Vstupujíc do druhého semestru studia jsem si předsevzal dosáhnout svých individuálních vzdělávacích cílů a rozvinout své schopnosti nejen v oblasti designu informačních služeb. Tato seminární práce mi slouží jako prostředek pro zhodnocení, jak se mi podařilo tyto cíle naplnit. Záměrem je představit můj pohled na vývoj a dosažené pokroky, stejně jako vytyčit další směry pro budoucí rozvoj.
Globální cíle pro celé studium
Pro celé tříleté studium jsem si stanovil několik globálních vzdělávacích cílů, které představují základní směřování mého studijního programu. Patří mezi ně
- porozumění designování informačních služeb,
- získání designerského nadhledu, pochopení různých rolí a pozic designérů,
- pohled na designování z perspektivy kulturní a sociální antropologie.
Tyto cíle mě motivují ke zkoumání a objevování nových oblastí i souvislostí, zároveň mi poskytují širší kontext pro mé studijní aktivity.
V průběhu mého dosavadního studia jsem se sice zaměřoval na dosažení svých globálních vzdělávacích cílů, které jsem si stanovil pro celé tříleté studium, ba dokonce ve všech uvedených oblastech pozoruji pozitivní posuny a rozvoj, ale k těmto tématům přistupuji obezřetně a s pokorou vstřebávám to, co mě učí lektoři.
Porozumění designování informačních služeb
Porozumění designování informačních služeb bylo pro mě zásadním prvkem během mého dosavadního studia. V průběhu prvních dvou semestrů jsem se plně ponořil do této problematiky, postupně začal vnímat různé aspekty a techniky designu informačních služeb. Díky získaným znalostem jsem schopen lépe analyzovat a hodnotit existující služby – tím i navrhovat vylepšení a inovace. Chápu, že proces vstřebávání této problematiky je klíčovým prvním krokem pro mé další studijní aktivity.
Získání designerského nadhledu, pochopení různých rolí a pozic designérů
Zároveň jsem si uvědomil, že designerský nadhled je esenciálním prvkem pro úspěšné designování informačních služeb. Díky mému dosavadnímu studiu jsem získal širší perspektivu a schopnost pohlížet na problémy a výzvy z různých úhlů pohledu. Tento nadhled mi umožňuje efektivněji komunikovat s týmem a spolupracovat na projektech. Věřím, že v následujících semestrech se tento aspekt ještě více rozvine a umožní mi přinášet kreativní a inovativní přístupy do (nejen) svých návrhů.
Dalším důležitým cílem pro mě bylo pochopení různých rolí a pozic designérů. Během svého studia jsem se seznamoval s různými přístupy a metodologiemi, které se používají v praxi. Tímto jsem získal hlubší povědomí o rozmanitosti designových rolí a jejich přínosu v různých kontextech. Věřím, že se budu nadále setkávat s inspirativními příklady a možnostmi dalšího rozvoje v této oblasti.
Design informačních služeb z perspektivy kulturní a sociální antropologie
Z perspektivy kulturní a sociální antropologie jsem se snažil porozumět designování v širším kontextu. Dřívější studium historie, tradic a sociálních systémů mi umožňuje vnímat designování informačních služeb z perspektivy jednotlivce i celé společnosti. Tento multidisciplinární přístup mi poskytuje širší vhled do různých témat kulturní a sociální antropologie, jako jsou společenské systémy, role, status, rodina, příbuzenství, rituály a náboženství. Tato perspektiva mi pomáhá lépe porozumět kontextu, ve kterém informační služby působí, a zohledňovat kulturní rozdíly a potřeby uživatelů.
Pitt Rivers Museum je unikátní muzeum nacházející se v Oxfordu ve Spojeném království.
Hlavní odlišností Pitt Rivers Museum je jeho etnografická sbírka, která zahrnuje více než 500 000 předmětů z celého světa. Muzeum se zaměřuje na ukázku materiální kultury a sociálních zvyklostí různých kultur a etnik.
Předměty v muzeu nejsou tradičně rozděleny podle geografického nebo chronologického hlediska. Místo toho jsou uspořádány podle typologie, kterou vyvinul generál Augustus Henry Lane Fox Pitt-Rivers, zakladatel muzea. Předměty jsou řazeny do skříní a přihrádek podle jejich funkcí, materiálů a technik, které byly použity při jejich výrobě. Toto uspořádání umožňuje návštěvníkům porovnávat a zkoumat podobnosti a rozdíly mezi různými kulturami.
Například folkloristika!
Například folkloristika! Přestože folkloristika a design informačních služeb mohou na první pohled působit jako oddělené disciplíny, zdá se, že mezi nimi existují určité spojitosti a souvislosti. Folkloristika se zabývá studiem tradičních kulturních prvků, jako jsou například příběhy, zvyky, písně, tance a rituály, které se předávají z generace na generaci. Design informačních služeb se naopak zaměřuje na tvorbu (uživatelsky, zákaznicky atd.) orientovaných informačních prostředků, které slouží k poskytování informací a interakci s uživateli.
Při navrhování informačních služeb může být výhodné aplikovat poznatky z folkloristiky. Folklor obsahuje mnoho prvků, které odrážejí kulturní hodnoty, způsoby vyjádření a vzorce chování jednotlivých společností. Tyto kulturní prvky mohou být přenášeny do designu informačních služeb, aby byly co nejvíce přístupné a relevantní pro uživatele v daném kulturním kontextu.
Příkladem může být použití folkloristických motivů a symbolů v uživatelském rozhraní, které mohou posílit pocit sounáležitosti a identifikace uživatelů s danou službou. Stejně tak může folkloristika poskytnout vhled do způsobu, jakým lidé vnímají čas, prostor a sociální interakce, což může ovlivnit uspořádání informací a prezentaci funkcí v informačních službách.
Během úvah nad tématem designu informačních služeb z perspektivy kulturní a sociální antropologie jsem si velmi uvědomil hodnotu předmětů, které jsem kdysi dávno absolvoval a které se týkaly antropologie a souvisejících oborů. Vracím se k nashromážděné literatuře z předmětů jako „Úvod do studia antropologie“, „Biologická antropologie“, „Dějiny antropologie“, „Sociologie“, „Metody terénního výzkumu“, „Národy a etnika Evropy“ a „Úvod do studia folklóru“ atd.
Nyní si velmi vážím toho, jak mi tyto předměty poskytly základní povědomí o kultuře, společnosti a lidském chování – což se stalo důležitým předpokladem pro můj zájem o design informačních služeb z kulturně a sociálně antropologického hlediska. Literatura z těchto předmětů mi nabízí hlubší vhled do sociokulturních aspektů designování informačních služeb a umožňuje mi vnímat je v širším kontextu.
Přesvědčil jsem se, že všechny tyto předměty a nashromážděná literatura jsou stále aktuální a dávají mi pevný základ pro další úvahy. Vracím se k nim s novým zájmem a schopností propojit koncepty a myšlenky z antropologie s oblastí designu informačních služeb. Jistě budu využívat tuto literaturu jako podporu pro své další projekty a rozvoj v této oblasti.
V případě různých témat preferuji nejprve vybudovat svůj vlastní pohled a porozumění a teprve poté se otevřít různým nabízeným pohledům, studiím a literatuře. Toto se projevuje i v mém přístupu k designu informačních služeb z perspektivy kulturní a sociální antropologie.
Místo, kam se vracím. V žádném muzeu jsem nebyl častěji.
Pitt Rivers Museum se snaží poskytnout návštěvníkům co největší interakci s předměty. Mnoho z nich je vystaveno na otevřených regálech, což umožňuje lidem prozkoumávat je zblízka a objevovat je sami. Návštěvníci mají také možnost otevřít zásuvky a prozkoumat předměty, které se nacházejí uvnitř. Tento přístup k výstavě předmětů je neobvyklý a umožňuje návštěvníkům více interakce a osobního objevování.
Rád si vytvářím vlastní pohled a chápání tématu, a to prostřednictvím prozkoumávání, diskusí a reflexe. Tímto způsobem mohu najít své vlastní spojitosti, vzorce a porozumění, které mi umožňují přistupovat k designu informačních služeb z kulturně a sociálně antropologické perspektivy. Považuji za důležité, aby mé pochopení bylo založeno na vlastním přemýšlení a interpretaci, které mi umožňují vnést do designu svůj vlastní kreativní přístup.
Následně – v dalším semestru – se rád budu obracet k různým zdrojům, jako jsou tematické studie, knihy, články a výzkumy, abych obohatil svůj pohled a získal další perspektivy. Ale chci je využít spíše jako zdroje inspirací, které mi umožňují rozšířit můj obzor a lépe porozumět různým kontextům a teoretickým rámcům v oblasti designu informačních služeb z kulturně a sociálně antropologického hlediska.
Takovýto přístup mi umožňuje propojit osobní zkušenosti, vnímání a kreativitu s objektivními (snad objektivními) poznatky a výzkumy, což vytváří dynamický a obohacující proces v mém studiu designu informačních služeb z perspektivy kulturní a sociální antropologie.
Globální cíle pro druhý semestr
Pro druhý semestr jsem si původně vytyčil také specifické cíle, které se zaměřují na implementaci designu informačních služeb v oblasti kyberbezpečnosti, bezbariérové astronomie a kosmonautiky a také na porozumění aktuálního stavu implementace designu informačních služeb v kosmické turistice. Těmito konkrétními cíli jsem si předsevzal propojit poznatky z předchozího semestru s praktickými projekty a posunout své znalosti na vyšší úroveň.
Motivace: Motivace pro mé vzdělávání v této oblasti je silně propojena s mým osobním rozvojem a touhou přispět ke zkvalitnění života lidí kolem sebe i v širším společenském kontextu. Věřím, že získané znalosti a dovednosti mi umožní lépe porozumět a navrhovat informační služby, které budou lidsky orientované a přinášejí skutečnou hodnotu. Tímto způsobem plánuji vylepšit nejen vlastní život, ale také přispět ke zlepšení života lidí v mém nejbližším okolí, včetně mého nemocného bratra a stárnoucí mámy. Zároveň se domnívám, že humanizace informačních služeb je v současnosti nedostatečně zohledňována, a proto je důležité přistupovat k těmto tématům s lidským přístupem a empatií (i když to někdy je setsakramentsky těžké) . Očekávám, že získané poznatky mi umožní vést kvalitnější projekty a posunou mé iniciativy na vyšší úroveň.
Zdroje: Pro dosažení těchto cílů jsem plánoval využít různé zdroje. Měl jsem v úmyslu zúčastnit se alespoň jedné zahraniční konference a tří českých konferencí, abych se seznámil s nejnovějšími trendy a přístupy v oboru. Rovněž jsem plánoval využít učební materiály zaměřené na design informačních služeb a prozkoumat zdroje doporučené vyučujícími. Při svém studiu hodlám využívat elektronické databáze informačních zdrojů, knihovny a také se zapojit do bezplatných online kurzů zaměřených na anglický jazyk. Chci opět absolvovat jazykovou školu v Anglii, tentokrát ve městě Brighton, a vyzkoušet certifikační zkoušku z anglického jazyka. Dále jsem se chtěl přihlásit na kurzy zabývající se forenzní analýzou v kybernetické bezpečnosti.
Postup pro dosažení cílů: Postup k dosažení těchto cílů vychází z metody SMART, která klade důraz na specifičnost, měřitelnost, dosažitelnost, relevantnost a časové omezení. Měl bych se snažit systematicky pracovat na každém cíli a sledovat svůj pokrok, abych dosáhl maximálního výkonu během druhého semestru. SMART jsem – dle mého názoru – na vstupu psal neprakticky příliš podrobně – hůře se mi tak sleduje míra naplnění jednotlivých bodů… hmm, příště budu skromnější.
Implementace designu informačních služeb v kosmické turistice
Kosmická turistika, považovaná za novou hranici cestovního ruchu, přináší nové výzvy a příležitosti v oblasti informačních služeb. Jako nadšenec pro tuto fascinující oblast se aktivně snažím rozšířit své poznání a dovednosti v této problematice. V tomto kontextu jsem navázal úzkou spolupráci s kurátorem letectví a kosmonautiky v Technickém muzeu v Brně, který se stal nepostradatelným zdrojem informací a poznatků.
Implementace designu informačních služeb v kosmické turistice vyžaduje hluboké porozumění potřeb a očekávání potenciálních kosmických turistů. Díky mé spolupráci s kurátorem v Technickém muzeu v Brně jsem získal jedinečné poznatky a uživatelské perspektivy. Tato spolupráce a studium především online zdrojů mě postavili k aktuálnímu mému statusu:
Problematika kosmické turistiky přináší mnoho výzev, které lze řešit pomocí designového myšlení. Níže uvádím několik příkladů:
- Uživatelské zkušenosti: Designové myšlení umožňuje přemýšlet o tom, jak zajistit, aby kosmická turistika byla pro cestující příjemná a bezpečná. Designéři by se měli zaměřit na design kabin, ergonomii sedadel, způsoby řešení problémů s nulovou gravitací a jiné aspekty, které ovlivňují pohodlí a zážitek cestujících.
- Udržitelnost: Kosmická turistika může mít vliv na životní prostředí. Designové myšlení může pomoci vytvořit ekologicky udržitelné kosmické lodě a infrastrukturu. Designéři mohou přemýšlet o využití obnovitelných zdrojů energie, minimalizaci odpadu a recyklaci materiálů.
- Bezpečnost: Při cestování do vesmíru je bezpečnost nejvyšší prioritou. Designové myšlení může pomoci identifikovat rizika a navrhnout opatření pro minimalizaci nebezpečí pro cestující. To zahrnuje bezpečnostní opatření, evakuaci v případě nouze, záchranné systémy a další aspekty, které zajistí ochranu a pohodu cestujících.
- Estetika a značka: Designové myšlení může hrát klíčovou roli při vytváření esteticky přitažlivých kosmických lodí a infrastruktury, které budou přitahovat turisty. Důkladná práce na vizuálním designu a propojení s identitou značky může pomoci vytvořit zážitek, který bude v turistech vyvolávat pozitivní emoce a připoutávat je k určitému kosmickému podniku.
- Prototypování a testování: Designové myšlení zdůrazňuje prototypování a testování řešení před jejich plným nasazením. To je klíčové i v kontextu kosmické turistiky. Designéři mohou vytvářet prototypy kosmických lodí, vybavení a interaktivních prvků kosmické turistiky a následně je testovat s uživateli, aby získali zpětnou vazbu a přišli na případné nedostatky nebo vylepšení.
- Multidisciplinární týmová spolupráce: Designové myšlení klade důraz na týmovou spolupráci a zapojení různých perspektiv. V případě kosmické turistiky je toto důležité, protože vyžaduje spolupráci mezi odborníky z různých oborů, včetně designérů, inženýrů, astronautů, lékařů a dalších. Designové myšlení podporuje otevřenou komunikaci a spolupráci mezi těmito různými zúčastněnými stranami, což může vést k lepšímu porozumění potřebám cestujících a inovativnějším řešením.
- Emoční aspekt kosmické turistiky: Cestování do vesmíru je pro mnoho lidí snem a emocionálně nabitým zážitkem. Designové myšlení se snaží brát v úvahu také emoční aspekty uživatelů. Designéři mohou pracovat na vytváření jedinečných a památných kosmických turistických zážitků, které budou oslovovat emoce a vyvolávat silné pocity úžasu a dobrodružství.
- Atd.
Designové myšlení může sloužit (a jistě slouží) jako důležitý nástroj pro inovativní a uživatelsky orientovaný rozvoj kosmické turistiky, který se snaží kombinovat technologický pokrok s ohledem na potřeby cestujících a udržitelnost.
I jeden jediný výše uvedený příklad jistě stojí za to blíže rozebrat a ukázat užitečnost designového myšlení pro kosmickou turistiku. Pokud budu mít dostatek času, rád se zaměřím na některý z uvedených bodů a prozkoumal hlouběji jeho význam. Zejména mě zaujaly emoční aspekty kosmické turistiky, které zřejmě mají klíčový vliv na vytváření nezapomenutelného zážitku pro cestující (byť třeba v simulátoru, virtuální realitě…). Představa přinést designové myšlení do tohoto kontextu a zkoumat, jak může podpořit emocionální propojení s vesmírem a posílit pocity dobrodružství a úžasu, mě velmi zaujala. Pokud se mi podaří provést podrobný výzkum, mohl bych přinést nové poznatky a perspektivy na využití designového myšlení v kosmické turistice.
Teď trochu myšlenkově ulítnu. Následujícími myšlenkami se v paměti vracím k letmým diskusím, které jsem před mnoha, mnoha lety vedl se zcela nevidomými lidmi v souvislosti s jejich očekáváními pří případném „kosmickém cestování“… nebylo to úplně tak, ale trochu následující text tím je tzv. šmrncnutý.
Emoční aspekty kosmické turistiky hrají důležitou roli při utváření nezapomenutelného zážitku pro cestující. Designové myšlení může být využito k porozumění a zohlednění těchto emocionálních faktorů a k vytváření kosmických turistických zážitků, které vyvolávají silné pocity úžasu a dobrodružství.
Designéři mohou při vytváření kosmických zážitků využít emocionálního designu, což zahrnuje zohlednění estetiky, atmosféry a vytváření emocionálního propojení mezi cestujícími a kosmickou lodí. Používání barev, osvětlení a zvuků může posílit emocionální podněty a přispět k vytváření zázračné a vzrušující atmosféry.
Dalším aspektem je vytváření prostoru pro osobní a intimní zážitky. Designové myšlení může pomoci vytvořit prostor, kde se cestující mohou spojit s vesmírným prostředím a prozkoumávat ho prostřednictvím různých interaktivních prvků. Tím se mohou vyvolat silné emoce a hlubší spojení s kosmem.
Designové myšlení také může pomoci přemýšlet o komunikaci s cestujícími na emocionální úrovni. Designéři mohou vytvářet příběhy, které budou propojeny s kosmickou turistikou, a prostřednictvím vizuálních a zvukových prvků předávat tyto příběhy cestujícím. Tím se mohou vyvolat silné pocity dobrodružství, objevování a nadšení!
V neposlední řadě je důležité také zohlednit individuální potřeby a očekávání cestujících. Designové myšlení podporuje uživatelské „centrické“ přístupy, které se zaměřují na porozumění cestujícím a jejich emocím. Designéři mohou vytvářet prostředí a zážitky, které respektují individuální preference a umožňují cestujícím prožít jejich vlastní kosmické dobrodružství.
Designové myšlení má v kosmické turistice důležitou roli při vytváření emočně působivých a nezapomenutelných zážitků pro cestující. V budoucnu, pokud budu mít čas, se plánuji na tuto problematiku více zaměřit a provést důkladný výzkum, který by podpořil využití designového myšlení při rozvoji kosmické turistiky. Zajímalo by mě, jaké konkrétní strategie a techniky by mohly být použity k vytváření silných emocionálních zážitků pro cestující do vesmíru. Tím bych přispěl k lepšímu porozumění a aplikaci designového myšlení v kontextu kosmické turistiky a možná by to přineslo nové perspektivy a inovativní přístupy v této oblasti.
Implementace designu informačních služeb v oblasti kyberbezpečnosti
Kyberbezpečnost je dnes klíčovým tématem (byť o tom pochybuji – možná jediný v oboru), kterému se věnuji v rámci svého profesního života.
Kurz Bezpečnost webových aplikací
Jedním z mých hlavních úspěchů v posledním půlroce je znovuzahájení kurzu „Bezpečnost webových aplikací“, který se těší velkému zájmu. Účastnická místa dvou termínů byly rychle zaplněna, přičemž každý termín zahrnoval téměř 20 účastníků. I přes to, že vedení těchto kurzů je pro mě náročné jak fyzicky, tak psychicky, je to oblast, na kterou jsem hrdý. Považuji to za klíčovou část mé práce, která mi umožňuje předávat znalosti a zkušenosti v oblasti kyberbezpečnosti – nerad lektoruji… nebaví mě to 🙁
Jedním z klíčových témat, kterým se věnuji, je designování bezpečnostního testování. Tato problematika je stále aktuálnější a já se snažím o její propagaci. Mám pocit, že moje práce v této oblasti je uznávána a dokonce se mi podařilo zařadit mezi špičky v oblasti metod kyberbezpečnostního testování, minimálně v českém terénu.
Téma designování kyberbezpečnostního testování jsem prezentoval také na bezpečnostní konferenci, kde jsem oslovil více než 220 účastníků. Tato problematika je navíc integrována do kurzu „Bezpečnost webových aplikací“, čímž dochází k jejímu širšímu rozšíření a většímu povědomí o této klíčové oblasti kyberbezpečnosti.
Vývoj pomocných kartiček pro kyberbezpečnostní testování
Další způsob, jakým se snažím zvyšovat povědomí a porozumění kyberbezpečnosti, je prostřednictvím nástrojů, které mohou pomoci ostatním specialistům v oboru. Konkrétně jsem vytvořil soubor pomocných kartiček pro ty, kteří se setkávají s tématem kyberbezpečnostního testování.
Tyto kartičky slouží jako praktický a přehledný nástroj, který prezentuje různé metody bezpečnostního testování. Jelikož jsou navrženy tak, aby byly snadno pochopitelné, dokáží efektivně vysvětlit složitá témata a pomáhají specialistům lépe rozumět základům bezpečnostního testování.
První reakce na tuto inovativní metodu jsou pozitivní. Vidím, že moji kolegové nyní mnohem lépe rozlišují základní metody bezpečnostního testování, což vede k snížení rizik spojených se špatně navrženými bezpečnostními testy.
Tyto kartičky tedy nejen podporují lepší pochopení kyberbezpečnosti, ale také přispívají k efektivitě a kvalitě práce v oblasti bezpečnostního testování. Považuji je za cenný nástroj pro jakéhokoli odborníka pracujícího v oblasti kyberbezpečnosti a doufám, že jejich používání bude nadále růst (vedle jejich optimalizace na základě výzkumů).
Závěr
Na základě sebereflexe zaznamenané v této seminární práci rád konstatuji, že mé studium designu informačních služeb bylo výrazně progresivní a produktivní. Ve druhém semestru jsem dosáhl řady svých individuálních vzdělávacích cílů a rozvíjel své schopnosti, zejména v oblasti designu informačních služeb, získání designerského nadhledu a pochopení různých rolí a pozic designérů, a také pohled na designování z perspektivy kulturní a sociální antropologie.
Navzdory tomu, že jsem v poslední době z důvodu napjatosti a externích tlaků snížil své zaměření na bezbariérovou astronomii a kosmonautiku, mé zájmy a vášeň pro tuto oblast zůstávají neochvějné.
Kosmická turistika se stala novou oblastí mého zájmu, kde se mi snad brzy podaří prakticky aplikovat dovednosti získané ve studiu designu informačních služeb. Díky mé spolupráci s Technickým muzeem v Brně jsem měl jedinečnou příležitost získat hlubší pochopení tohoto fascinujícího pole.
Nakonec, v rámci své odborné práce, jsem úspěšně obnovil kurz Bezpečnost webových aplikací, který si získal velkou popularitu a účast. Současně jsem se zaměřil na další metody, jak zvyšovat povědomí a porozumění kyberbezpečnosti. Vytvořil jsem soubor pomocných kartiček pro kyberbezpečnostní testování, které mohou pomoci ostatním specialistům v oboru. Tyto kartičky jsou navrženy tak, aby poskytovaly praktické a srozumitelné informace o různých metodách bezpečnostního testování. Jejich snadná pochopitelnost umožňuje efektivně vysvětlit složitá témata a pomáhá specialistům lépe pochopit základy bezpečnostního testování.
Prostřednictvím řízeného sebevzdělávání se mi daří zapojit se do projektů (klidně tomu říkejme jinak), které mi přináší velké osobní uspokojení a naplnění. Věřím, že největší růst a seberealizace přicházejí z našeho zapojení do aktivit a projektů, které nás skutečně nadchnou a naplňují. Zmíněná témata jsou pro mě nejen příležitostí k aplikaci svých dovedností a znalostí, ale také zdrojem radosti a uspokojení z práce, která mě fascinuje a inspiruje.
Ve své seminární práci jsem se rozhodl neprobírat všechny cíle, které jsem si pro tento semestr stanovil. Je pravda, že jsem měl více vytyčených cílů, například dosažení pokroku v angličtině, avšak ne každý z nich je zahrnut v této práci. Toto rozhodnutí vychází z několika důvodů.
Předně sebereflexe by měla být stručná a soustředěná – a tato sebereflexe určitě už tak není stručná. Abych udržel konzistenci a srozumitelnost tohoto dokumentu, musel jsem se rozhodnout, které cíle zahrnu do svého zamyšlení a které ne.
Kromě toho některé z mého cílů mají osobní nebo soukromý charakter. I když jsou pro můj osobní a profesní rozvoj důležité, rozhodl jsem se je v tomto textu nezmiňovat. Sebereflexe je sice nástroj pro sebezlepšení, ale také je třeba respektovat určité hranice soukromí… snad některá témata otevřu v jiných, pro to vhodnějších, textech.
Tato seminární práce je jen jednou z mnoha příležitostí k reflexi a ujištění se, že putuji správným směrem.