Na začátku tohoto semestru jsem si stanovil několik klíčových vzdělávacích cílů, které se zaměřují nejen na různé aspekty designu informačních služeb (DIS).
Mezi mými globálními vzdělávacími cíli jsou porozumění procesu designování informačních služeb včetně etických a technických limitů, získání širšího pohledu na designérské aktivity, pochopení role designérů v různých kontextech a aplikování kulturní a sociální antropologie do designování. Specificky jsem se také chtěl zaměřit na implementaci DIS v oblasti kyberbezpečnosti, bezbariérové astronomie a kosmonautiky a porozumění aktuální implementaci DIS v kosmické turistice.
Kromě těchto globálních cílů jsem si stanovil i konkrétní vzdělávací cíle. Mezi ně patřilo zlepšení úrovně angličtiny pro komunikaci v akademickém a profesionálním prostředí, aplikace designérských principů pro inkluzivní astronomii a kyberbezpečnostní testování a zkoumání LGBTQIA+ designu s ohledem na rizika.
Moje motivace k dosažení těchto cílů pramenila z osobního a profesionálního rozvoje, touhy posunout své stávající projekty na vyšší úroveň a zájmu o multidisciplinární a inovativní přístupy v designu informačních služeb. Abych těchto cílů dosáhl, využíval jsem širokou škálu zdrojů, včetně individuálních kurzů angličtiny, odborné literatury, online kurzů, praktických zkušeností a konzultací s odborníky.
Tato sebereflexe se zaměří na hodnocení mého pokroku vůči stanoveným cílům, zhodnocení přístupů, identifikaci oblastí pro další rozvoj a celkově si dovolím sám se sebou popovídat nejen o sobě – i proto v některých odstavcích exhibuji slovem „jsem“ více, než mám rád (omlouvám se za to).
Také pokračuji v cílech stanovených v minulých semestrech
Na úvod je také nutné zdůraznit, že pokračuji v mnoha vzdělávacích cílech, které jsem si stanovil v předchozích semestrech, a dosahuji přitom – dle mého názoru – pozoruhodných výsledků.
[Následující obsah je dostupný po zadání hesla. Heslo může předat autor článku.]
Také mi pomohly předměty ze 4. semestru
Pokud bych se měl soustředit na porozumění procesu navrhování informačních služeb, včetně etických a technických omezení, získání širšího pohledu na designérské aktivity, pochopení role designérů v různých kontextech a aplikování kulturní a sociální antropologie do designu, specificky se zaměřením na implementaci DIS (Design Informačních Služeb) v oblasti kyberbezpečnosti, bezbariérové astronomie a kosmonautiky a porozumění aktuální implementaci DIS v kosmické turistice, pak v tomto ohledu hodnotím velmi pozitivně přínos jednotlivých předmětů ze 4. semestru: „Projektový management“, „Práce s daty: Jak porozumět světu dat“, „Design Management & Leadership MasterClass“, „Budoucnost práce, komunikace, kooperace“ a „Úvod do prompt engineeringu“. Samotný obsah těchto předmětů, stejně jako dodatečné informace získané z různých zdrojů, byly pro mě nesmírně přínosné.
Jednotlivé předměty mi pomohly v následujících oblastech:
Projektový management
Tento kurz mi poskytl základní přehled klíčových principů a metod řízení projektů. Pomohl mi ujasnit si, co očekávám od projektových manažerů, s nimiž pracuji, a jaké nedostatky bych rád v jejich práci odstranil. Schopnost efektivně řídit projekty je jistě zásadní i v kontextu kyberbezpečnosti, kde je nezbytné precizně koordinovat různé aspekty bezpečnostních opatření.
Práce s daty: Jak porozumět světu dat:
Tento kurz mi poskytl nezbytné dovednosti pro analýzu a interpretaci dat, což je zásadní při navrhování informačních služeb. Schopnost porozumět datům mi umožňuje lépe identifikovat potřeby uživatelů a optimalizovat design služeb. V oblasti astronomie, kosmonautiky a kosmologie jsou data klíčová pro rozhodování a optimalizaci systémů.
Tento předmět byl pro mě zásadní. Umožnil mi přemýšlet o propojení astronomie, kosmologie a astrofyziky s DIKW hierarchií (Data, Information, Knowledge, Wisdom), Floridiho mapou a konceptem Capta vs. data. Díky tomu jsem vytvořil logické vazby na folklórní astronomii a framework PPDAC (Problem, Plan, Data, Analysis, Conclusion). Tyto myšlenky jsem dále rozvíjel ve svých letmých článcích:
- „Vesmírná symfonie: Jak se z dat rodí moudrost“, kde jsem se zamýšlel na tím, jak se data transformují do moudrosti prostřednictvím DIKW hierarchie.
- „Vesmírná symfonie: Jak se z dat rodí folklor“, kde jsem se věnoval tomu, jak data mohou ovlivnit a vytvářet moderní folklór v kontextu vesmíru.
- „Vesmírná symfonie: Průzkum vesmírného folkloru skrze framework PPDAC“, kde jsem letmo analyzoval folklórní astronomii pomocí frameworku PPDAC.
- „Vesmírná symfonie: Vědecké datové archivy NASA“, kde jsem v cukuletu zkoumal význam a strukturu vědeckých datových archivů NASA.
- „Data a důkazy podporující teorii Velkého třesku“, kde jsem se zabýval odkazy na různé zdroje dat souvisejících s důkazy, které podporují teorii Velkého třesku.
- Plánuji psát další články k tomuto tématu, které budou k dispozici na https://www.silenceplease.cz/tag/data_log/.
Přijde mi to jako zajímavé a perspektivní třeba pro bakalářskou práci (či projekt), protože zde vidím možnost propojení svých předchozích studií a zájmů s oborem designu informačních služeb; zároveň si nyní dokáži teoreticky zarámovat něco, co jsem dříve sice tušil, ale nedokázal pojmenovat.
Teorie související s daty, jako je DIKW hierarchie, Floridiho mapa a koncept Capta vs. data, lze v rámci DIS smysluplně propojit s astronomií. Například DIKW hierarchie umožňuje strukturovat data do smysluplných informací, znalostí a moudrosti, což je klíčové při interpretaci astronomických dat. Floridiho mapa informačních prostorů poskytuje rámec pro pochopení různých typů informačních entit, což může být aplikováno na astronomická data a jejich reprezentaci. Koncept Capta vs. data zdůrazňuje význam výběru a kontextualizace dat, což je důležité při tvorbě informačních služeb zaměřených na uživatele.
Framework PPDAC (Problem, Plan, Data, Analysis, Conclusion) je další metodologický nástroj, který lze využít při návrhu a implementaci informačních služeb v astronomii. Pomáhá strukturovat proces od identifikace problému přes plánování a sběr dat až po analýzu a vyvození závěrů. Tento přístup je zvláště užitečný pro tvorbu služeb, které mají za cíl přinést uživatelům (ať už jsou to vědci, amatérští astronomové nebo veřejnost) relevantní a použitelné informace.
Propojení těchto teorií s astronomií v rámci DIS tedy nabízí smysluplný rámec pro design informačních služeb, který zohledňuje potřeby uživatelů, technické aspekty a metodologické přístupy. Tímto způsobem lze dosáhnout optimálního využití dat a jejich transformace do hodnotných informací a znalostí pro různé uživatele.
Kurz mi umožnil aplikovat teoretické poznatky na praktické uplatnění v různých oborech, čímž jsem získal hlubší porozumění a širší perspektivu na význam dat v různých kontextech.
Design Management & Leadership MasterClass
Tento kurz mi pomohl pochopit, jak efektivně vést designérské týmy a projekty. Naučil jsem se různá „strategické“ myšlení leadershipu a řízení designových procesů; což sice je klíčové pro úspěšnou implementaci DIS v různých technologických, vědeckých a jiných oborech, ale domnívám se, že na k různým leadership myšlenkám je třeba přistupovat také s kritickým pohledem, bez naivní zaujatosti…
Ve své praxi nyní velmi často používám pojem leadership a poukazuji na jeho častou absenci. Uvědomil jsem si, že ve svém oboru, minimálně ve svém zaměstnání, jsem přirozený leader, kterého kolegové uznávají a obracejí se na něj, nejen když si nevědí rady. Ale neužívám si to…
Kurz mi poskytl nejen teoretické znalosti, ale také praktické dovednosti, které nyní aplikuji ve své práci.
Budoucnost práce, komunikace, kooperace
Tento kurz – resp. přemýšlení o něm – mi poskytl vhled do zákoutí pracovního prostředí a komunikace. To mi nyní umožňuje efektivněji komunikovat a spolupracovat v pracovním prostředí.
Přemýšlel jsem o práci a začal jsem si více vážit svých výhod ve svém zaměstnání, své role a možná i pozice. Nevím, jestli jsem kdy chtěl pracovat v oblasti kyberbezpečnosti – nějak jsem k této oblasti připlul na vodách událostí života. Příliš mě nebaví to, v čem si ostatní myslí, že jsem talentovaný. Nebaví mě prolamovat informační systémy, různě kyberbezpečnostně testovat nebo se tvářit jako tzv. etický hacker. Vadí mi, když mě tak někdo představuje na konferencích nebo v rámci podniku. Na druhou stranu, tato práce mě dobře živí, dává mi určitou svobodu a otevírá mi dveře k tomu, co bych možná dělal raději.
Kurz mi umožnil reflektovat svou současnou situaci a uvědomit si hodnotu své práce. Pomohl mi lépe pochopit dynamiku pracovního prostředí a komunikace, což je nezbytné pro úspěšnou spolupráci v týmu. Tento vhled mi poskytl novou perspektivu na mou profesní dráhu a na možnosti, které se mi díky této práci otevírají.
Úvod do prompt engineeringu
Přemýšlení o tomto kurzu mi nastínilo opakování přirozeně tušených základů v oblasti navrhování a optimalizace promptů pro umělou inteligenci. Schopnost vytvářet efektivní a přesné prompty je jistě zásadní také pro vývoj pokročilých informačních systémů, což je klíčové také z pohledu kyberbezpečnosti.
Obsahově mě předmět sice příliš neobohatil, ale přemýšlení nad ním mě přimělo k uvědomění si, že AI bude v budoucnu mít mnohem zásadnější a pohodovější vliv než možná dnes tušíme. Kurz byl zajímavý, ale v praxi se zabývám pokročilejším využitím AI – například v souvislosti s rozložením zátěže uživatelů na masivně navštěvovaných webových portálech a s využitím AI pro zajištění kyberbezpečnosti. To zahrnuje i souvislosti s různými ISO normami, jako jsou ISO/IEC 42001, 22989, 23894 a další.
Poznámka k ISO vs. AI [1]: ISO má řadu norem, které pomáhají zmírňovat rizika a maximalizovat přínosy AI, včetně ISO/IEC 22989, která zavádí terminologii pro AI a popisuje koncepty v oblasti AI; ISO/IEC 23053, která zavádí rámec umělé inteligence a strojového učení (ML) pro popis obecného systému umělé inteligence pomocí technologie ML; a ISO/IEC 23894, která poskytuje pokyny pro řízení rizik souvisejících s umělou inteligencí pro organizace. ISO/IEC 42001 je na druhé straně standard systému managementu (MSS). Implementace tohoto standardu znamená zavedení zásad a postupů pro řádné řízení organizace ve vztahu k AI pomocí metodologie Plan-Do-Check-Act. Spíše než se dívat na detaily konkrétních aplikací AI, poskytuje praktický způsob řízení rizik a příležitostí souvisejících s AI v celé organizaci. To poskytuje hodnotu pro jakýkoli podnik nebo subjekt.
Také jsem si uvědomil, jak mocně narůstá technologická propast mezi různými uživateli. Zatímco na jedné straně jsou lidé, kteří mají problém použít webový prohlížeč, na straně druhé jsou lidé, kteří bryskně komunikují s AI. Tato technologická propast může vést ke zmocnění nerovnoměrného přístupu k moderním technologiím a informacím, což může mít zásadní dopad na efektivitu a bezpečnost (ano, i bezpečnost práce) v různých sektorech.
Každý z těchto kurzů více či méně přispěl k mému celkovému porozumění a schopnostem v oblasti navrhování a implementace informačních služeb, což mi umožnilo dosáhnout výrazného pokroku v mých vzdělávacích cílech.
Zkoumání LGBTQIA+ designu s ohledem na rizika
Před časem jsem Laďce poslal e-mail s textem, v němž se zaměřuji na důležitost reflexe a úvahy při navrhování služeb pro LGBTQIA+ komunitu – úvahy, které vnímám jako klíčový nástroj nejen pro teoretické bádání, ale i pro praktické pochopení sociálních a etických výzev, s nimiž se LGBTQIA+ komunita setkává. Inkluzivní navrhování služeb, které zohledňuje specifické potřeby uživatelů a možnosti poskytovatelů, je nezbytné pro podporu diverzity a inkluze. Tento proces zahrnuje také etické aspekty, které vyžadují hluboké pochopení potřeb komunity a ochranu před riziky, jako jsou diskriminace a nedostatek „různých“ zdrojů.
Setkal jsem se s „poznámkou“, že e-mail/článek není ozdrojován. Důvodem, proč v textu nejsou uvedeny žádné zdroje, je to, že byl napsán jako součást e-mailu, ve kterém jsem nepociťoval potřebu uvádění zdrojů. E-mail jsem zamýšlel jako sdělení obecných poznatků a informací vycházejících z mých vlastních zkušeností. Mým cílem bylo podělit se o osobní úvahy a pohledy na důležité otázky týkající se inkluzivního navrhování služeb pro LGBTQIA+ komunitu, spíše než prezentovat akademický nebo výzkumný text, který by vyžadoval citace a odkazy na literaturu.
Ale slíbil jsem, že k dílu – ať jeho posláním původně bylo cokoliv – uvedu zdroje.
Při úpravě textu o inkluzivním navrhování služeb pro LGBTQIA+ komunitu jsem se rozhodl, že připojím zdroje, které podpoří mé argumenty a zkušenosti. Prošel jsem mnoho informačních zdrojů, které jsem se snažil propojit s textem, aby poskytovaly kontext a oporu mým úvahám. Mezi klíčové zdroje patří například „Být LGBTQ+ v Česku 2022“ od Michala Pitoňáka, „Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2006“ nebo „Sexuální chování v ČR – situace a trendy“ od Petra Weisse. Další významné publikace zahrnují „Analýzu situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR“, „Situation of bisexual and homosexual persons in Poland“ a „Násilí z nenávisti a poradenství pro jeho oběti v ČR: Zapomenuté oběti“. Tyto zdroje, spolu s dalšími online materiály, poskytují důležitý rámec pro pochopení aktuální situace a potřeb LGBTQIA+ komunity.
[Následující obsah je dostupný po zadání hesla. Heslo může předat autor článku.]
Zlepšení úrovně angličtiny
A mj. proto často utíkám do Velké Británie.
Utíkám do Velké Británie, kde se mimo jiné zaměřuji na popisování kladných příkladů z oblasti LGBTQIA+ Service Designu. Moje rozhodnutí je pochopitelné z několika důvodů. Velká Británie je známá svou relativně progresivní a inkluzivní politikou vůči LGBTQIA+ komunitě, což mi poskytuje bezpečnější a relativně podporující prostředí. Zaměřením se na kladné příklady mohu – snad – inspirovat ostatní a ukázat, jak mohou být služby efektivně a inkluzivně navrženy, což může mít pozitivní dopad na rozvoj podobných služeb v jiných zemích, včetně České republiky. Ukazováním úspěšných příkladů mohu přispět k širšímu porozumění a přijetí LGBTQIA+ komunitou a podpořit změny v oblastech, kde je to stále potřeba.
Mé zkušenosti ve Velké Británii mě nejen posilují v mé profesní dráze, ale také mi pomáhají v osobním růstu. S každou návštěvou Velké Británie se učím něco nového, překonávám jazykové bariéry a postupně se stávám sebevědomějším uživatelem angličtiny.
Kurzy angličtiny ve Velké Británii
Letos jsem ve Velké Británii krátce absolvoval speciální výuku, která byla přizpůsobena mým specifickým potřebám (závažnější dyslexie, dysgrafie, …). Vyučující používali techniky, jako je zřetelná artikulace, bezpatkové písmo, pomalejší tempo výuky a snaha minimalizovat stresové faktory.
I mí vyučující si všimli, že jsem ve své angličtině učinil významný pokrok. Při samočetbě rozumím, při hlasité četbě záleží na míře stresu, který má vliv na kvalitu mé angličtiny. V běžných situacích se dorozumím, což je pro mě velkým úspěchem a motivací pokračovat dále.
Kurz Exploring the Universe
Nyní procházím kurzem „Exploring the Universe“ na University of Oxford (Department for Continuing Education), který mě obohacuje nejen opakováním témat, která mě zajímají, ale i právě angličtinou, v níž jsem nucen se pohybovat. Tento kurz mi poskytuje příležitost zlepšit své jazykové dovednosti v akademickém prostředí a zároveň rekapitulovat své znalosti o vesmíru.
Avšak není to pro mě vůbec jednoduché. Musím psát tematické eseje s omezeným počtem slov, naposledy to bylo „do 500 slov“ – v angličtině, zejména s používáním určitých a neurčitých členů, je to docela náročné. Tato výzva se ještě více projevila, když jsem měl napsat krátkou esej na relativně komplexní téma „What evidence is there for the Big Bang?“.
Dodatečně doplňuji: S první esejí jsem právě prošel velmi dobře a mám z toho nemalou radost: „You’ve done a very good job of concisely and accurately describing several of the key pieces of evidence for the Big Bang theory…“ – má to pro mě nemalý význam a to nejen v souvislosti s imerzivním stylem výuky angličtiny: s lektrokou i se spolustudenty v tomto kurzu začnu intenzívněji (ale přesto stále přiměřeně) komunikovat a budu si kurzu více užívat. V budoucnu se postupně přihlásím do dalších univerzitních kurzů v zahraničí. Zvažuji přihlásit se na jeden až dva kurzy každý semestr. Též zvážím svou účast na některé tzv. letní škole.
Dva doučovatele jsem opustil
Letos jsem měl dva učitele, kteří mě angličtinu doučovali v České republice. Nicméně se mi nelíbila jejich nízká efektivita … proto jsem se s nimi rozloučil.
Proč si myslím, že je těžké najít doučovatele angličtiny? Najít kvalitního doučovatele angličtiny může být náročné z několika důvodů:
- Individuální potřeby: Každý student má specifické potřeby a styl učení. Někteří studenti potřebují více konverzační praxe, zatímco jiní potřebují zlepšit gramatiku nebo psaní. Najít učitele, který umí přizpůsobit svůj přístup konkrétním potřebám studenta, může být obtížné.
- Kvalifikace a zkušenosti: Ne všichni učitelé angličtiny mají stejnou úroveň kvalifikace a zkušeností. Někteří mohou být skvělí teoretici, ale nemusí mít dostatek praktických zkušeností s výukou různých typů studentů. Je důležité najít někoho, kdo má nejen znalosti, ale i schopnost je efektivně předat.
- Kompatibilita: Výuka jazyků je nejen o znalostech, ale také o osobním přístupu a chemii mezi učitelem a studentem. Pokud si student a učitel nerozumí nebo nemají podobný přístup k učení, výuka může být méně efektivní.
- Dostupnost: Kvalitní učitelé angličtiny mohou být velmi zaneprázdněni a mít omezenou dostupnost. Může být těžké najít učitele, který má čas a flexibilitu odpovídající potřebám studenta.
- Metodika: Různí učitelé používají různé metody výuky. Některé metody mohou být pro určité studenty efektivnější než jiné. Najít učitele, jehož metodika vyhovuje konkrétnímu studentovi, může být náročné.
- Atd.
Aplikace designérských principů pro inkluzivní témata
Jedním z mých vzdělávacích cílů bylo lépe pochopit principy pro inkluzivní témata. Tento cíl má původní kořeny v mé předchozí zkušenosti s tzv. „tyfloastronomií“, tedy astronomickým vzděláváním osob se zrakovým postižením. Mimo jiné tato zkušenost mě nasměrovala k širšímu zájmu o inkluzivní design.
V době, kdy jsem se jmenoval „jinak“, jsem se intenzivně věnoval „tyfloastronomii“. Byla to fascinující oblast, která mi umožnila kombinovat vášeň pro astronomii s touhou po inkluzi (v té době Česko o inkluzi ani netušilo). Moje začátky s tyfloastronomií jsou úzce spojeny se střediskem Teiresiás, kde jsem poprvé experimentoval s metodami a nástroji pro lepší porozumění vesmíru osobami se zrakovým postižením. Ačkoliv se dnes tyfloastronomii prakticky nevěnuji, jsem rád, že toto téma stále rezonuje mezi profesionálními astrovzdělavateli. Nedávno si na mé ranné experimenty vzpomněli na jedné hvězdárně, což mě velmi potěšilo.
Před několika dny jsem měl příležitost prezentovat na konferenci Agora téma „Tvorba hmatové grafiky na teplocitlivý papír za pomocí laseru“. Tato práce mimo jiné byla součástí předmětu „Terénní projekt“ v rámci DIS.
[Následující obsah je dostupný po zadání hesla. Heslo může předat autor článku.]
Závěrečné shrnutí
Závěrem této sebereflexe, zaměřené především na mé zkušenosti s výukou angličtiny, inkluzí, reflexí PTSD a LGBTQIA+ designem, mohu shrnout následující klíčové body.
V průběhu semestru jsem se intenzivně věnoval zlepšení svých anglických jazykových dovedností, což je nezbytné pro akademickou a profesionální komunikaci. Absolvoval jsem speciální kurzy angličtiny ve Velké Británii, které byly přizpůsobeny mým specifickým potřebám. Učitelé používali techniky, jako je zřetelná artikulace a pomalejší tempo výuky, což mi umožnilo dosáhnout významného pokroku. Zlepšení v angličtině mi otevřelo nové možnosti v akademickém prostředí a přispělo k mému celkovému sebevědomí v používání jazyka.
Jedním z mých vzdělávacích cílů bylo lépe pochopit principy inkluzivního designu, což je jistě relevantní v oblasti astronomického vzdělávání pro osoby se zrakovým postižením. Nicméně má prezentace na konferenci Agora na téma „Tvorba hmatové grafiky na teplocitlivý papír za pomocí laseru“ byla jedním z praktických příkladů aplikace těchto principů. Tento přístup k designu zahrnuje vytváření přístupných vzdělávacích materiálů a technologií, které zajišťují rovný přístup ke vzdělání pro všechny studenty bez ohledu na jejich handicap.
Nepochybně zajímavým a aktuálním tématem je efektivita a neefektivita univerzitních středisek pro pomoc studentům se specifickými potřebami… Tato střediska hrají klíčovou roli v zajišťování inkluze a přístupnosti vysokoškolského vzdělání. Jejich hlavním úkolem je zajistit, aby studijní obory akreditované na univerzitě byly přístupné studentům se smyslovým nebo jiným handicapem.
[Následující obsah je dostupný po zadání hesla. Heslo může předat autor článku.]
V oblasti designu informačních služeb jsem se zaměřil na specifické potřeby LGBTQIA+ komunity. Tento proces zahrnoval hlubší pochopení sociálních a etických výzev, s nimiž se tato komunita setkává. této oblasti jsem se také zabýval důležitostí ochrany před riziky, jako jsou diskriminace a nedostatek zdrojů. Mé osobní zkušenosti s diskriminací a násilím proti LGBTQIA+ komunitě mě motivovaly k tomu, abych se zasazoval o inkluzivní a empatický přístup v designu informačních služeb.
Zdroje:
- [1] https://www.iso.org/standard/81230.html
- [2] https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEov%C3%BD_troj%C3%BAheln%C3%ADk
- https://www.youtube.com/watch?v=6X_0V3NWLC4
- https://www.silenceplease.cz/vesmirna-symfonie-jak-se-z-dat-rodi-moudrost/
- https://www.silenceplease.cz/vesmirna-symfonie-jak-se-z-dat-rodi-folklor/
- https://www.silenceplease.cz/vesmirna-symfonie-pruzkum-vesmirneho-folkloru-skrze-framework-ppdac/
- https://www.silenceplease.cz/vesmirna-symfonie-vedecke-datove-archivy-nasa/
- https://www.silenceplease.cz/data-a-dukazy-podporujici-teorii-velkeho-tresku/
- https://www.silenceplease.cz/tag/data_log/
- https://www.novinky.cz/clanek/domaci-video-extremiste-utocili-pri-pochodu-homosexualu-brnem-slznym-plynem-40201557
- https://www.ceskatelevize.cz/porady/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/323281381990628/cast/987889/
- https://www.youtube.com/watch?v=6X_0V3NWLC4
- https://www.silenceplease.cz/seminar-4-sebereflexe-s-ohledem-na-nastavene-individualni-vzdelavaci-cile/