(Tento článek byl vytvořen v rámci předmětu Sociální inovace pro společnost (P. Kutálková, A. Šašinková) k oboru Design informačních služeb na Masarykově univerzitě.)
V článku „Vyhoření v kyberbezpečnosti“ jsem nastínil téma vyhoření v oblasti kyberbezpečnosti na základě své reflexe a dvou studií. Považuji však za důležité se tímto tématem zabývat mnohem podrobněji a zaměřit se nejen na příčiny, ale i na konkrétní doporučení, která mohou být užitečná v praxi. Samozřejmě nejsem první, kdo se tímto tématem zabývá, a to ani v oblasti kyberbezpečnosti. Přesto je cenné podívat se i mimo náš obor a inspirovat se zkušenostmi z jiných oblastí, které se s podobnými problémy také potýkají.
Jako výborný základ považuji dokument „Směrnice pro primární prevenci duševních, neurologických a psychosociálních poruch“, vydaný Divizí duševního zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO). Ačkoli byl dokument primárně vytvořen pro oblast zdravotnictví, jeho závěry a doporučení jsou velmi dobře aplikovatelné i v oblasti kyberbezpečnosti.
Níže uvádím téměř doslovný překlad vybraných částí této směrnice, konkrétně z kapitoly označené jako General Public Version. Věřím, že tyto informace mohou být inspirativní a užitečné pro každého, kdo se snaží řešit vyhoření ve své profesní oblasti.
Vyhoření zaměstnanců – jak rozpoznat a předcházet
(Zdroj: WHO/MNH/MND/94.21 – Směrnice pro primární prevenci duševních, neurologických a psychosociálních poruch)
Vyhoření zaměstnanců bylo definováno jako stav vyčerpání, zklamání a stažení se, který často postihuje pracovníky v pomáhajících profesích, zejména v oblasti zdravotnictví. Tento fenomén přitahuje stále větší pozornost, protože má zásadní dopad na výkon práce a kvalitu života. Dle odborníků se jedná o závažný problém současného zdravotnictví, což dokládá i množství vědeckých prací a studií věnovaných tomuto tématu.
Co je vyhoření?
Vyhoření je komplexní syndrom, který zahrnuje tři hlavní dimenze:
- Emoční vyčerpání: Neustálá únava, vyčerpání a pocit přepracovanosti.
- Depersonalizace: Odcizení vůči práci nebo kolegům, cynismus, někdy i ztráta empatie.
- Snížený pocit osobního úspěchu: Neschopnost vnímat výsledky své práce jako smysluplné nebo uspokojující.
Vyhoření se neomezuje pouze na tyto tři dimenze. Další charakteristiky zahrnují:
- Vnímaný nedostatek kontroly: Vyhoření může postihnout jak jednotlivce, tak celé organizace.
- Psychologické příznaky: Pocity bezmoci, frustrace, deprese nebo podrážděnost.
- Fyzické symptomy: Častá únava, bolesti hlavy, svalové napětí, nevolnost, poruchy spánku.
Vědci poukazují i na to, že tyto příznaky mohou být kombinovány s negativním vnímáním práce, pocitem nepohodlí či strádání.
Dlouhodobé důsledky vyhoření
Výzkumy ukazují, že vyhoření na začátku kariéry obvykle nemá dlouhodobé negativní následky, pokud je rychle a správně řešeno. Naopak vyhoření v pozdější fázi pracovní dráhy může mít vážnější dopady – na fyzické i duševní zdraví pracovníků, na jejich výkonnost a celkovou pohodu.
Některé faktory, které pomáhají lidem zotavit se z vyhoření, jsou shodné s těmi, které pomáhají vyhoření předcházet. Patří mezi ně:
- Pracovní prostředí poskytující větší autonomii.
- Organizační podpora.
- Možnost zapojit se do zajímavých a smysluplných úkolů.
Jeho četnost
Odhady ukazují, že až 30–40 % lékařů trpí vyhořením na úrovni, která ovlivňuje jejich osobní nebo profesní výkon. Vyhoření ale není problém pouze lékařů – může se týkat i zdravotnických pracovníků s jinými kvalifikacemi a z různých prostředí.
Hlavní příčiny vyhoření
Vyhoření má mnoho příčin. Nejčastěji se zmiňují:
- Přetížení pracovní role: Nedostatek času na přestávky a regeneraci.
- Nedostatek uznání: Pracovníci mají pocit, že jejich úsilí není dostatečně oceňováno.
- Nedostatek sociální podpory: Slabé vztahy mezi kolegy nebo nedostatečná podpora vedení.
- Administrativní zátěž: Čas věnovaný papírování místo přímé práce s pacienty.
- Obtížná klientela: Práce s těžce nemocnými nebo chronickými pacienty.
Organizační prostředí, ve kterém chybí podpora, autonomie nebo jasná komunikace, významně přispívá k vyhoření.
Charakteristiky práce ve zdravotnictví
Práce s chronicky nemocnými, nevyléčitelnými nebo umírajícími pacienty je obzvláště náročná a přispívá k vysoké míře vyhoření mezi zdravotníky. Specifické faktory zahrnují:
- Neschopnost vidět pokrok: U některých pacientů není zlepšení stavu možné.
- Vysoká emocionální zátěž: Péče o vážně nemocné vyžaduje velkou emocionální odolnost.
Prevence vyhoření
Prevence by měla zahrnovat opatření na úrovni jednotlivců, týmů i organizace:
1. Individuální prevence
- Relaxace a kognitivní terapie: Techniky jako mindfulness pomáhají zvládat stres.
- Řízení času: Zavedení přestávek a regenerace během pracovního dne.
- Podpora vzdělávání: Školení zaměřená na zvládání stresu nebo konfliktů.
2. Týmová spolupráce
- Týmová práce: Podpora vzájemné komunikace a spolupráce mezi kolegy.
- Sdílení zkušeností: Vytváření podpůrných skupin pro řešení společných problémů.
3. Organizační opatření
- Úprava pracovního prostředí: Zlepšení pracovních podmínek, například snížení administrativní zátěže.
- Podpora ze strany vedení: Pravidelná zpětná vazba a uznání práce zaměstnanců.
- Řešení organizačních problémů: Zavedení mechanismů na monitorování stresu na pracovišti.
Závěr
Syndrom vyhoření je závažným problémem, který ovlivňuje zaměstnance i organizace. Ačkoli nelze stresové faktory zcela odstranit, lze je zmírnit pomocí jednoduchých a cenově dostupných opatření. Klíčovou roli hraje podpora ze strany vedení, vytvoření pozitivního pracovního prostředí a schopnost otevřené komunikace.
Tento text vychází z dokumentu WHO/MNH/MND/94.21 – Směrnice pro primární prevenci duševních, neurologických a psychosociálních poruch.
Dále se pokusím tyto stručné informace přetavit na oblast kyberbezpečnosti a vytvořit z nich určité pracovní hypotézy, které by mohly sloužit jako základ pro hlubší analýzu a diskuzi. Tento přístup je užitečný zejména proto, že vyhoření je univerzální problém, který se neomezuje na jeden konkrétní obor. Přenos zkušeností a doporučení z jiných profesí, jako je zdravotnictví, kde bylo toto téma dlouhodobě studováno, nám umožňuje nahlédnout na problematiku z nové perspektivy. Může nám to pomoci identifikovat klíčové rizikové faktory, zaměřit se na preventivní opatření a vytvořit prostředí, které podporuje dlouhodobou odolnost pracovníků i efektivitu týmů v kyberbezpečnosti.
Co je vyhoření v kyberbezpečnosti?
Vyhoření v kyberbezpečnosti je komplexní syndrom, který se projevuje v prostředí charakterizovaném vysokými nároky, tlakem a neustálou potřebou reakce na dynamické hrozby. Tento stav zahrnuje tři hlavní dimenze, podobně jako u jiných profesí:
- Emoční vyčerpání: Neustálý stres a únava z pracovního prostředí, kde se očekává rychlá reakce na incidenty a zvládání vysoké pracovní zátěže. Odborníci často trpí dlouhodobou únavou a pocitem vyčerpání.
- Depersonalizace: Cynismus, ztráta motivace a emocionální odcizení od kolegů nebo pracovní role. V prostředí kyberbezpečnosti to může znamenat ztrátu empatie vůči potřebám organizace nebo uživatelů.
- Snížená profesní efektivita: Neschopnost plně se soustředit na řešení problémů, ztráta pocitu úspěchu z dobře odvedené práce a zvyšující se pravděpodobnost chyb při plnění pracovních povinností.
Kromě těchto základních dimenzí existují další projevy specifické pro oblast kyberbezpečnosti:
- Pocity nadměrného tlaku a odpovědnosti: Kyberbezpečnostní profesionálové často čelí vysokým očekáváním spojeným s ochranou klíčových dat a systémů před stále sofistikovanějšími hrozbami.
- Fyzické symptomy: Bolesti hlavy, zažívací problémy, nespavost nebo příznaky úzkosti, jako bušení srdce, jsou běžné u vyhořelých pracovníků. Tyto problémy často vyplývají z chronického stresu.
- Psychologické projevy: Pocity bezmoci, frustrace, podrážděnosti a izolace. Tyto stavy jsou zesilovány tlakem na rychlé rozhodování a minimální prostor pro chyby.
Specifické faktory přispívající k vyhoření v kyberbezpečnosti
Na základě studií, jako je například Human Risk Review 2024, a také mých dlouhodobých zkušeností v oboru kyberbezpečnosti, jsem identifikoval několik klíčových faktorů, které přispívají k vyhoření odborníků v této oblasti:
- Dlouhá pracovní doba a nepravidelný režim
Kybernetické incidenty často vyžadují nepřetržitý monitoring a okamžitou reakci. Práce na směny, pohotovostní režim a časté přesčasy vedou k narušení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem (work-life balance). Tento faktor je zvlášť výrazný během krizí, kdy se očekává vysoká flexibilita bez dostatečného času na regeneraci. - Nadměrná zátěž a přetížení výstrahami
Bezpečnostní specialisté denně čelí obrovskému množství výstrah, z nichž většina jsou falešné poplachy. Neustálé vyhodnocování těchto signálů zvyšuje frustraci a únavu, což negativně ovlivňuje jejich schopnost soustředit se na klíčové úkoly. - Nedostatečný leadership
Slabé vedení, absence uznání a nedostatek podpory ze strany managementu jsou významné faktory vedoucí k pocitům odcizení a frustrace. Často také chybí jasná vize, která by týmům poskytla směr a motivaci. - Nedostatek zdrojů a personálu
Rostoucí složitost kybernetických hrozeb vyžaduje stále více odborníků a finančních prostředků, kterých se však často nedostává. Přetížení stávajících týmů vede k pocitům beznaděje a neefektivity. - Vysoké očekávání a tlak na výkon
Vysoké požadavky na kvalitu a rychlost reakce, spojené s obavami ze selhání, které může mít vážné dopady na organizaci, vytvářejí dlouhodobý stres. Tento tlak se často projevuje i ve ztrátě motivace a obavách z chyb. - Nedostatek smysluplné zpětné vazby a uznání
Odborníci na kyberbezpečnost často vnímají svou práci jako neviditelnou – úspěšná prevence útoků totiž není na první pohled patrná. Absence zpětné vazby a uznání snižuje jejich pocit uspokojení z vykonané práce. - Práce v izolaci
Mnozí odborníci pracují v izolovaných týmech nebo na dálku, což vede k pocitu osamělosti a nedostatku podpory od kolegů. - Rychle se měnící technologie a potřeba neustálého učení
Kyberbezpečnost je rychle se vyvíjející obor, kde je nezbytné neustále se učit nové postupy a technologie. Tento tlak na kontinuální vzdělávání může být pro některé odborníky vyčerpávající. - Nejasné role a priority
Častá neurčitost v popisu práce a absence jasně definovaných cílů způsobuje zmatky a frustraci. Zaměstnanci nevědí, na co by se měli soustředit, což snižuje jejich produktivitu. - Kulturní a organizační faktory
V některých organizacích může být problémem toxická firemní kultura, která zdůrazňuje výsledky na úkor lidských potřeb. Kulturní rozdíly nebo slabá komunikace mezi globálními týmy mohou také přispívat ke konfliktům a stresu.
Důsledky vyhoření v kyberbezpečnosti
Vyhoření v oblasti kyberbezpečnosti má dalekosáhlé důsledky, které zasahují nejen jednotlivce, ale i organizace jako celek. Na základě mých zkušeností a studií, jako je Human Risk Review 2024, lze identifikovat tyto hlavní dopady:
- Zvýšená chybovost
Podle Human Risk Review 2024 přiznává 83 % IT bezpečnostních profesionálů, že vyhoření vedlo k chybám, které měly přímý dopad na bezpečnost organizace. Chyby, jako je přehlédnutí důležitých upozornění nebo nesprávná konfigurace systémů, často slouží jako vstupní bod pro útočníky. - Zpomalená reakční doba
Vyčerpaní zaměstnanci nejsou schopni efektivně reagovat na incidenty. V prostředí, kde rychlost reakce hraje klíčovou roli, mohou i malé prodlevy znamenat výrazné riziko. - Ztráta talentů
Vyhoření vede k fluktuaci pracovníků, což zhoršuje již tak kritický nedostatek odborníků v kyberbezpečnosti. Studie ISC2 uvádí, že v EU chybí přibližně 274 000 odborníků na kybernetickou bezpečnost, což tento problém ještě více prohlubuje. - Ohrožení strategické stability
Přetížení bezpečnostních týmů často znamená, že se soustředí pouze na aktuální hrozby, zatímco dlouhodobé plánování a strategická opatření jsou zanedbávána. To zvyšuje zranitelnost organizace vůči budoucím hrozbám. - Zhoršení kvality života zaměstnanců
Vyhoření má výrazný dopad i na osobní život pracovníků – od problémů se spánkem, přes fyzické obtíže, až po narušení osobních vztahů. Tento vliv zpětně ovlivňuje i jejich pracovní výkon. - Bludný kruh stresu a chyb
Vyhoření vytváří bludný kruh: přetížení týmy dělají chyby, které vedou k incidentům, což dále zvyšuje stres a tlak na zaměstnance. Tento cyklus je obtížné přerušit bez cílených intervencí. - Ztráta reputace organizace
Chyby způsobené vyhořením odborníků mohou vést k bezpečnostním incidentům, které poškozují důvěru zákazníků a pověst organizace. V některých případech mohou mít tyto incidenty i právní a finanční důsledky.
Vyhoření v kyberbezpečnosti je závažným problémem, který ovlivňuje nejen jednotlivé odborníky, ale i efektivitu a bezpečnost celých organizací. Řešení tohoto problému vyžaduje komplexní přístup zahrnující zlepšení pracovních podmínek, podporu duševního zdraví a posílení leadershipu na všech úrovních.
Dlouhodobé důsledky vyhoření v kyberbezpečnosti
Dlouhodobé důsledky vyhoření se liší podle fáze kariéry a schopnosti jednotlivců i organizací problém včas identifikovat a řešit. Výzkumy a zkušenosti ukazují, že:
- Vyhoření na začátku kariéry
U nováčků v oboru, kteří zažívají vyhoření, jsou dlouhodobé negativní následky méně pravděpodobné, pokud se podaří problém rychle rozpoznat a řešit. Mladší profesionálové mívají větší schopnost regenerace díky své flexibilitě a menší zátěži spojené s odpovědností. - Vyhoření v pokročilé fázi kariéry
Naopak vyhoření u zkušenějších pracovníků má tendenci mít hlubší a trvalejší dopady. Tyto dopady mohou zahrnovat:- Fyzické a psychické problémy: Chronická únava, deprese, úzkosti, nespavost, nebo zhoršená imunita.
- Zhoršení pracovního výkonu: Neschopnost soustředit se na klíčové úkoly, nižší efektivita a vyšší pravděpodobnost chyb.
- Ztráta motivace a smyslu práce: Zkušenější odborníci, kteří pociťují dlouhodobé vyčerpání, často začnou pochybovat o hodnotě svého přínosu a mohou uvažovat o odchodu z oboru.
- Dopady na organizace a týmy
Dlouhodobé vyhoření jednoho nebo více členů týmu má negativní vliv na morálku a výkon celého kolektivu. Ztráta zkušených pracovníků navíc dále zvyšuje zátěž zbývajících členů týmu, což vytváří bludný kruh vyčerpání a selhání.
Prevence vyhoření v kyberbezpečnosti
Prevence vyhoření vyžaduje strategický přístup, který zahrnuje opatření na úrovni jednotlivců, týmů i organizací. Na základě vlastních zkušeností a relevantních studií lze definovat klíčové oblasti prevence:
1. Individuální prevence
Individuální strategie pomáhají zaměstnancům zvládat každodenní stres a udržovat jejich psychickou pohodu:
- Techniky relaxace a kognitivní terapie: Praktiky jako mindfulness, progresivní svalová relaxace nebo dechová cvičení pomáhají snížit stres a obnovit soustředění.
- Efektivní řízení času: Zavedení pravidelných přestávek, blokování času na regeneraci během dne a organizace pracovních priorit jsou nezbytné pro prevenci vyčerpání.
- Podpora vzdělávání: Školení zaměřená na zvládání stresu, rozvoj osobní odolnosti a efektivní komunikaci pomáhají jednotlivcům lépe zvládat náročné situace.
2. Týmová spolupráce
Týmy hrají klíčovou roli při vytváření podpůrného prostředí, které předchází vyhoření:
- Podpora vzájemné komunikace a spolupráce: Otevřený dialog a sdílení zkušeností mezi členy týmu zvyšují pocit sounáležitosti a sdílené odpovědnosti.
- Vytváření podpůrných skupin: Skupiny zaměřené na vzájemnou pomoc a výměnu nápadů mohou přispět k lepšímu zvládání stresu.
- Posílení týmové soudržnosti: Společné aktivity, teambuilding a pravidelné zpětné vazby zlepšují morálku a snižují riziko izolace jednotlivců.
3. Organizační opatření
Organizace mají odpovědnost za vytváření prostředí, které podporuje duševní pohodu zaměstnanců a efektivní práci:
- Zlepšení pracovních podmínek: Snížení administrativní zátěže, optimalizace pracovních postupů a zavedení flexibilních pracovních režimů může významně zmírnit stres.
- Podpora ze strany vedení: Pravidelná zpětná vazba, uznání práce a podpora při řešení problémů jsou klíčem k motivaci zaměstnanců.
- Řešení organizačních problémů: Zavedení mechanismů pro monitorování a řešení stresu na pracovišti pomáhá identifikovat a eliminovat zdroje frustrace.
- Využití technologií: Nasazení pokročilých analytických nástrojů a automatizace rutinních úkolů může snížit zátěž a eliminovat monotónnost.
Faktory pomáhající zvládnout nebo předejít vyhoření
Na základě mé dlouhodobé praxe v oboru a poznatků z literatury se osvědčily následující faktory jako účinné nástroje prevence i zvládání vyhoření:
- Pracovní prostředí poskytující větší autonomii
Možnost organizovat si práci podle vlastních preferencí snižuje stres a podporuje odpovědnost. Autonomie také přispívá k většímu pocitu smysluplnosti práce. - Organizační podpora
Vedení, které aktivně naslouchá potřebám zaměstnanců a zajišťuje potřebné zdroje (personální i technologické), hraje klíčovou roli v prevenci vyhoření. - Zapojení do smysluplných úkolů
Zaměstnanci, kteří vidí přínos své práce a mohou se podílet na zajímavých projektech, vykazují vyšší motivaci a menší náchylnost k vyhoření. - Možnost regenerace a vzdělávání
Programy na podporu duševního zdraví a možnosti dalšího vzdělávání (např. školení v oblasti nových technologií nebo rozvoj měkkých dovedností) pomáhají zaměstnancům obnovit energii a sebedůvěru. - Budování týmové soudržnosti
Silné týmy, kde si členové navzájem důvěřují a podporují se, snižují riziko pocitu izolace a zvyšují celkovou odolnost vůči stresu.
Prevence vyhoření v kyberbezpečnosti vyžaduje integrovaný přístup zahrnující individuální odolnost, týmovou podporu a organizační opatření. Klíčovou roli hraje nejen vedení organizace, ale také samotní zaměstnanci, kteří mohou aktivně přispět k vytváření zdravého pracovního prostředí.
Tím, že organizace přijmou preventivní opatření a posílí odolnost svých týmů, mohou nejen zlepšit pracovní podmínky, ale i zvýšit svou schopnost čelit rostoucím hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnosti. Prevence vyhoření tak není jen otázkou individuální pohody, ale také strategickým krokem k zajištění dlouhodobé stability a úspěchu organizace.
Zdroje
Citace
[1] World Health Organization. Guidelines for the primary prevention of mental, neurological and psychosocial disorders. 5. Staff burnout. [online]. Dostupné z: https://iris.who.int/handle/10665/60992. Citováno: 22. 12. 2024.
[2] SilencePlease. Vyhoření v kyberbezpečnosti. [online]. Dostupné z: https://www.silenceplease.cz/vyhoreni-v-kyberbezpecnosti/. Citováno: 22. 12. 2024.