Press "Enter" to skip to content

Vesmírná symfonie: Jak se z dat rodí moudrost

Published 10/03/2024 by Oxford

Představte si vesmír jako nesmírnou knihovnu, kde každá hvězda, planeta, a dokonce i nejmenší částice prachu, vypráví svůj vlastní příběh. V této knihovně nejsou příběhy zapsány na papíře, ale jsou ukryty ve světle dalekých galaxií, v křivkách času a prostoru, a ve složité taneční choreografii kosmických těles. Pozorovatelé a vědci se snaží tyto příběhy rozluštit, převést je z jazyka přírody do našeho lidského jazyka poznání a moudrosti. A já si říkám, že by bylo jistě zajímavé vytvořit rámec či rámce pro pochopení, jak vzniká poznání o vesmíru.

To by mohlo být zvláště užitečné, pokud uvažujeme o komplexních procesech, jako je výzkum vesmíru, a to i ve vztahu k vizualizaci hierarchie DIKW (Data, Information, Knowledge, Wisdom), Floridiho mapě od dat po znalosti, nebo přístupu Johanny Drucker k pojmu „capta“. Každý z těchto konceptů poskytuje jinou optiku pro zkoumání procesu transformace surových dat na hlubší poznání a moudrost. V případě možné aplikace na astronomický výzkum mě napadá:

DIKW Hierarchie

  • Data: V kontextu astronomie jsou daty surová měření a pozorování získaná pomocí teleskopů, vesmírných sond a dalších detekčních zařízení. Tato data mohou zahrnovat světelná spektra, fotografie, signály z radioteleskopů atd.
  • Informace: Když jsou data zpracována a organizována, stávají se informacemi. Například, analýza světelného spektra může odhalit složení atmosféry exoplanety.
  • Vědění (Knowledge): V procesu získávání vědění ve vědě, a speciálně v astronomii, hrají klíčovou roli nejen surová data, ale především jejich interpretace v kontextu již existujících teorií a modelů. Například, když astronomové detekují nový objekt ve vesmíru, který vykazuje určité charakteristiky, jako je periodické ztmavnutí hvězdy, použijí své znalosti o tom, jak tranzitní metoda funguje, k identifikaci tohoto jevu jako potenciálního průchodu exoplanety přes disk hvězdy. To znamená, že „vědění“ o existenci exoplanety nevychází přímo z dat samotných, ale z porozumění a interpretace těchto dat v kontextu našich stávajících teoretických rámců o tom, jak vesmír funguje.
  • Moudrost (Wisdom): Moudrost představuje schopnost používat vědění k informovanému rozhodnutí nebo k formulování nových otázek. V kontextu astronomie, moudrost může zahrnovat strategie pro hledání života ve vesmíru nebo přemýšlení o dopadech vesmírného výzkumu na filozofii nebo etiku.

Floridiho mapa

Floridiho mapa od dat po znalosti se zaměřuje na procesy, jakými data přechází přes různé úrovně abstrakce a kontextualizace k vytváření znalostí. V astronomii tento proces zahrnuje kritickou analýzu a integraci dat z různých zdrojů a metod do koherentního pochopení vesmírných fenoménů.

Capta vs. data

Koncept „capta“ od Johanny Drucker zdůrazňuje aktivní roli výzkumníků ve výběru a interpretaci dat. Ve vesmírném výzkumu to znamená, že pozorování nejsou jen pasivně zaznamenávána, ale jsou aktivně „vzata“ nebo vybrána vědci s určitými cíli nebo hypotézami. Tento přístup zdůrazňuje subjektivitu a konstrukční aspekty vědeckého poznání.

Jistě se nejedná o nic nového

Propojením těchto rámců zřejmě je možné lépe pochopit, jak se ze surových dat stávají sofistikované poznatky o vesmíru. V tomto procesu hraje klíčovou roli interpretace, kontextualizace a integrace informací, stejně jako kritické myšlení a filozofická reflexe. Tento rámec také poukazuje na to, že vědecké poznání není statické, ale je dynamický proces, který se neustále vyvíjí s novými objevy a technologiemi. [hypotéza]

Jistě se nejedná o nic nového. Předpokládám, že se nejedná o nějakou novou myšlenku (ale jak to bývá – co se zrodí v jedné hlavě, „nezávisle“ na sobě se zrodí v mnoha jiných hlavách). Domnívám se, že koncept transformace dat na znalosti a následně na moudrost je středobodem mnoha teoretických diskuzí a výzkumů napříč různými obory, včetně informační vědy, filozofie informace, a samozřejmě i astronomie a kosmologie. Různí teoretici, vědci a filozofové se zabývali otázkami, jak se ze surových dat stává hlubší poznání a jak toto poznání ovlivňuje naše chápání světa a vesmíru. [hypotéza]

Ve všech těchto případech jde o rozsáhlé a hluboké zkoumání, jak se data transformují v informace, ty pak ve znalosti, a nakonec v moudrost. Každý z těchto přístupů přináší do diskuze o poznání vesmíru jedinečné perspektivy, zdůrazňuje různé aspekty procesu a poukazuje na složitosti a výzvy spojené s porozuměním realitě. S pohledem upřeným na nekonečné možnosti, jaké nám vesmír nabízí, si kladu za cíl hlouběji prozkoumat otázky, které možná stojí na rozhraní známého a neznámého. Vědom si, že každá nová data mohou změnit naše chápání vesmíru, jsem odhodlán (a snad mi to vydrží) pokračovat v této cestě s otevřenou myslí a zvědavostí, která je přirozená každému, kdo se zajímá o tajemství kosmu. Toto úsilí není jen o sběru dat, ale také o pokusu najít v těchto datech hlubší smysl a pochopení.

Závěrem

Naše snaha porozumět vesmíru je zároveň snahou porozumět sobě. Ať už prostřednictvím přesných dat a analytických metod, nebo skrze příběhy, symboly a sdílené mýty, člověk odedávna hledá rámce, které by chaos vesmíru proměnily v uchopitelný význam. Tento text není uzavřenou teorií ani hotovým modelem – je to poznámkový sešit otevřený čtení a dialogu. Je to záznam úvah o tom, jak se poznání rodí v průsečíku mezi objektivitou dat a subjektivitou kultury. Mezi číslem a metaforou, mezi spektrem a symfonií. Pokud něco zůstává jisté, pak snad jen to, že cesta od dat k moudrosti není nikdy přímá – ale právě proto je tak cenná.

Poznámka k použitému nadpisu:

Slovo „symfonie“ v nadpisu „Vesmírná symfonie: Jak se z dat rodí moudrost“ nebylo zvoleno náhodně. Tato metafora odkazuje na harmonii a komplexitu, které jsou tak příznačné pro symfonii, složitou hudební kompozici, v níž se různé nástroje a hlasové partie skládají do harmonického celku. Tento princip lze přirovnat k vesmíru, kde neuvěřitelná komplexita, od mikroskopických částic po obrovské galaxie, spojuje mnohé prvky do koherentního a vzájemně propojeného systému. Použitím slova „symfonie“ chci zdůraznit, jak jsou jednotlivé části vesmíru vzájemně propojené a jak společně tvoří harmonický celek.

Symfonie také evokuje pocit krásy, emocionální hloubky a inspirace, což odráží zkušenost mnoha vědců a laiků, když se dívají na noční oblohu nebo studují vesmír. Tato metafora naznačuje, že pochopení vesmíru není jen intelektuálním úsilím, ale také zdrojem estetického potěšení a údivu. Podobně jako symfonie, která vyžaduje pečlivé uspořádání a řízení různých hudebních prvků, i vědecký výzkum vesmíru zahrnuje složité analyzování a syntézu dat, aby z nich vzniklo smysluplné poznání. Symfonie zde slouží jako analogie pro strukturovaný proces transformace dat přes informace a znalosti až po moudrost.

Dalším důvodem použití „symfonie“ je dynamika a vývoj, které jsou příznačné pro symfonické skladby, jež se vyvíjejí v čase skrze různé hudební věty, vyjadřující širokou škálu emocí a myšlenek. Tento aspekt odkazuje na dynamickou povahu vesmírného výzkumu, kde každý nový objev může změnit naše chápání a vést k novým otázkám a objevům. Použitím „symfonie“ v nadpisu tak chceme podtrhnout, že proces poznávání vesmíru je komplexní, dynamický a vzájemně propojený úkol, který zahrnuje mnoho „nástrojů“ a „hudebních částí“ (vědních disciplín a metod), aby společně vytvořily celistvý a harmonický obraz vesmíru.

Doporučená literatura (na základě níž se mj. motivuji)

  • Mgr. Gabriela Godišková, jurz Práce s daty: Jak porozumět světu dat, obor Design informačních studií, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
  • LEŠČÁK, Milan a SIROVÁTKA, Oldřich. Folklór a folkloristika: (o ľudovej slovesnosti). Bratislava: Smena, 1982.
  • SIROVÁTKA, Oldřich. Folkloristické studie. Brno: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2002. ISBN 80-85010-31-3.
  • GUSEV, Viktor Jevgen‘jevič. Problemy fol’klora v istorii estetiki. Moskva: Akademija nauk SSSR, 1963.
  • HORÁLEK, Karel. Studie ze srovnávací folkloristiky. Učební texty vysokých škol. Praha: SPN, 1966.
  • Od pohádky k fámě: sborník příspěvků ze semináře Hledání cest české slovesné folkloristiky II., Brno, 6.6.2002. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2005. ISBN 80-85010-78-X.
  • DORSON, Richard Mercer. Folklore and fakelore: essays toward a discipline of folk studies. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2013. ISBN 978-0-674-33018-4.
  • BLAHŮŠEK, Jan a JANČÁŘ, Josef. Etnologie – současnost a terminologické otazníky. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2008. ISBN 978-80-87261-10-1. Dostupné také z:
  • MICHÁLEK, Ján. Dejiny etnografie a folkloristiky: (postavy, diela, inštitúcie). 3. dopl. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 1998. ISBN 80-223-1299-1.
  • POHUNEK, Jan; JANEČEK, Petr a VOTRUBA, Adam. Metodická příručka ke sběru folkloru: metodický materiál s návodem ke sběru folkloru 20. století pomocí rozhovorů s pamětníky. [Praha]: Národní muzeum, 2014. ISBN 978-80-7036-413-0.
  • VYHLÍDAL, Zdeněk. Klasická pohádka a skutečnost. Edice Vysočiny. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2004. ISBN 80-7266-164-7.
  • Mezi etnografií, folkloristikou a muzejnictvím: sborník příspěvků z konference k nedožitým devadesátým narozeninám Karla Pavlištíka : Zlín 6. až 7. září 2021. Zlín: Klub H+Z, 2021. ISBN 978-80-904197-7-3.
  • Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 978-80-87261-70-5.
  • JANEČEK, Petr. Krvavá Máry a jiné strašlivé historky. Sanitka. Praha: Plot, 2015. ISBN 978-80-7428-250-8.
  • JANEČEK, Petr. Mýtus o pérákovi: městská legenda mezi folklorem a populární kulturou. Folkloristika. Praha: Argo, 2017. ISBN 978-80-257-2315-9.
  • JANEČEK, Petr. Černá sanitka: znovu v akci: hoaxy, fámy, konspirace. Praha: Pavel Jeřábek – nakladatelství Plot, 2020. ISBN 978-80-7428-367-3.
  • JANEČEK, Petr. Černá sanitka: to nejlepší ze současných pověstí a fám. Sanitka. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-7428-014-6. 
  • JANEČEK, Petr. Černá sanitka: třikrát a dost: mytologie pro 21. století. Praha: Plot, 2008. ISBN 978-80-86523-88-0.
  • JANEČEK, Petr. Černá sanitka: druhá žeň: Pérák, Ukradená ledvina a jiné pověsti. Praha: Plot, 2007. ISBN 978-80-86523-82-8.
  • JANEČEK, Petr. Černá sanitka a jiné děsivé příběhy: současné pověsti a fámy v České republice. Praha: Plot, 2006. ISBN 80-86523-74-8.
  • KING, Bob. Urban Legends from Space: The Biggest Myths About Space Demystified. Page Street Publishing, October 15, 2019. ISBN 978-1624148965.
  • Top 10 Scary Space Urban Legends, https://www.youtube.com/watch?v=huPfJDU80YY
  • MCFADDEN, Christopher. 9 Spooky Urban Legends about Time Travel. Interesting Engineering, Jun 06, 2020. https://interestingengineering.com/lists/9-spooky-urban-legends-about-time-travel.
  • Space.com:
    • RAO, Joe. Far Eastern star legends: the princess and the herdsman. SPACE.COM, September 26, 2021. https://www.space.com/far-eastern-star-legends
    • DOBRIJEVIC, Daisy. Aurora myths, legends and misconceptions. SPACE.COM, June 20, 2023. https://www.space.com/aurora-northern-lights-myths-legends-misconceptions
    • LALLANILLA Marc. Is There a Rabbit in the Moon? SPACE.COM, February 14, 2013. https://www.space.com/19790-rabbit-in-moon-pareidolia.html
    • HELVIE, Forrest. ‚Apollo‘ Unpacks Urban Legends, Gossip, Speculation Behind First Moon Landing. SPACE.COM, SPACE.COM. https://www.space.com/41090-apollo-graphic-novel-first-moon-landing-legends.html
    • RAO, Joe. Hercules, the mighty strongman of the summer sky. SPACE.COM, July 31, 2021. https://www.space.com/hercules-constellation-guide-history-astronomy
    • WALL, Mike. Laika and her crew: ‚Space Dogs‘ documentary explores Moscow through a stray’s eyes. SPACE.COM, September 11, 2020. https://www.space.com/space-dogs-documentary-laika-soviet-spaceflight.html
    • MOSKOWITZ, Clara. China’s 1st Space Docking Inspires Love Poetry. SPACE.COM, November 2, 2011. https://www.space.com/13482-china-space-docking-love-poetry.html

Published in Nezařazené