Jako student mám možnost ponořit se do poutavého projektu zaměřeného na využití kolaborativní virtuální reality (VR) pro zlepšení skupinové socializace. Tento výzkum představuje součást diplomové práce Bc. S. K. a je spojen s předmětem DESB26 Sociální interakce ve VR (v rámci oboru Design informačních služeb – KISK MUNI). Hlavním cílem je zjistit, jak mohou nástroje založené na VR technologii ovlivnit sociální vazby ve skupině a zda by mohly obohatit distanční studijní programy, které často postrádají sociální rozměr.
V dynamickém týmu s J., J., M., M. mám možnost prostřednictvím projektu prozkoumat fascinující svět virtuální reality. Během práce se seznamujeme s aplikacemi Arthur a Zoe. Nyní primárně aplikaci Arthur využíváme při plnění společného úkolu – navrhování úchvatné virtuální ZOO. K aplikaci Zoe se dostaneme později.
Před zahájením práce na projektu jsme museli vyplnit dotazník s osobními údaji a zodpovědět několik desítek otázek. Přestože jsem k dotazníku měl ambivalentní pocity (mám často takový postoj k mnoha podobných dotazníkům), vyplnil jsem jej „s nadšením“ :).
Během projektu jsme se s týmem dvakrát setkali v aplikaci Arthur, kde jsme spolupracovali na naší úloze – vytvoření koncepce virtuální ZOO. Cílem bylo navrhnout ZOO s ohledem na estetický vzhled, architektonické řešení a péči o zvířata, jako bychom plánovali skutečnou ZOO. Tímto způsobem jsme se hravě seznámili s aplikací Arthur a jejími možnostmi pro spolupráci na různých typech projektů.
Tento projekt nabízí vzrušující příležitost nejen rozšířit si dovednosti v oblasti virtuální reality, ale také přemýšlet nad možnými dopady VR technologií na sociální vazby ve skupině. Díky spolupráci na našem úkolu mám možnost prakticky vyzkoušet aplikace, které by mohly přispět k obohacení distančního studijního programu o sociální rozměr, což je aspekt, který bývá v této formě studia často opomíjen. Navíc si uvědomuji důležitost efektivní komunikace a spolupráce při práci na společném projektu, což jsou klíčové dovednosti nejen pro naše budoucí profesní životy, ale také pro osobní rozvoj.
Aplikace Arthur
Aplikace Arthur je moderní nástroj pro virtuální setkávání a spolupráci v 3D prostoru. Jedná se o platformu pro virtuální realitu (VR), která umožňuje uživatelům vytvářet a účastnit se virtuálních setkání a prezentací v reálném čase.
Uživatelé mohou vytvářet své vlastní virtuální místnosti a přizpůsobovat je svým potřebám. Nástroje pro tvorbu 3D objektů a importování externích modelů také umožňují uživatelům vytvářet složitější a detailnější virtuální prostředí.
Nabízí různé možnosti pro interakci a spolupráci v rámci virtuálního prostoru. Uživatelé mohou spolu komunikovat pomocí hlasového či textového chatu, sdílet obrazovku a prezentace, vytvářet a pracovat na společných projektech a další. Platforma podporuje i funkce jako jsou teleportace a různá gesta pro pohyb a manipulaci s objekty v 3D prostoru.
Virtuální místnosti lze zabezpečit heslem a přidávat do nich pouze přizvané uživatele. Vývojáři také poskytují řadu dalších bezpečnostních funkcí a aktualizací.
Arthur se také zaměřuje na podporu spolupráce v rámci týmů. Uživatelé mohou spolupracovat v rámci jedné virtuální místnosti, ale také se mohou připojovat k více virtuálním místnostem najednou a přepínat mezi nimi. To umožňuje rychlou a efektivní spolupráci v rámci týmu, přestože jsou jednotliví členové týmu vzdáleni geograficky.
Je také užitečný pro organizování virtuálních akcí a prezentací. Uživatelé mohou vytvářet virtuální konference, workshopy a prezentace, které umožňují účastníkům z různých částí světa spojit se a interagovat v reálném čase. To může být užitečné pro firmy, organizace a další subjekty, které chtějí organizovat vzdálené akce a setkání.
Arthur je také užitečný pro vzdělávání a školení. Využití virtuální reality umožňuje studentům a účastníkům školení prozkoumat různé prostředí a situace, které by byly jinak nedostupné nebo příliš drahé na vytvoření. Virtuální místnosti mohou být použity pro vzdělávací kurzy, workshopy a další formy vzdělávání.
Odkazy:
Zkušenosti s aplikací Arthur pro virtuální setkávání a spolupráci v 3D prostoru
Jak už bylo zmíněno, v rámci úkolu jsme měli možnost využít aplikaci Arthur pro virtuální setkávání a spolupráci v 3D prostoru. Ačkoli současně používáme i aplikaci MS Teams jako primární komunikační kanál, Arthur nám nabízí unikátní zkušenost práce ve virtuálně interaktivním prostředí.
Ač Arthur disponuje fascinujícím prostředím a širokou škálou nástrojů, jeho ovládání nemusí být vždy intuitivní a jednoduché, což činí komunikaci prostřednictvím MS Teams (či obdobou) nezbytnou. Bezpečnost aplikace je dalším aspektem, který vyvolává obavy, zejména v souvislosti s omezením při zadávání hesel a zobrazením těchto hesel na obrazovce.
Praktické zkušenosti s aplikací Arthur mě také přiměly neustále se zamýšlet nad bezpečností v kontextu našeho okolí – například při práci ve VR (s headsetem na hlavě) snadno zakopnete o domácího mazlíčka či jiného tvora nebo předmět. Důležitou roli hraje také adaptace na neznámé a nejisté prostředí, které může být nejistou a frustrující výzvou pro uživatele.
Při práci s aplikací Arthur jsem narazil na několik omezení a problémů souvisejících s funkcemi:
- Komplikace při tvorbě poznámek:
- Absence češtiny
- Nefunkční odesílání na e-mail
- Ztráta poznámek bez zjevného důvodu
- Problémy s prohlížečem webových stránek:
- Stránky se nenačítaly, přestože bylo možné prohlížeč spustit
- Frustrující manipulace s virtuálními objekty:
- Vytvoření lepíku a jeho připevnění na nástěnku
- Kreslení fixou na tabuli – virtuální fixu nelze držet jako reálnou fixu
- Překrývání postav, když se společně postaví na jedno místo
Arthur navíc čelí některým běžným problémům, které se vyskytují i v jiných aplikacích:
- Technické problémy:
- Kapacita baterie a výpadky headsetu a v důsledku přerušené sezení
- Připojení a nedostatečný diskový prostor
- Diskomfort:
- Práce s dioptrickými brýlemi v headsetu
- Kombinace práce v headsetu a na desktopu
- Omezená realističnost:
- Virtuální prostředí nezachycuje skutečný svět
- Těžko interpretovatelná vizuální a haptická zpětná vazba (např. práce s fixou nebo lepíky)
- Absence reálné sociální interakce:
- Nemožnost vnímat nebo vyjadřovat neverbální signály
- Chybějící možnost vyjádření emocí
- Menší produktivita:
- Příliš mnoho času stráveno řešením technických a správcovských aspektů virtuálního prostředí
- Odklon od hlavního účelu setkání
Aplikace Arthur nabízí inovativní metodu virtuálního setkávání a spolupráce v 3D prostoru, avšak stále se potýká s určitými výzvami a omezeními. Získané zkušenosti s touto aplikací nám dávají podnět k zamyšlení nad potenciálními přínosy a riziky spojenými s VR technologiemi a nad tím, jak se (a zda vůbec) máme adaptovat na tyto nové podmínky.
Shrnutí
Kolaborativní virtuální reality a aplikace, jako je Arthur, přinášejí mnoho přínosů, jako je zlepšení spolupráce, snížení nákladů na cestování a překonání geografických omezení. Nicméně existují i kritiky a obavy týkající se těchto technologií:
- Technické omezení: Někteří uživatelé mohou mít potíže s používáním kolaborativních virtuálních realit kvůli omezením technického vybavení, jako jsou nízká kvalita obrazu nebo špatná odezva systému.
- Sociální izolace: Ačkoliv tyto aplikace umožňují vzdálenou spolupráci, někteří kritici argumentují, že mohou vést ke snížení osobních interakcí a zvýšení sociální izolace.
- Závislost na technologii: Závislost na kolaborativních virtuálních realitách může vést k tomu, že lidé ztrácejí schopnost efektivně komunikovat a spolupracovat v reálném světě.
- Soukromí a bezpečnost: Uživatelé mohou mít obavy o ochranu svého soukromí a bezpečnosti dat, protože tyto aplikace často zahrnují sdílení citlivých informací, jako jsou osobní údaje nebo obchodní tajemství.
- Nerovnost v přístupu: Nerovnost v přístupu k technologii může způsobit, že někteří uživatelé nemají možnost využívat kolaborativní virtuální reality. Toto může zvýšit digitální propast a znevýhodnit ty, kteří nemají dostatečné prostředky nebo dovednosti k používání těchto nástrojů.
- Zdravotní problémy: Používání zařízení pro virtuální realitu může způsobit zdravotní problémy, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, únava očí a problémy s rovnováhou.
- Ztráta osobního prostoru: Virtuální prostředí mohou zasahovat do osobního prostoru a soukromí jednotlivců, což může vést k nepohodlí nebo stresu.
- Nízká kvalita spolupráce: Ačkoli kolaborativní virtuální reality poskytují nové způsoby spolupráce, někteří uživatelé mohou zjistit, že kvalita spolupráce není tak vysoká, jak by si přáli. Nedostatečná komunikace, omezení ve vyjádření neverbálních signálů a obtíže při koordinaci činností mohou vést k nižší efektivitě a produkci.
- Technostres: Vývoj a používání nových technologií, jako jsou kolaborativní virtuální reality, mohou způsobit technostres, který je spojen s pocitem přetížení a úzkosti z používání těchto nástrojů. Někteří uživatelé se mohou cítit frustrovaní nebo přepracovaní v důsledku neustálého přizpůsobování se novým technologiím.
- Právní a etické otázky: Kolaborativní virtuální reality a aplikace jako Arthur mohou vyvolávat právní a etické otázky, například v oblasti duševního vlastnictví, zneužití technologie pro nelegální účely nebo otázky související s virtuálním šikanováním a obtěžováním.
- Digitální vyhoření: Při nadměrném používání kolaborativních virtuálních realit může dojít k pocitu digitálního vyhoření, což zahrnuje únavu, sníženou motivaci a sníženou produktivitu. Důležité je najít rovnováhu mezi virtuálním a reálným životem.
- Překážky v adaptaci: Pro některé uživatele mohou být překážkou v adaptaci na kolaborativní virtuální reality potřebné technické dovednosti, finanční náklady na zařízení nebo nedostatečná infrastruktura (např. pomalé internetové připojení).
- Přehnané očekávání: Hype okolo kolaborativních virtuálních realit může vést k přehnaným očekáváním a zklamání, pokud technologie nedokáže splnit všechny sliby nebo řešit všechny problémy.
Výše uvedené body představují některé z kritik a obav spojených s kolaborativními virtuálními realitami a aplikacemi, jako je Arthur. Je důležité brát tyto problémy v úvahu, zatímco se tyto technologie vyvíjejí a stávají se běžnějšími.