGBTQIA+ služeb – zejména v kontextu srovnání českého prostředí a Spojeného království. Tato zkušenost otevírá prostor pro další výzkumné směry, kterým bych se rád věnoval i po skončení studia.
Shrnutí přínosů a pokroku
Projekt mi pomohl:
- prohloubit porozumění designu služeb pro LGBTQIA+ z hlediska bezpečnosti,
- zvýšit kvalitu informací skrze práci s ověřenými zdroji a odbornými rámci,
- rozšířit pohled na problematiku, a to díky komparativnímu přístupu i meziodvětvovému kontextu.
Rozsah textu nyní významně přesahuje původní verzi a stále jej dále rozpracovávám. Práce na jednotlivých článcích mi umožňuje jít více do hloubky a věnovat se tématům postupně a promyšleně.
Projektu jsem doposud věnoval přibližně 45 hodin, včetně rešerše, psaní, přepracovávání struktury i zpětného hodnocení.
Závěrem
Považuji revizi původního článku za velmi přínosný krok. Nejenže zvyšuje odbornou úroveň mé práce, ale také vytváří základ pro budoucí odbornou činnost v této oblasti. Téma designu služeb pro LGBTQIA+ zůstává živé, komplexní a společensky významné – a právě proto si zaslouží systematický a odpovědný přístup. Věřím, že tento projekt je pro mě důležitou etapou v procesu odborného zrání – a že mé další texty budou reflektovat jak pokrok v psaní, tak i hlubší metodologické zakotvení.
Apendix 1: Co mi tato praxe přinesla
(Doplňující úvaha k projektu „LGBTQIA+ Service Design s ohledem na bezpečnost“)
Praxe zaměřená na design review vybraných služeb pro LGBTQIA+ mi přináší mnoho užitečných zkušeností a dovedností, které jsou pro roli designéra informačních služeb nesmírně přínosné. Zaměření na tuto oblast mi umožňuje získat hlubší pochopení specifických potřeb a výzev, kterým tato komunita čelí. Publikování výsledků mé analýzy a recenzí pomáhá šířit povědomí o důležitosti inkluzivního designu nejen mezi odborníky, ale i mezi širší veřejností, což může vést k většímu zapojení LGBTQIA+ a zvýšenému tlaku na poskytovatele služeb, aby zlepšili své přístupy.
Navíc, spolupráce s dalšími odborníky a členy LGBTQIA+ komunity rozšiřuje můj profesní network, což může vést ke spolupráci na dalších projektech a k získání cenných kontaktů a zpětné vazby. Kritické hodnocení a analýza designu různých služeb posiluje mé schopnosti v oblasti analytického myšlení a kritického hodnocení, což jsou klíčové dovednosti pro každého designéra informačních služeb. Iterativní přístup k psaní a publikování článků mi umožňuje postupně zlepšovat své schopnosti a poskytovat stále hodnotnější informace, což je také velmi užitečné pro praktický designový proces, kde je neustálé zlepšování klíčové.
Jedním z klíčových aspektů mé práce je také poskytování užitečné zpětné vazby pro poskytovatele LGBTQIA+ služeb, což jim pomůže identifikovat oblasti pro zlepšení a lépe přizpůsobit své služby potřebám komunity. Poskytováním informací a podporou LGBTQIA+ přispívám k jejímu rozvoji a posilování, což může mít pozitivní dopad na kvalitu života členů komunity a na jejich přístup k důležitým službám.
V průběhu mé práce jsem zjistil, že existují dva zásadní důvody, proč LGBTQIA+ služby vznikají. Prvním důvodem jsou podvědomé obavy současné, ale i historické zkušenosti. Historicky (ale nakonec stále i v současnosti) byly LGBTQIA+ lidé často marginalizováni a diskriminováni, což vedlo k hluboce zakořeněným obavám a nedůvěře vůči běžným službám. Tyto historické zkušenosti stále ovlivňují současné vnímání bezpečnosti a inkluze. Design služeb pro LGBTQIA+ musí tyto obavy zohledňovat a vytvářet prostředí, kde se lidé cítí bezpečně a respektovaně.
Druhým důležitým důvodem je existence specifického trhu, známého jako The Pink Pound nebo Pink Money. Tento termín odkazuje na ekonomickou sílu LGBTQIA+ a její význam pro trh. LGBTQIA+ lidé často hledají a podporují služby a produkty, které jsou explicitně inkluzivní a respektující jejich identitu. Poskytovatelé služeb, kteří toto pochopí a vytvoří nabídku odpovídající těmto potřebám, mohou získat loajální a aktivní zákaznickou základnu.
Celkově mi tato praxe umožňuje nejen rozšířit své znalosti a dovednosti v oblasti designu služeb, ale také aktivně přispět k podpoře a rozvoji LGBTQIA+, což považuji za velmi hodnotné a smysluplné. Designérská praxe v této oblasti mě nejen profesně obohacuje, ale také mi dává příležitost pozitivně ovlivňovat životy lidí v této komunitě.
Témata designu služeb pro LGBTQIA+ a designu služeb s ohledem na bezpečnost mají hlubokou souvislost s konceptem informačních služeb. Informační služby se zaměřují na poskytování, zpracování a distribuci informací uživatelům, což zahrnuje knihovny, archivy, informační centra a digitální platformy. V kontextu LGBTQIA+ tyto služby hrají klíčovou roli v šíření znalostí, zvyšování povědomí a vytváření inkluzivního a bezpečného prostředí.
LGBTQIA+ programy v muzeích představují jeden z příkladů, jak informační služby mohou podporovat tuto komunitu. Muzea často pořádají výstavy, přednášky a workshopy zaměřené na LGBTQIA+ historii a kulturu. Tyto aktivity informují návštěvníky o významných událostech, osobnostech a tématech spojených s LGBTQIA+, poskytují prostor pro vzdělávání a dialog, a tím přispívají k širšímu povědomí a porozumění.
Veřejně přístupná LGBTQIA+ literatura v knihkupectvích je dalším příkladem inkluzivní informační služby. Knihkupectví, která nabízejí knihy a další materiály s LGBTQIA+ tematikou, umožňují čtenářům přístup k důležitým informacím a příběhům, které reflektují jejich zkušenosti a identitu. Tím podporují nejen čtenářské návyky, ale také zvyšují povědomí a porozumění v širší společnosti.
LGBTQIA+ muzeální artefakty rovněž hrají významnou roli v poskytování informací a zvyšování povědomí. Tyto artefakty, které dokumentují životy a zkušenosti LGBTQIA+ jednotlivců, nabízejí návštěvníkům konkrétní a hmatatelné spojení s historií a kulturou této komunity. Vytváření a prezentace těchto artefaktů vyžaduje pečlivý design, který zajišťuje, že jsou informace přístupné a srozumitelné pro široké publikum.
Inkluzivní aktivity, které se zaměřují na LGBTQIA+ , vedou k vytvoření obecnějších informačních služeb. Tyto aktivity zahrnují výzkumné projekty, publikace, digitální platformy a online archivy, které zpřístupňují informace o LGBTQIA+ historii, kultuře a právech. Komunitní centra a organizace poskytují nejen podporu, ale také informační služby, které jsou klíčové pro vzdělávání a osvětu.
Design těchto služeb je zásadní pro zajištění efektivity a inkluzivity. Musí zohledňovat specifické potřeby a zkušenosti LGBTQIA+ jednotlivců, vytvářet bezpečné a respektující prostředí, a neustále se přizpůsobovat na základě zpětné vazby a reálných zkušeností uživatelů. Tento proces zahrnuje nejen poskytování faktů, ale také vytváření prostorů pro sdílení, učení a růst.
Tímto způsobem jsou design služeb pro LGBTQIA+ a design informačních služeb úzce propojeny, a to jak v teoretické rovině, tak v praktické aplikaci. Obě oblasti se snaží poskytovat efektivní, přístupné a bezpečné služby, které reflektují potřeby a zkušenosti uživatelů, a tím přispívají k jejich celkovému blahu a rozvoji.
Apendix 2: Informační služby a jejich význam pro LGBTQIA+ komunitu
(Tematické rozšíření projektu o souvislost designu služeb pro LGBTQIA+ s konceptem informačních služeb)
Design služeb pro LGBTQIA+ a design informačních služeb lze efektivně propojit prostřednictvím různých teoretických frameworků a konceptů, jako je PPDAC, DIKW hierarchie, Floridiho mapa, koncept „Capta“ od Johanny Drucker a sociální a kulturní antropologie. Tyto rámce poskytují strukturu a hlubší pochopení, jak efektivně navrhovat služby, které jsou inkluzivní a informativní.
Framework PPDAC (Problem, Plan, Data, Analysis, Conclusion) je užitečný při navrhování jakýchkoli služeb, včetně těch pro LGBTQIA+. Začínáme identifikací problému, který může být nedostatek inkluzivních služeb nebo nedostatečné povědomí o specifických potřebách LGBTQIA+. Poté plánujeme, jak tento problém řešit, například skrze design inkluzivních programů v muzeích nebo zpřístupnění LGBTQIA+ literatury v knihkupectvích. Sbíráme data prostřednictvím výzkumu, zpětné vazby od LGBTQIA a analýzy existujících služeb. Následuje analýza těchto dat, která pomáhá identifikovat, co funguje a co je třeba zlepšit. Konečně, na základě závěrů z této analýzy, navrhujeme konkrétní kroky pro implementaci a vylepšení služeb.
DIKW Hierarchie (Data, Information, Knowledge, Wisdom) je další klíčový koncept, který můžeme aplikovat na design služeb pro LGBTQIA+. Data jsou syrové fakty, jako jsou demografické statistiky LGBTQIA+. Informace představují data, která byla zpracována a organizována tak, aby měla smysl – například údaje o účasti na LGBTQIA+ programech v muzeích. Znalosti jsou informace, které byly pochopeny a aplikovány – například porozumění tomu, jak specifické programy ovlivňují povědomí a přijetí LGBTQIA+. Moudrost je schopnost aplikovat tyto znalosti strategicky a eticky – například navrhování inkluzivních a bezpečných prostorů na základě hlubokého porozumění potřebám LGBTQIA+ jednotlivců.
Floridiho mapa poskytuje rámec pro pochopení informačního prostoru, zahrnujícího informace, data a znalosti. V kontextu LGBTQIA+ služeb to znamená nejen poskytování faktických informací, ale také vytváření prostoru, kde mohou být tyto informace sdíleny a transformovány v užitečné znalosti. Tento přístup podporuje vytvoření inkluzivního informačního ekosystému, který zahrnuje muzea, knihkupectví a digitální platformy.
Koncept „Capta“ od Johanny Drucker zdůrazňuje, že data nejsou pouze nalezena, ale jsou vytvořena a interpretována. V kontextu LGBTQIA+ služeb to znamená, že informace o této komunitě nejsou neutrální; jsou ovlivněny kulturními a sociálními faktory. Při navrhování těchto služeb je důležité brát v úvahu, jak jsou data získávána, kdo je interpretuje a jaké hodnoty a předpoklady ovlivňují jejich prezentaci.
Sociální a kulturní antropologie poskytuje hluboký vhled do lidského chování, kulturních praktik a sociálních struktur. Aplikace těchto znalostí v designu LGBTQIA+ služeb znamená pochopení kulturního a sociálního kontextu, ve kterém jsou služby poskytovány. To zahrnuje respektování různých genderových a sexuálních identit, uznání historických a současných zkušeností LGBTQIA+ a zajištění, že služby jsou kulturně citlivé a relevantní.
Všechny tyto teoretické rámce a koncepty přispívají k vytváření efektivních a inkluzivních služeb pro LGBTQIA+. Kombinace těchto přístupů umožňuje navrhovat služby, které nejen poskytují informace, ale také podporují znalosti, moudrost a kulturní porozumění. To je zásadní pro vytvoření prostředí, které je bezpečné, respektující a podporující pro všechny členy komunity.
Apendix 3: Náměty pro budoucí praxe
(Rozpracování tří odborných směrů s potenciálem pro další odborný růst v oblasti designu informačních služeb)
Témata, kterým jsem se věnoval v rámci čtvrté odborné praxe, vykazují vysoký odborný potenciál a navazují na oblasti, jimiž jsem se průběžně zabýval i v jiných kontextech studia. Jejich další rozvoj by mohl být vhodným základem pro budoucí praxi a experimentální návrhy v rámci projektové výuky.
LGBTQIA+: Design služeb s ohledem na bezpečnost
Jedním z ústředních směrů je design služeb pro LGBTQIA+ uživatele se zvláštním důrazem na bezpečnost, ochranu soukromí a prevenci diskriminace. Cílem je identifikovat principy pro tvorbu inkluzivních a bezpečných služeb, které citlivě reagují na potřeby různorodých uživatelských skupin a uplatňují moderní bezpečnostní standardy v oblasti informačních služeb.
Astronomie: Vizualizace dat a teoretické rámce
Téma astronomie propojuje analytickou práci s daty a kulturní interpretaci vědeckého poznání. Projekt by se mohl zaměřit na využití vizualizačních technik v rámci hierarchie DIKW (Data, Information, Knowledge, Wisdom), práci s Floridiho mapou poznání a koncepcí „capta“ podle Johanny Drucker. Důraz je kladen i na kontextualizaci dat prostřednictvím folklorních a kulturních interpretací astronomických jevů.
Kyberbezpečnost: Implementace OWASP SAMM
Třetí oblast se věnuje designu kyberbezpečnostních služeb a možnostem implementace modelu OWASP SAMM (Software Assurance Maturity Model). V rámci projektové praxe může jít o vývoj školících formátů, metodické podpory nebo aplikaci modelu na konkrétní informační služby. Důraz je kladen na propojení bezpečnostních metodik s uživatelsky přívětivým a srozumitelným designem.
Každé z těchto témat nabízí prostor pro hlubší zkoumání, experimentování i návrh konkrétních řešení. Jejich společným jmenovatelem je důraz na uživatelskou zkušenost, bezpečnost, citlivost ke kontextu a důkladnou práci s informacemi – tedy kvality, které považuji za klíčové v oblasti designu informačních služeb.