Vesmírná symfonie: Jak se z dat rodí folklór

V článku „Vesmírná symfonie: Jak se z dat rodí moudrost“ jsem nabídl určitý pohled na vědecký proces a způsob, jakým lidstvo přistupuje k poznání vesmíru. Jde o přístup, který se jeví zároveň systematický, ale i obdivující nesmírné složitosti vesmíru.

Neméně fascinující je hledání vztahu mezi daty, DIKW Hierarchií, Floridiho mapou, konceptem „capta“ od Johanny Drucker a dalšími teoretickými rámci na jedné straně a folkloristikou, resp. astronomickou folkloristikou na strané druhé – je to nejen zajímavé, ale také něco takového může poskytnout cenné vhledy do procesu, jakým lidé interpretují, uchovávají a předávají znalosti. Tyto teoretické rámce nám mohou pomoci pochopit, jak se surová data transformují na informace, znalosti a nakonec na „moudrost“ v rámci kultury a jak tato transformace ovlivňuje naše chápání světa a vesmíru.

Hledání vztahu mezi daty, teoretickými rámci a astronomickou folkloristikou

DIKW Hierarchie (Data, Informace, Znalosti, Moudrost) je užitečný model pro pochopení, jak se surová data (např. pozorování hvězd) mohou proměnit v informace (rozpoznání konstelací), znalosti (význam a využití těchto konstelací pro navigaci nebo zemědělství) a moudrost (filozofické nebo duchovní interpretace vesmíru). Při aplikaci na folkloristiku, speciálně na astronomickou folkloristiku, může tento model pomoci analyzovat, jak se astronomické jevy promítají do kulturně specifických narativů a praktik.

Floridiho Mapa od dat po znalosti zdůrazňuje procesy, kterými data procházejí různé úrovně abstrakce a kontextualizace. V kontextu folkloristiky to znamená, jak se astronomické pozorování a jevy interpretují a zapojují do širších kulturních narativů, což může vést k formování kolektivních znalostí a identity.

Koncept „Capta“ od Johanny Drucker upozorňuje na aktivní roli výzkumníků (nebo v širším smyslu, kultury) ve výběru a interpretaci dat. Tento pohled může poskytnout zajímavou perspektivu na to, jak folklór a kultura vytvářejí a uchovávají určité typy „dat“ (příběhy, mýty, obřady) jako relevantní a smysluplné, zatímco jiné mohou být zanedbány nebo zapomenuty.

Aplikace na astronomickou folkloristiku

Aplikací těchto teoretických rámců na astronomickou folkloristiku můžeme hlouběji porozumět, jak lidé v různých kulturách a historických obdobích uchopovali a přetvářeli své astronomické znalosti a jak tyto znalosti ovlivňovaly jejich světonázor, technologie, navigaci, zemědělství a duchovní praktiky.

Například, zkoumání, jak byly konstelace a hvězdné mapy vytvářeny a používány v různých kulturách, nám může ukázat, jak se „data“ noční oblohy transformovala na „informace“ a „znalosti“, které měly praktické využití pro navigaci nebo zemědělské cykly, a jak tyto znalosti byly nakonec zakomponovány do širšího „moudrého“ kontextu mýtů, příběhů a náboženských věr, které formovaly kulturní identitu a chápání vesmíru.

Prozkoumávání těchto vztahů může posílit naše chápání lidské kreativity a adaptability a ukázat, jak věda a folklór společně tvarují naše vnímání reality. Také to zdůrazňuje, že znalosti nejsou jen produkt objektivních dat, ale jsou hluboce ovlivněny kulturními hodnotami, kontextem a interpretací.

Folklór, tradičně chápaný jako soubor příběhů, legend, obřadů a věr, které jsou předávány z generace na generaci, může sloužit jako zrcadlo, v němž se odrážejí lidové interpretace přírodních jevů, včetně těch astronomických. Příběhy a mýty o hvězdách, planetách a kosmických jevech nejenže formovaly rané astronomické poznatky, ale také ukazují, jak si lidé v různých kulturách a historických obdobích vysvětlovali vesmírné jevy. Tyto narativy, plné symboliky a metafor, mohou být považovány za rané pokusy o interpretaci „dat“ pozorovaných na noční obloze.

Ve světle článku můžeme folklórní astronomii chápat jako analogii k procesu transformace dat na moudrost. Ve folklórních příbězích se „data“ – pozorování noční oblohy – transformují na „informace“ prostřednictvím narativních struktur, které dávají těmto pozorováním smysl. Tyto informace pak přecházejí do „znalostí“ skrze kontextualizaci příběhů v rámci širšího kulturního a duchovního významu. Nakonec, „moudrost“ ve folklórní astronomii spočívá ve schopnosti těchto příběhů ovlivnit chování, rituály a filozofické názory společnosti.

Například, mnoho kultur má vlastní zvěrokruh, který je založen na vzorech hvězd na obloze. Tyto vzory nejsou jen nahodilými shluky hvězd; v kontextu dané kultury reprezentují obrazy, které mají specifický význam a jsou spojeny s konkrétními příběhy a vírami. Takové interpretace hvězdné oblohy jsou základem pro kalendářní systémy, zemědělské cykly a náboženské rituály, čímž se z „dat“ stává moudrost aplikovaná v každodenním životě.

Takto se vědecké poznání a folklór nemusí jevit jako protiklady, ale jako různé formy lidské snahy porozumět a vyprávět příběhy o vesmíru. Obojí odhaluje, jak lidstvo používá narativy a systémy znalostí k objasňování a přizpůsobování se světu.

Modernější pojetí folklórní astronomie

Moderní pojetí folklóru zahrnuje mnohem víc než jen tradiční příběhy a rituály. Folklór v širším slova smyslu může zahrnovat všechny aspekty kultury, které jsou sdíleny, předávány a vyvíjeny skupinou lidí, často mimo oficiální kanály vzdělávání nebo institucionálního učení. To zahrnuje urban legends, internetové memy, populární kulturu, slang, digitální kulturu a další formy sdílené sociální praxe. V kontextu lze moderní pojetí folklóru aplikovat na způsoby, jakými současné společnosti interpretují a sdílejí znalosti o vesmíru – například:

Urban Legends a vesmír: Moderní městské legendy mohou zahrnovat příběhy o vesmírných jevech nebo kosmických katastrofách, které mají hluboký kulturní význam. Tyto příběhy se šíří ústně nebo častěji prostřednictvím sociálních médií a často reflektují společenské obavy nebo fascinaci vesmírem.
Internetové memy a vesmír: Vesmírná tematika je oblíbeným námětem pro tvůrce memů. Memy, které zpracovávají různé objevy, teorie o mimozemském životě nebo teoretické fyziky, mohou sloužit jako moderní folklórní záznamy, jak lidé vnímají a zpracovávají informace o vesmíru.
Populární kultura: Sci-fi filmy, televizní seriály a literatura často představují přední linii moderního folklóru, zvláště v kontextu astronomie a kosmologie. Příběhy jako Star Wars nebo Star Trek nejsou jen zábavou; formují kolektivní představivost a poskytují rámec pro diskuse o morálních a filozofických otázkách spojených s průzkumem vesmíru, umělou inteligencí a budoucností lidstva.
Digitální kultura: Vědecké blogy, YouTube kanály zaměřené na vesmír a online fóra poskytují platformu pro výměnu znalostí a teorií mezi amatéry i profesionály. Tento druh digitálního folklóru umožňuje rychlé šíření nových teorií a objevů a stimuluje širokou veřejnou diskusi.
Vědecká komunikace a sdílení: Veřejné přednášky, popularizační knihy a otevřené online kurzy (MOOCs) o astronomii a kosmologii jsou dalším způsobem, jak se moderní folklór rozšiřuje. Vědci jako Carl Sagan, Neil deGrasse Tyson nebo Stephen Hawking se stali kulturními ikonami, jejichž práce překračují akademickou sféru a vstupují do kolektivního vědomí.
Atd.

V tomto širším pojetí folklóru je vidět, že lidé pokračují ve vytváření a sdílení příběhů, které pomáhají dávat smysl světu kolem nich, včetně nekonečného vesmíru. Tyto moderní formy folklóru nejen reflektují naše poznání a představy o vesmíru, ale také formují naše očekávání a snění o budoucích možnostech lidského průzkumu a osídlení kosmu.

Jasná souvislost mezi astronomickými daty a folklórem

Ano, existuje jasná souvislost mezi astronomickými daty a folklórem, a to jak v tradičním, tak v moderním pojetí. Tato souvislost vyplývá z lidské potřeby interpretovat a dávat smysl světu kolem nás, včetně vesmíru. Astronomická data – ať už jde o pozorování hvězd, planet, komety, nebo jiných kosmických jevů – slouží jako podněty pro vznik různých forem folklóru, které tyto jevy zakládají do kulturního kontextu. Tento proces je možné sledovat napříč historií i v současnosti.

V tradičním pojetí

V tradičním pojetí folklóru můžeme vidět, jak se přírodní jevy a astronomická data stávají základem pro mýty, legendy a příběhy. Tato narativa nejen vysvětlují pozorované jevy, ale často je i zakládají do morálních, duchovních nebo filozofických rámců dané společnosti.

Hvězdné konstelace jsou například pojmenovány podle hrdinů, zvířat nebo objektů, které odrážejí mýty a legendy různých kultur.
Zatmění Slunce a Měsíce bývala často interpretována jako znamení nebo varování před nadcházejícími katastrofami nebo významnými událostmi.
Atd.

V modernějším pojetí

V modernějším pojetí se astronomická data a jejich interpretace přesouvají do nových médií a formátů, ale základní impulz zůstává stejný: lidé chtějí tyto informace sdílet, diskutovat o nich a zasazovat je do příběhů, které mají pro ně význam:

Populární kultura, včetně filmů, knih a televizních seriálů, často čerpá z nejnovějších astronomických objevů a teorií, aby vytvořila příběhy, které reflektují naše obavy, naděje a spekulace o vesmíru.
Digitální média a internet umožňují rychlé šíření informací o kosmických jevech, které lidé rychle zpracovávají a přetvářejí na memy, videa nebo blogové či jiné příspěvky.
Atd.

Tato souvislost mezi astronomickými daty a folklórem, ať už v jeho tradičních nebo moderních formách, ukazuje, jak hluboko je lidská potřeba příběhů a vysvětlení zakotvena v naší kultuře. Příběhy, které si vyprávíme o vesmíru, nejen reflektují naše aktuální poznání a technologie, ale také naše hodnoty, obavy a naděje pro budoucnost. Astronomie tak není jen o shromažďování dat; je to také o tom, jak tyto informace transformujeme na znalosti a moudrost skrze kulturu a společenský kontext.

Závěr

V kontextu článku „Vesmírná symfonie: Jak se z dat rodí moudrost“ a rozsáhlé diskuse o vztahu mezi astronomickými daty, teoretickými rámci a folkloristikou, lze dospět k závěru, že lidské poznávání vesmíru není pouze otázkou shromažďování a analýzy dat. Je to také hluboce kulturní a narativní proces, ve kterém se věda a folklór prolínají a vzájemně obohacují. Tento proces nejenže odhaluje způsoby, jakými lidé v různých časech a kulturách přistupovali k pochopení kosmu, ale také, jak toto pochopení formovalo jejich kultury, technologie a světonázory.

Vědecké objevy a teoretické rámce, jako jsou DIKW Hierarchie, Floridiho mapa a koncept „capta“ od Johanny Drucker, nám nabízí nástroje pro systematizaci a hlubší pochopení informací o vesmíru. Zároveň folklor a jeho moderní projevy představují způsob, jakým tyto informace žijí v kolektivní imaginaci, formují kulturní identity a poskytují smysluplné kontexty pro interpretaci a zasazení astronomických dat do lidského příběhu.

Při pohledu na astronomii skrze prizmu folklóru a naopak, se ukazuje, že vědecký průzkum vesmíru je více než jen hromadění faktů; je to také odvěká snaha porozumět našemu místu ve vesmíru a sdílet toto poznání skrze příběhy, které vyprávíme. Astronomická data a folklór tak společně utvářejí nepřetržitý dialog mezi minulostí, přítomností a budoucností, mezi fakty a významy, mezi individuálním a kolektivním poznáním.

V tomto smyslu „Vesmírná symfonie“ není jen metaforou pro komplexitu a harmonii vesmíru, ale také pro lidskou snahu najít harmonii mezi různými způsoby, jakými rozumíme a vyprávíme vesmír. Ať už jsou to tradiční folklórní příběhy nebo moderní vědecké teorie, všechny tyto narativy společně tvoří symfonii lidského ducha a jeho nekonečné zvědavosti. V této souvislosti se astronomická folkloristika jeví nejen jako akademický obor, ale jako klíčový prvek v naší neustálé snaze pochopit vesmír a najít v něm naše místo.

Poznámka: Použití nadpisu „Vesmírná symfonie: Jak se z dat rodí folklór“ přirozeně navazuje na předchozí diskuzi a rozšiřuje záběr tématu. Tento nadpis naznačuje, že se článek bude zaměřovat nejen na proces transformace dat na moudrost, ale také na to, jak se z těchto dat a získaných poznatků rodí folklór a kulturní vyprávění. Je to pozvánka k prozkoumání fascinujícího procesu, ve kterém se vědecké objevy a astronomická data stávají součástí naší kultury, tradic a příběhů, které si lidé předávají z generace na generaci.

Doporučená literatura (na základě níž se mj. motivuji):

Mgr. Gabriela Godišková, jurz Práce s daty: Jak porozumět světu dat, obor Design informačních studií, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
LEŠČÁK, Milan a SIROVÁTKA, Oldřich. Folklór a folkloristika: (o ľudovej slovesnosti). Bratislava: Smena, 1982.
SIROVÁTKA, Oldřich. Folkloristické studie. Brno: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2002. ISBN 80-85010-31-3.
GUSEV, Viktor Jevgen‘jevič. Problemy fol’klora v istorii estetiki. Moskva: Akademija nauk SSSR, 1963.
HORÁLEK, Karel. Studie ze srovnávací folkloristiky. Učební texty vysokých škol. Praha: SPN, 1966.
Od pohádky k fámě: sborník příspěvků ze semináře Hledání cest české slovesné folkloristiky II., Brno, 6.6.2002. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2005. ISBN 80-85010-78-X.
DORSON, Richard Mercer. Folklore and fakelore: essays toward a discipline of folk studies. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2013. ISBN 978-0-674-33018-4.
BLAHŮŠEK, Jan a JANČÁŘ, Josef. Etnologie – současnost a terminologické otazníky. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2008. ISBN 978-80-87261-10-1. Dostupné také z:
MICHÁLEK, Ján. Dejiny etnografie a folkloristiky: (postavy, diela, inštitúcie). 3. dopl. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 1998. ISBN 80-223-1299-1.
POHUNEK, Jan; JANEČEK, Petr a VOTRUBA, Adam. Metodická příručka ke sběru folkloru: metodický materiál s návodem ke sběru folkloru 20. století pomocí rozhovorů s pamětníky. [Praha]: Národní muzeum, 2014. ISBN 978-80-7036-413-0.
VYHLÍDAL, Zdeněk. Klasická pohádka a skutečnost. Edice Vysočiny. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2004. ISBN 80-7266-164-7.
Mezi etnografií, folkloristikou a muzejnictvím: sborník příspěvků z konference k nedožitým devadesátým narozeninám Karla Pavlištíka : Zlín 6. až 7. září 2021. Zlín: Klub H+Z, 2021. ISBN 978-80-904197-7-3.
Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 978-80-87261-70-5.
JANEČEK, Petr. Krvavá Máry a jiné strašlivé historky. Sanitka. Praha: Plot, 2015. ISBN 978-80-7428-250-8.
JANEČEK, Petr. Mýtus o pérákovi: městská legenda mezi folklorem a populární kulturou. Folkloristika. Praha: Argo, 2017. ISBN 978-80-257-2315-9.
JANEČEK, Petr. Černá sanitka: znovu v akci: hoaxy, fámy, konspirace. Praha: Pavel Jeřábek – nakladatelství Plot, 2020. ISBN 978-80-7428-367-3.
JANEČEK, Petr. Černá sanitka: to nejlepší ze současných pověstí a fám. Sanitka. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-7428-014-6.
JANEČEK, Petr. Černá sanitka: třikrát a dost: mytologie pro 21. století. Praha: Plot, 2008. ISBN 978-80-86523-88-0.
JANEČEK, Petr. Černá sanitka: druhá žeň: Pérák, Ukradená ledvina a jiné pověsti. Praha: Plot, 2007. ISBN 978-80-86523-82-8.
JANEČEK, Petr. Černá sanitka a jiné děsivé příběhy: současné pověsti a fámy v České republice. Praha: Plot, 2006. ISBN 80-86523-74-8.
KING, Bob. Urban Legends from Space: The Biggest Myths About Space Demystified. Page Street Publishing, October 15, 2019. ISBN 978-1624148965.
Top 10 Scary Space Urban Legends, https://www.youtube.com/watch?v=huPfJDU80YY
MCFADDEN, Christopher. 9 Spooky Urban Legends about Time Travel. Interesting Engineering, Jun 06, 2020. https://interestingengineering.com/lists/9-spooky-urban-legends-about-time-travel.
Space.com:
- RAO, Joe. Far Eastern star legends: the princess and the herdsman. SPACE.COM, September 26, 2021. https://www.space.com/far-eastern-star-legends
- DOBRIJEVIC, Daisy. Aurora myths, legends and misconceptions. SPACE.COM, June 20, 2023. https://www.space.com/aurora-northern-lights-myths-legends-misconceptions
- LALLANILLA Marc. Is There a Rabbit in the Moon? SPACE.COM, February 14, 2013. https://www.space.com/19790-rabbit-in-moon-pareidolia.html
- HELVIE, Forrest. ‚Apollo‘ Unpacks Urban Legends, Gossip, Speculation Behind First Moon Landing. SPACE.COM, SPACE.COM. https://www.space.com/41090-apollo-graphic-novel-first-moon-landing-legends.html
- RAO, Joe. Hercules, the mighty strongman of the summer sky. SPACE.COM, July 31, 2021. https://www.space.com/hercules-constellation-guide-history-astronomy
- WALL, Mike. Laika and her crew: ‚Space Dogs‘ documentary explores Moscow through a stray’s eyes. SPACE.COM, September 11, 2020. https://www.space.com/space-dogs-documentary-laika-soviet-spaceflight.html
- MOSKOWITZ, Clara. China’s 1st Space Docking Inspires Love Poetry. SPACE.COM, November 2, 2011. https://www.space.com/13482-china-space-docking-love-poetry.html